Nový typ koronaviru razantně zasáhl i Česko, zlom nastal 19. března

V prvních dnech března počet nakažených rostl jen pomalu, pozitivních testů bylo maximálně několik desítek denně. Zlom přišel 19. března, kdy se prokázalo 205 nakažených a další tři týdny počet pozitivních testů jen vzácně klesl pod 150. Nejvíce nových případů přibylo 27. března (373 nakažených) a teprve od 10. dubna se počet pozitivně testovaných drží pod dvěma stovkami denně. Téměř celý květen se denní počet pozitivně testovaných drží pod stovkou, i přes lokální ohnisko v Dole Darkov.

Vzhledem k růstu nakažených, průběhu nemoci a podmínce dvojího negativního testu pro prohlášení za uzdraveného trvalo poměrně dlouho, než se zlomila křivka aktuálně nemocných směrem dolů. První uzdravení byli sice hlášení již 16. března, teprve o čtyři týdny později ale začal klesat počet nakažených - ještě 11. dubna bylo 4775 lidí s prokázanou nákazou, o den později to bylo o 20 méně. V půlce května začal počet nemocných opět růst, ovšem jen mírně a mnohem rychleji roste počet uzdravených.

Tři týdny po potvrzení první nákazy byl ohlášen první mrtvý, u kterého testy potvrdily přítomnost koronaviru. Jednalo se o pětadevadesátiletého muže, který trpěl řadou zdravotních problémů. Právě z řad seniorů nad 75 let pocházejí dvě třetiny mrtvých s nemocí covid-19 (se započítáním lidí nad 65 let to je dokonce přes 90 procent mrtvých). Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem postupně rostl (17. května překročil hranici 300), jen vzácně ale nárůst činil víc než deset denně.

V rámci Evropské unie patří ČR k méně zasaženým zemím, třeba podle počtu nakažených na milion obyvatel je s více než 860 případy na 17. místě (nejhorší je situace v malém Lucembursku a pak Španělsku s více než 6000 případy na milion obyvatel). Také podle počtu mrtvých nakažených novým typem koronaviru je Česká republika až na konci druhé desítky (18. místo s 30 mrtvými na milion obyvatel), nejhorší je situace v Belgii (přes 810), Španělsku (zhruba 580) a Itálii (přes 550).

Omezení běžného života:

K prvním opatřením přikročila ČR 10. března (ten den počet nakažených dosáhl 63), Bezpečnostní rada státu od následujícího dne zrušila na neurčitou dobu výuku na všech stupních škol kromě mateřských. Výraznější omezení pak přišla s vyhlášením nouzového stavu 12. března, o dva dny později vláda uzavřela obchody až na potraviny, drogerie či lékárny. Dalším krokem byl zákaz volného pohybu lidí od 16. března (skončil 24. dubna), od 19. března přibyla povinnost nosit roušky.

Nouzový stav nakonec platil až do 17. května, tedy 66 dní, nejdéle v historii ČR, navíc na celém území země. Zavedená omezení - včetně zákazu překračování hranic - se rozvolňovala jen pomalu, první menší vlna otevírání obchodů přišla 27. dubna, druhá 11. května. Za zvýšených hygienických opatření se tehdy otevřely další obchody, po omezeném provozu vysokých škol se přidaly poslední ročníky základních a středních škol, nejnověji se počátkem tohoto týdne také první stupeň ZŠ.

Další uvolňování opatření závisí na epidemiologické situaci, třeba od 25. května už je povinné nošení roušek jen ve vnitřních prostorech nebo pokud jsou lidí blíže než dva metry (řada lidí je ale nosí i nadále). Od začátku června (a poté od 8. června) by se v omezeném rozsahu měly otevřít střední školy a druhý stupeň škol základních. Postupně by také měl růst počet lidí na hromadných akcích, nyní je hranice 300.

Hranice a cestování:

Už dva a půl měsíce jsou pro většinu lidí uzavřené hranice. Výjimky platily například pro řidiče kamionů nebo později také pro takzvané pendlery, tedy lidi, kteří denně dojíždějí do ciziny za prací. Zákaz vstupu cizinců na území ČR a cest Čechů do zahraničí, zavedený 16. března, sice od 24. dubna neplatí, překážku pro překračování hranic ale představuje povinnost předložit při návratu negativní test na koronavirus. Uzavřené jsou navíc Polsko a pro delší cesty Slovensko.

Od 26. května česká vláda otevřela hraniční přechody, dosud hlídané policií, a od stálých kontrol přešla na namátkové dále od hranic. Vlády evropských zemí pak v posledních týdnech jednají o obecném uvolnění pravidel, které by se mělo týkat zejména zemí s podobnou epidemiologickou situací. Z politických jednání vyplynulo, že od 15. června by se mohly i pro turisty otevřít české hranice se sousedy s výjimkou Polska, mohlo by se cestovat do Maďarska nebo přes Slovinsko do Chorvatska.

Nejdále jsou zatím jednání se Slovenskem a Maďarskem, od středy 27. května mohou občané těchto zemí cestovat do ostatních státu bez negativného testu a bez karantény, pokud se ovšem vrátí do 48 hodin.

Pomůcky proti šíření koronaviru:

Po vypuknutí pandemie koronaviru se rychle ukázalo, že Česká republika nemá pro tuto mimořádnou situaci dostatečné zásoby nejen roušek (povinných mimo domov od 19. března), ale ani dalších ochranného vybavení určeného především pro zdravotníky. Kvůli nedostatku roušek proto patřily galanterie a prodejny textilu mezi obchody, které mohly mít otevřeno i v době téměř úplného zákazu fungování prodejen (výjimka už od počátku platila také pro potraviny, drogerie nebo lékárny).

Nedostatek dalších ochranných prostředků se pak vláda snažila řešit urychlenými nákupy z Číny, kde ve stejné době nakupovala toto zboží i většina zemí světa. První letecký speciál přistál v Praze 18. března, poté následovaly další lety, na které byl nasazen i obří ukrajinský An-124 Ruslan ve službách NATO. Celkem bylo do začátku května do ČR leteckým mostem dopraveno přes 2000 materiálu, někdy se ale vyskytly pohybnosti o kvalitě dodaných roušek či ochranných obleků.

Související

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

Více souvisejících

Česká republika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 30 minutami

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 8 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

Zdroj: David Holub

Další zprávy