Nikola Tesla nosil elegantní tvídový žaket. Co dalšího o něm prozrazuje bělehradské muzeum?
Byl slavný vynálezce Nikola Tesla Srb, nebo Chorvat? Srbské ministerstvo zahraničí si nedávno oficiálně stěžovalo Evropské komisi, když se na vzdělávacím webu Evropské unie pro mládež objevila informace, že k chorvatským vynálezcům patřil například Nikola Tesla. Bělehrad má ve věci jasno. I proto, že osobní věci z Teslovy pozůstalosti jsou dnes na srbském území. V jedné bělehradské vile.
To, co je k vidění v bělehradském muzeu Nikoly Tesly, nenajdete podle archivářky a kustodky muzea Milici Keslerové nikde jinde na světě.
Mezi exponáty totiž patří třeba garderoba a věci denní potřeby slavného podnikatele a vynálezce.
Hned u vchodu je figurína muže v hnědém žaketu, s buřinkou na hlavě a v naleštěných botách. Na první pohled je vidět, že se Tesla oblékal moderně, elegantně a draze.
„Tesla měřil 186 centimetrů. Ta figurína je v životní velikosti. Tady ještě jsou jeho další oděvní doplňky. Rukavice, šál a cylindr i s Teslovými iniciálami.“
Vysoký elegán
Jak byl Tesla vysoký, víme díky pečlivosti amerických imigračních úředníků, kteří údaj zaznamenali do Teslových přistěhovaleckých dokumentů. Vedle oděvních svršků jsou v muzeu třeba i aktovka z krokodýlí kůže, psací potřeby a měřidla z jeho laboratoře.
Po smrti Nikoly Tesly v roce 1943 zabavila veškerou Teslovu pozůstalost americká FBI. Po intervenci jugoslávské ambasády získal alespoň jeho osobní předměty Teslův synovec Sava Kosanovič, který je předal Bělehradu.
Srb, nebo Chorvat?
Jak se návštěvník muzea dozví z životopisného filmu, Tesla se narodil na území Rakouského císařství, ve vsi Smiljan, která dnes leží v Chorvatsku.
Archivářka Milica Keslerová stejně jako řada dalších Srbů má ale o národnosti Tesly jasno.
„Narodil se prakticky v pravoslavné rodině. Jeho otec byl duchovní a matka také pocházela z rodiny pravoslavného popa.
Když byl v Americe, psal anglicky, ale dopisy, které posílal rodině v Evropě, psal cyrilicí.“
Do Spojených států Tesla odešel, když mu bylo ani ne třicet. Domů se podíval jen jednou. Cestou ze světové výstavy v Paříži v roce 1892, kde se dozvěděl, že mu umírá matka.
Do Bělehradu si z rodného kraje odskočil jen na dva dny, aby se tu setkal se srbským králem.
Víc než o Teslovu národnost se ale návštěvníci muzea zajímají o částečně interaktivní expozici.
Jsou v ní modely Teslových transformátorů i hřibovité věže, která stávala na Long Islandu. Z té přeskakují skutečné jiskry. Největší překvapení ovšem přichází na konci výstavy.
V místnosti oddělené od zbytku muzejních prostor skleněným plotem je piedestal s kovovou koulí. Je to urna s Teslovým popelem. Od roku 1957 je uložená v muzeu. Tak se vlastně Nikola Tesla dostal do Srbska podruhé. A už tady zůstal.
Související
-
Muzejníci objevili na Slovensku vzácný stroj z 19. století. Nově se jím bude pyšnit Podbrdské muzeum
Karlu Danielu Gangloffovi se přezdívalo český Archimédes. Vynálezce totiž v 19. století přišel s řadou patentů, mezi nimi také se strojem na obrábění šindele – šindelkou.
-
Nebiflovat se, ale myslet. Autoři nové interaktivní učebnice se na fyziku snaží dívat očima dětí
Žáci sedmých tříd mají o důvod víc, proč se těšit do školy. Tým odborníků pro ně připravil novou interaktivní učebnici fyziky.
