Jak Československo přišlo o pořádání MS v roce 1942. Těžké časy sportu – pandemie, války, bojkoty

Jak Československo přišlo o pořádání MS v roce 1942. Těžké časy sportu – pandemie, války, bojkoty

Sportovní svět se na jaře rolu 2020 kvůli pandemii nového koronaviru a nemoci covid-19 zastavil prakticky na celém světě. Za sto let se tak dosud nikdy nestalo. Světové války rušily OH i fotbalová MS, španělská chřipka zase finále hokejového Stanley Cupu, politické bojkoty pak v 80. letech 20. století výrazně ovlivnily účast některých zemí na LOH. Ovšem že by se nehrálo téměř vůbec nikde, to historie nepamatuje, například i za druhé světové války se v Protektorátu Čechy a Morava pravidelně konala fotbalová ligová soutěž (čtyřikrát ji vyhrála Bicanova Slavia, dvakrát Sparta), jen v sezoně 1944/1945 se neuskutečnila. V roce 1942 mělo ovšem Československo podle původních plánů uspořádat v pořadí čtvrté MS ve fotbale. V té době však na mapě vůbec neexistovalo…

Stop MS ve fotbale 1942 a 1946

V letech 1942 a 1946 se fotbalová mistrovství světa nekonala z důvodu druhé světové války. O pořadatelství MS 1942 měly zájem Německo a Brazílii, v roce 1939 však FIFA rozhodla o zrušení šampionátu.

Už při MS 1938 ve Francii, které podruhé vyhrála Itálie, ale udeřila Hitlerova pěst. Rakousko, jež si účast na šampionátu vybojovalo v kvalifikaci, do Francie nepřijelo, neboť mezitím po nacistickém anšlusu přestalo existovat. Pár jeho hráčů smělo nastoupit v německém týmu, ale souhra Valkýr s vídeňským valčíkem jaksi nefungovala. Tým s hákovým křížem na dresech vypadl ve Francii již v prvním kole. K nemalé radosti ostatních soupeřů.

Tak za další čtyři roky v Praze a v Československu! Zněl po francouzském MS v roce 1938 jeden z plánů na další světový šampionát. Bohužel nereálný, v roce 1942 měl svět úplně jiné starosti než pořádat svátky fotbalu. A Československo po obsazení Německem 15. března 1939 zmizelo na více než šest let ze světové mapy. Během války se FIFA potýkala s nedostatkem financí a lidských zdrojů, a tak bylo jasné, že se nestihne ani první poválečné MS 1946. Bylo v plánu šampionát uspořádat v roce 1949, ale nikdo neměl zájem o jeho organizaci. Uskutečnilo se tak až MS 1950 v Brazílii, kde podruhé v dějinách vyhrála senzačně Uruguay.

Během války se však začátkem roku 1942 právě v Uruguayi konala Copa América, tedy mistrovství Jižní Ameriky, které vyhrál tehdy poosmé domácí tým před Argentinou a Brazílií.

Pokud jde o Protektorát Čechy a Morava, i za druhé světové války se nacistická správa pokoušela zachovat zdání normality tím, že v obsazené zemi pokračovaly sportovní zápasy. Měl to být (a také pochopitelně byl) ventil pro obyčejné lidi, aby zapomněli na válečnou realitu, a tím poctivěji pak pracovali pro vítězství nacistů.

Sovětská okupace ČSSR v srpnu 1968

Po okupaci Československa vojsky bývalého Sovětského svazu, Polska, Maďarska, Bulharska a Německé demokratické republiky 21. srpna 1968 se fotbalové soutěže v našem státě zastavily na tři týdny. Stejně tak byly ovšem přerušeny evropské poháry, tedy Pohár mistrů evropských zemí (dnešní Liga mistrů), bývalý Pohár vítězů národních pohárů a Veletržní pohár (dnešní Evropská liga).

První kolo bylo rozlosováno znovu po okupaci Československa tak, aby kluby z východní Evropy hrály spolu a kluby ze západní Evropy rovněž spolu. Týmy z okupantských zemí (SSSR, NDR, Polsko, Maďarsko a Bulharsko) ovšem na protest proti přelosování z pohárů odstoupily.

Československým týmům se ovšem v pohárové sezoně 1968/1969 mimořádně dařilo. Mistrovský Spartak Trnava postoupil až do semifinále PMEZ, kde po památném boji podlehl Ajaxu Amsterdam po výsledcích 0:3 a 2:0. Slovan Bratislava jako jediný klub v historii Československa jednu z velkých evropských klubových soutěží dokonce vyhrál, když v květnovém finále Poháru vítězů pohárů v Basileji v roce 1969 senzačně porazil slavný FC Barcelona 3:2!

Celý článek o sportu a fotbalu v těžkých časech si přečtěte v květnovém čísle magazínu HATTRICK, které je stále na trhu.