Zámek Jaroměřice nad Rokytnou bývá někdy přezdíván jako moravské Versailles. Že je označení bez nadsázky výstižné, potvrdí jistě každý již jen při letmém venkovním pohledu na kolosální barokní dílo, které se doširoka rozevírá nad říčkou Rokytnou. Za vše vděčí vzdělanému mecenáši umění a hudby Janovi Adamovi z Questenberka, který z Jaroměřic učinil jedno z nejvýznamnějších uměleckých center své doby v Evropě.
Původně byla zdejší oblast, stejně jako samotné Jaroměřice, v zeměpanském majetku. Až v roce 1329 ji získává jako zástavu Raimund z Lichtenburka. Lichtenburkové pak vlastnili Jaroměřice po celé 14. a 15. století. Nejspíše už za jejich panování vznikla na místě dnešního zámku gotická tvrz.
Na přelomu 15. a 16. století přešla tvrz spolu s městečkem do majetku Václava z Ludanic. Od té doby se majitelé často střídali až do roku 1543, kdy panství získal rod Meziříčských z Lomnice. Za jejich časů došlo k přestavbě tvrze na renesanční zámek, který disponoval třemi křídly. Jeho podobu zachytil neznámý malíř v druhé polovině 17. století. Trojkřídlou budovu zámku obklopovala na jihu a východě zahrada, která sahala k břehu říčky Rokytné a byla vymezena hradební zdí s půlválcovými baštami a střílnami. Její pravidelnou geometrickou kompozici tvořily čtvercové nebo obdélné záhony a síť rovných cest.
Po Bílé hoře získali panství Questenberkové. Právě za jejich vlády se zámek dočkal velkolepé přestavby a zlaté éry. Stalo se tak konkrétně za Jana Adama z Questenberka. Ten proměnil původní renesanční zámek v jeden z nejmonumentálnějších barokních zámků první poloviny 18. století u nás i Evropě.
Jan Adam se narodil v roce 1678. Již jeho otec Jan Antonín z Questenberka položil po devastujícím období třicetileté války v Jaroměřicích základy kulturního a hospodářského rozvoje. Malý Jan Adam přišel o oba své rodiče ve věku osmi let. Jeho poručíkem a správcem panství se stal jeho bratranec Leopold hraběte z Lamberka, který působil jako diplomat v císařských službách.
Základy vzdělání získal Jan Adam ve Vídni v blízkostí císařského dvora, vysokoškolská studia absolvoval na právnické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V rámci kavalírských navštívil mimo jiné Haag, Paříž, Versailles i Londýn. Zdá se, že právě západní Evropě, respektive Francie, ho velice zaujala a ovlivnila. Jeho zájem upoutalo divadlo a hudba, zřejmě k tomu přispělo i jeho hudební nadání. Hrál na loutnu a mandolínu, zpíval, a k tomu složil i několik drobných skladeb. Jeho vrstevníkem byl např. i Johann Sebastian Bach s nímž byl zřejmě v kontaktu.
Ve věku 21 let byl prohlášen zletilým a ujal se správy svého panství v Jaroměřicích. Za jeho časů nastal rozkvět. Především došlo k velkolepé přestavbě zámku. Projekt vypracoval, jak bylo v nedávné době prokázáno, známý rakouský architekt Jakub Prandtauer. Stavební úpravy začaly v roce 1700 a skončily o 37 let později. Délka stavebních prací dokazuje jejich náročnost.
Při přestavbě byl částečně respektován půdorys původního renesančního zámku, z něhož se dochovaly obvodové zdi. Jádro nové stavby zaujalo dvoupatrové hlavní křídlo, kde se nachází hlavní sál. Následně byla vystavěna příčná křídla a celý projekt dovršila přestavba děkanského kostela sv. Markéty, který se stal součástí zámeckého areálu. Opomenout nelze ani velkolepé zahradní úpravy.
Velice hodnotnou je i vnitřní architektura a výzdoba zámku. Jan Adam povolal do Jaroměřic ve své době slavné a úspěšné umělce. Patří mezi ně štukatéři Girolamo Alfieri a Josef Canoni z Prahy, malíři Franceska Marii Francii z Bologně K. F. Töppera západní Moravy. Zahrady byly dílem francouzského architekta Jean Treheta.
Ve východní části bočního křídla bylo postaveno zámecké divadlo, hudební a taneční sál, knihovna, zámecká galérie a čínský kabinet. Malbou kulis pro divadlo byli pověřeni Giuseppe Bibiena-Galli, výtvarník vídeňské dvorské opery, a Domenico Francia.
Vedle přestavby zámku došlo k obrovskému kulturnímu a uměleckému rozvoji zdejšího panství. Jan Adam proslul nejen jako mecenáš hudby a umění, ale i patron umělců. Objevil a podporoval především známého Františka Antonína Míču, který byl jeho kapelníkem.
Osobní život Jana Adama nebyl tolik šťastný. Přežil všechny své děti i svou první ženu. Od jeho druhé ženy ho dělil značný věkový rozdíl. Šedesátiletý Jan Adam již nebyl schopný zplodit svého nástupce. Rod tak zůstal bez dědice a pokračovatele, stejně tak Jaroměřice přišly o své významné pány. Od té doby se na zámku majitelé často střídali až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. Dnes je přístupný veřejnosti.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , hrady a zámky , zámek Versailles , Zámek Jaroměřice nad Rokytnou , architektura
Aktuálně se děje
před 10 minutami
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
před 1 hodinou
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
před 2 hodinami
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
před 3 hodinami
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
před 4 hodinami
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
před 5 hodinami
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
před 6 hodinami
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 6 hodinami
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 7 hodinami
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 7 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 8 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 8 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 8 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 9 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 10 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 10 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 10 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 11 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 11 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 11 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák