Evropská komise ve čtvrtek představila návrh, podle kterého by mezi členské země rozdělila 750 miliard eur na obnovu jejich ekonomik zasažených krizí kolem pandemie nového koronaviru. Peníze si chce unie půjčit na finančních trzích, což by znamenalo dlouhodobé zadlužení. Česko by z mimořádného balíku mělo dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).
EK chce do obnovy evropských ekonomik vložit přes 20 bilionů korun. Půjčí si na finančních trzích |
„Celý plán je výzvou k opuštění ekonomické racionality, je krokem znamenajícím rezignaci na uplatňování jakýchkoli rozumných ekonomických kritérií. Má být prostředkem k nové fázi centralizace EU, k financování velmi sporných záměrů a v neposlední řadě k posílení politické unie,“ uvedl Klaus a jeho spolupracovníci. Uskutečnění plánu podle nich bude dalším krokem k vytvoření evropského superstátu. „Plán operuje s obrovskými částkami, ale nepřináší žádné dodatečné finanční zdroje. Jde jen o přesuny našich peněz, ne o obdobu Marshallova plánu, který přinášel peníze ‚zvenčí‘,“ uvedli.
Plán podle nich povede k masivnímu zadlužení na desítky let. „Navíc je jisté, že tyto vypůjčené peníze nepovedou k prosperitě zemí EU ani k oživení ekonomik postižených epidemií a restrikcemi,“ poznamenal.
Autoři prohlášení jsou přesvědčeni, že unijní finanční injekce povede k „zakonzervování neefektivních struktur, zpomalí přirozené očistné procesy v ekonomice a pokřiví racionální alokaci zdrojů jejich přesměrováváním k byrokraticky a ideologicky motivovaným projektům“.
Česko má z unijního fondu obnovy dostat skoro 550 miliard korun, Babiš se způsobem rozdělení nesouhlasí |
Zároveň uvedli, že se Brusel snaží peníze přesunout ke stagnujícímu jihu Evropy a přispět tak k jeho udržení v EU. „Nemůže nám jít jen o více či méně peněz pro Českou republiku, ale o celkovou ekonomickou a politickou škodlivost projektu,“ poznamenali. Vyzvali proto vládu, aby přijetí projektu nedovolila a na Evropské radě se proti němu postavila.
Plán ve čtvrtek kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO). Zásadně odmítá například to, aby ve vzorci hrála velkou roli nezaměstnanost. Unijní státy, kterým se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to neměly být sankcionovány, uvedl. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by ČR měla hledat konstruktivní kompromis.
