Foto Fibonacci Blue, Flickr (CC BY 2.0)
Začalo to prý zfalšovanou bankovkou, o chvíli později to ale skončilo smrtí. Video z pondělního zabití George Floyda minneapoliským policistou je otřesné i na poměry Spojených států, kde zemřou rukou policie stovky lidí ročně. Policista jménem Derek Chauvin klečí na krku Floydovi, který spoutaný leží na zemi a opakovaně sípe, že nemůže dýchat a všechno ho bolí. Prosí, aby ho policisté nezabili. Pak už nesípe, nehýbe se. Situaci přihlíží další policisté, vyjevení kolemjdoucí se ptají Chauvina, co proboha dělá. Podle tvrzení jednoho z nich Floyd krvácí z nosu. Bezvládný Floyd je po chvíli odvezen sanitkou. Už v té mu doktoři nebyli schopni naměřit puls. Po příjezdu do nemocnice Hennepin County Medical Center byl prohlášen za mrtvého.
Policejní vražda
George Floyd přišel chvíli předtím v doprovodu dvou lidí do místního obchodu Cup Foods. Pokusil se zaplatit dvacetidolarovou bankovkou, ale prodavač měl podezření, že je padělaná, a odmítl ji přijmout. Floyd odešel, ale o pár minut později se vrátil a bankovku použil. Prodavač si to uvědomil až o chvíli později a dle zaměstnavatelem nastavených pravidel zavolal policii. Když policisté přijeli, byl Floyd ještě před obchodem v autě. Podle policejního hlášení měl působit intoxikovaně. Policisté mu nařídili vylézt z vozidla a v hlášení tvrdí, že se tomu Floyd bránil. Zveřejněná videa z incidentu však nic takového nepotvrzují. Jedno z nich ukazuje, jak se Floyd nechává klidně vést policistou a ten ho na chvíli posadí na chodník. Poté odejdou mimo záběr. Během celého incidentu podle policejního hlášení ani jedna strana nepoužila žádné zbraně.
Je na místě se ptát: co se stane, až k podobnému zabití dojde v dalším americkém městě? Dříve nebo později k tomu totiž dojde.
Jen chvíli po té měl Floyd upadnout na zem. Po kamerami nezaznamenané době navazuje až první zmíněné video, kde Floyda zaklekl Chauvin. V ten moment už brečící prodavač volal spolumajiteli obchodu Mikeu Abumayyalehovi. „Mikeu, Mikeu, co mám dělat? Ten chlápek nemůže dýchat,“ cituje Abumayyaleh svého zaměstnance pro NBC. Abumayyaleh upozorňuje, že Floyd byl pravidelným návštěvníkem jeho obchodu a nikdy s ním nezaznamenal žádný incident. Dále zdůrazňuje, že Floyd nemusel vědět, že bankovka byla padělaná (ostatně jestli tomu tak skutečně bylo, zatím nikdo nepotvrdil). „Co se stalo venku, nebylo v našich rukou. Tato vražda a poprava byla vykonána policií. Policejní brutalita musí skončit,“ shrnul.
Trest nejistý
Druhý den byli všichni čtyři policisté, kteří se zákroku účastnili, vyhozeni z místního policejního sboru . Americké ministerstvo spravedlnosti a FBI během týdne oznámily, že případ budou vyšetřovat s nejvyšší prioritou. „Nejsem žalobce, ale jedno je jasné: zatýkající policista někoho zabil. A byl by živý, kdyby býval byl běloch,“ řekl starosta Minneapolisu Jacob Frey. „Řeknu jedno: video je barvité, hrozné a nikdo by toto neměl dělat. Ale moje práce je dokázat, jestli porušil zákon a jestli nemáme jiné důkazy, které nepodporují trestní obvinění,“ řekl na tiskové konferenci okresní prokurátor Michael Freeman, který má případ na starosti. Jeho výrok vzbudil vcelku pochopitelně rozhořčení a jeho kancelář proto vydala několik hodin poté upřesnění. Prý pouze chtěl říct, že jeho prací je prošetřit i věci nehodící se žalobě.
Chauvinův zákrok odsoudila i řada policistů z celých Spojených států. Není divu, zákrok, při němž takto sešlápnete krk zadrženého, mnohé policejní sbory v zemi zakazují. Podle CNN však minneapoliský sbor určitou podobu tohoto zákroku povoluje, minimálně policistům, kteří projdou školením, podle dostupných informací však jen v momentě, kdy se zatýkaná osoba brání. Není tak úplně nepředstavitelné, že Chauvin vyvázne buďto s žalobou pouze za zabití, nikoliv za vraždu, nebo i bez žaloby. Jeho obhajobu by ale mohly zkomplikovat nově se objevující informace. Podle radní města Minneapolis Andrey Jenkins byli totiž Chauvin a Floyd sedmnáct let kolegové, když pracovali jako vyhazovači v nedalekém klubu.
Už druhý den byl v Minneapolisu svolán protest. Z nedaleké autobusové zastávky se stal improvizovaný památník. Nápisy jako „I Can’t Breathe“ neodkazují jenom k smrti samotného George Floyda. Do ikonografie hnutí Black Lives Matter se dostal už od roku 2014 po zabití Erica Garnera na newyorském Staten Islandu. Situaci navíc vyostřuje kauza okolo nedávného zabití Ahmauda Arberyho ve státě Georgia, která v posledních týdnech plní americká média (více si o případu můžete poslechnout v aktuálním díle podcastu Redneck, příští díl bude věnován nepokojům v Minneapolisu).
Stovky demonstrantů nejprve pochodovaly v poměrném klidu. Když dorazily k dané policejní stanici zdejšího třetího okrsku, začala se ale nálada měnit. Někteří protestující rozbili okna policejní stanice a posprejovali ji různými slogany. Policie krátce na to zareagovala střelbou neletálními (nesmrtícími) zbraněmi a slzným plynem. Od té doby situace eskaluje. Zapáleny byly desítky místních obchodů. V noci ze čtvrtka na pátek pak byla budova policejní stanice obsazena a následně zapálena protestujícími.
Co vzplanulo, jen tak neuhasne
Násilné protesty rozhodně komplikují situaci. Než takto vyeskalovovala, neexistovala v americkém veřejném prostoru takřka žádná protistrana. I celá řada moderátorů Fox News, včetně Seana Hannityho, odsoudila počínání minneapoliské policie a někteří jejich zacházení s Floydem označili dokonce za vraždu. Donald Trump ve tweetu vyjádřil podporu jak pro místní policejní sbor, tak pro rodinu George Floyda. Sliboval, že spravedlnosti bude učiněno zadost. Po zapálení policejní stanice se jeho tón změnil. „Tito násilníci zneuctili památku George Floyda a já to tak nenechám,“ tweetoval Trump v pátek. Zmiňoval, že mluvil s minnesotským guvernérem a je připraven nasadit armádu. „Když začne rabování, začneme střílet! Díky,“ uzavřel.
….These THUGS are dishonoring the memory of George Floyd, and I won’t let that happen. Just spoke to Governor Tim Walz and told him that the Military is with him all the way. Any difficulty and we will assume control but, when the looting starts, the shooting starts. Thank you!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 29, 2020
„Násilné nepokoje jsou pro každou komunitu tragédií, podobně jako přírodní katastrofa. Vyvolávají je vnější vlivy, nikoliv morální selhání jejích členů. To ale neznamená, že ničení, které tyto nepokoje přinášejí, není z velké části nesmyslné a nesměřuje na komunitu samotnou,“ tweetoval Will Stancil, výzkumník zabývající se občanskými právy na Minnesotské univerzitě. Když se podíváte například na Baltimore, dějiště jedněch z největších nepokojů za poslední dekádu, musíte mu dát za pravdu. V reakci na zabití Freddieho Graye tu propukly násilné protesty v roce 2015. Takřka ihned poté ve městě stouplo množství vražd téměř na dvojnásobek a nárůst trvá dodnes. „Nemůžeme si vůbec být jisti, že se dá udělat něco, aby se to zastavilo. Proto je to tak zdrcující – ve vzduchu visí poznání, že nepokoje budou planout, dokud zcela nevyhoří,“ píše Stancil. V Minneapolisu se situace zatím stále vyostřuje a sleduje ji celá země. V pátek byl dokonce na ulicích města zadržen televizní štáb CNN v přímém přenosu.
Podobně uvažuje i Floydova přítelkyně. „Kdyby se Floyd dnes probudil a viděl, že Minneapolis hoří, byl by z toho zdrcený. Miloval tohle město,“ řekla minnesotskému deníku The Star Tribune. „Chtěla bych, aby lidé protestovali nenásilně,“ dodala. V Minneapolisu sice stále spousta lidí nenásilně protestuje, ale s ohledem na dynamiku podobných nepokojů v minulosti je nepravděpodobné, že aktuální nepokoje brzy utichnou. Naopak je na místě se ptát: co se stane, až k podobnému zabití dojde v dalším americkém městě? Dříve nebo později k tomu totiž dojde.
Autor je redaktor Alarmu.