Pražské jaro 2020: Historie festivalu v kontextu československé a české kultury

Rok 2018: Sto let Československa

Vznik československého státu nepřipomnělo Pražské jaro v roce 2018 prvoplánovým slavnostním koncertem. O to víc však „jubilejní“ téma přirozeně prorůstalo řadou programů.

A hodně se zpřítomnilo například v dílech Leoše Janáčka. K jubileu se ale festival přihlásil i dalšími výraznými díly českých autorů – nejen Josefa Suka, Vítězslava Nováka a Josefa Bohuslava Foerstera, kteří zažili rok 1918, ale i těch z dalších generací, kteří si nezadali s komunistickým režimem – Miloslava Kabeláče, Klementa Slavického, Jana Nováka… A samozřejmě sem ve vší vážnosti patřila i Smetanova Má vlast, ikonické dílo úvodního koncertu, tentokrát s Českou filharmonií a dirigentem Tomášem Netopilem.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.