Pěstujeme zeleninu v truhlíku
V truhlíku, za oknem nebo na balkóně, je možné pěstovat plodovou, listovou i kořenovou zeleninu, bylinky, ale také okrasné rostliny s jedlými květy. Pro toho, kdo nemá zahrádku, je to ideální způsob, jak si vypěstovat něco, z čeho může být užitek a na čem si pochutná. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Truhlíky lze použít jakékoliv, vhodnější jsou světlé barvy, rostliny v nich v horkých dnech tolik netrpí. Samozavlažovací truhlíky ušetří práci s každodenním zaléváním. I ty obyčejné lze upravit tak, aby jako samozavlažovací sloužily. Stačí odtokovými otvory protáhnout několik plochých knotů, do podmisky (s vyšším okrajem) dát na šířku několik špalíků tak vysokých, aby truhlík stál nad okrajem podmisky, nenamáčel se do vody. Knoty budou vodu nasávat, podmiska (pokud nebude stále plná vody) zachytí přebytečnou vodu ze zálivky.
Substrát, průmyslově vyrobený, určený na výsadbu zeleniny, je nejvhodnější. Oproti mnoha typům kompostů se nesléhá, zůstává strukturní, což je důležité zejména v případě výsadby kořenové zeleniny. Navíc, má v sobě dostatek živin pro start truhlíkového hospodářství. Podle druhu to bývá na 3 až 6 týdnů. Poté bude třeba živiny doplňovat, pro začátek výsadby druhé kultury Kristalon Start (a podobné od jiných firem), poté varianta hnojiva pro kvetoucí a plodící plodiny, listovou zeleninu, bylinky…
Sortiment druhů a odrůd zeleniny, které lze v truhlíku pěstovat, je rozsáhlejší, než by se na první pohled zdálo. Plodovou zeleninu zastupují rajčata a papriky. Z paprik se za okno hodí všechny pálivé a okrasné, možná i HAMÍK, který nasazuje větší množství drobných paprik (potřebuje přirychlit, aby za oknem plodily dříve než venku). Odrůdy paprik vhodné pro výsadbu na balkon nabízí i Libera, ale s těmi nemám žádné zkušenosti. U rajčat můžeme počítat s poměrně slušným výnosem a výběrem z více odrůd. Převislé TUMBLING TOM RED a T. T. YELLOW, keříčkové KARLA, MINIGOLD, AZTEK, BAJAJA, VILMA. I tady se sortiment v posledních dvou letech rozšířil o několik novinek. Jak v případě paprik, tak rajčat si musíme rozmyslet, jestli sadbu nakoupíme, nebo si ji sami vypěstujeme. S druhou variantou přichází nároky na místo v bytě.
Kořenovou zeleninu může zastoupit mrkev či karotka – velmi rané kratší odrůdy, odrůda Rondo, Aron F1 a bulvový celer. Nevytvoří sice bulvu jako ve volné půdě, ale budete s ním úspěšnější, než když vysejete kořenovou petržel nebo pastinák. Podzemní část se sklízí i z ředkviček, vodnice, ředkve.
Listová zelenina, to jsou různé saláty, u kterých se nečeká na tvorbu hlávky, listová hořčice, roketa (rukola), listový mangold, kozlíček polníček, špenát apod.
Bylinky, zelené koření, nabízí pestrou směs pěstovanou jako jednoleté – bazalka, saturejka, koriandr, majoránka, naťová petržel, naťový celer, kopr… Z trvalek to jsou například dobromysl, tymián, mateřídouška, máta, meduňka, rozmarýn, cibule sečka, saturejka horská.
Jedlé květy je za oknem možné sklízet z lichořeřišnice, aksamitníku (Tagetes lucida), měsíčku lékařského, sedmikrásky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
