Němci chtěli vést pod Ještědem tunel. Badatelé si dlouho mysleli, že jde o legendu

Plány nacistického Německa na přestavbu Liberce zahrnovaly i rozsáhlé dopravní stavby včetně napojení města na dálniční síť. V cestě plánům ale stál Ještědsko-kozákovský hřbet, a proto se zrodil plán na silniční tunel pod Ještědem.

Tento článek je více než rok starý.

Liberec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plán plánovací kanceláře pro prostor Jizerských a Ještědských hor z roku 1941

Plán plánovací kanceláře pro prostor Jizerských a Ještědských hor z roku 1941 | Foto: Ivan Rous, Jaroslav Hoření | Zdroj: Český rozhlas

Štětín–Liberec–Hradec Králové s poznámkou „ve výstavbě“, Liberec–Vratislav s poznámkou „nutné“ a Cheb–Liberec s poznámkou „podle návrhu s Ještědským tunelem plánované“. To jsou tři části plánu dálničního napojení Liberce z roku 1941.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tunel pod Ještědem. Jak měl podle německých inženýrů vypadat?

Nejen tento dokument potvrzuje, že dálniční tunel pod Ještědem byl reálnou stavbou. „O tunelu jsme si dlouhá léta mysleli, že to to byly legendy, ale těch legend bylo spousta. Potom jsme od toho našli i nějaké dokumenty a dokonce i několik map. A jak se říká, na konci v těch záznamech je správné razítko,“ uvedl badatel Ivan Rous ze Severočeského muzea.

Podle něj instituce, které o tunelu pod Ještědem tenkrát rozhodovaly, počítaly od roku 1941 s jeho výstavbou. Tunel se ale nikdy nerealizoval, protože byla zastavena stavba celé dálnice.

Ideový plán dálnic na dnešním území ČR z roku 1940 | Foto: Ivan Rous, Jaroslav Hoření | Zdroj: Český rozhlas

„Ta dálnice byla vedená západně od Liberce, vlastně po úbočí Ještědského hřbetu. Ona se dostala celkem vysoko, a právě v tom obkroužení Javorníku, řekněme nad Hodkovicemi, by měla veliké problémy, aby se zase dostala z té vysoké nadmořské výšky. Liberecký inženýr Ulrich Huber navrhl prorážku Ještědského hřbetu,“ doplnil Ivan Rous.

Plán vedení dálnice z doby před odsouhlasením ještědského tunelu | Foto: Ivan Rous, Jaroslav Hoření | Zdroj: Český rozhlas

Ulrich Huber patřil podle Rouse k významným inženýrským kapacitám té doby. „Podílel se na stavbě prvního železničního tunelu. Je to také autor projektu jizerskohorských přehrad, celého libereckého vodovodu a podobné stavby stavěl i v německém Lipsku nebo v Ostravě,“ přiblížil autora nápadu tunelu pod Ještědem liberecký historik.

Vstup tunelu do masivu Ještědského hřbetu měl být někde u Panského lomu. „Máme dokonce teorii o tom, že v Panském lomu je sestřelená průzkumná štola, která měla původně sloužit pro ověření zásob vápence, který se tam těžil. Později ji nejspíš využili i kvůli tomu tunelu. Co nevíme, je, jestli to mělo být přímo v zářezu toho lomu,“ sdělil Ivan Rous.

Podrobný výkres části tzv. Hitlerovy dálnice u Liberce | Foto: Ivan Rous, Jaroslav Hoření | Zdroj: Český rozhlas

Dá se ale podle něj říct, že dálnice měla vstoupit do masivu hory právě někde u lomu, tunel měl být dlouhý přibližně 1,5 kilometru a u Padouchova měl vyrážet zpod Ještědského hřbetu ven.

Tunel měl začínat někde u Panského lomu, končit měl někde u Padouchova | Foto: Ivan Rous, Jaroslav Hoření | Zdroj: Český rozhlas

Jaroslav Hoření Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme