Pandemie zaskočila i meteorology. Kvůli letadlům na zemi si musejí vystačit jen s radiosondami
Letadla na obloze provedou podle Světové meteorologické organizace každý den až 800 tisíc měření, která pomáhají při předpovědích počasí. Kvůli pandemii koronaviru ale aerolinky nechávají své letouny na zemi, a meteorologové si tak ve vzduchu musejí vystačit jen s radiosondami. Třikrát denně je do vzduchu vypouští i Český hydrometeorologický ústav na pražské Libuši.
Vedoucí aerologického oddělení ČHMÚ Martin Motl spolu s kolegou připevňuje radiosondu k meteorologickému balonu. Ten měří v průměru zhruba metr a půl a je z více než 99 procent naplněný vodíkem, aby byl co nejlehčí. Sonda je schovaná v polystyrenovém obalu o velikosti starého telefonu.
Balon ji vynese do stratosféry, tedy do výšky asi 30 až 35 kilometrů. „Stoupá rychlostí asi pět až šest metrů za sekundu – právě proto, aby poměrně rychle zvládl dosáhnout výšek, které potřebujeme změřit,“ vysvětluje Radiožurnálu. „Do 30 kilometrů vystoupá zhruba za 80 až 90 minut. Pak praskne a sonda padá zpátky na zem.“
Balon místo letadla
Jednorázové sondy vypouštějí na Libuši třikrát za den. Měří teplotu, vlhkost vzduchu nebo směr a rychlost větru, a díky tomu meteorologové vypočítají i tlak vzduchu. Sondy jsou velkými pomocníky při sestavování předpovědí počasí, zvlášť v době, kdy na obloze ubylo letadel.
„Během března, kdy nastal poměrně rychle útlum, tak jsme přišli o 80 až 85 procent měření,“ upřesňuje Radmila Brožková, která v ČHMÚ pracuje jako vedoucí oddělení numerických předpovědí počasí.
„To letadlo má ‚v nose‘ přístroje, které používá pro měření rychlosti proudění, plus tam má čidlo na teplotu. A v poslední době se používají také čidla vlhkostní. Když letadlo vystartuje, tak než dosáhne letové hladiny, měří nám krásně profil atmosféry.“
Improvizace v čase pandemie
Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí odhaduje, že bez letadel jsou modely až o 15 procent méně přesné. Nabízí se proto otázka, jestli je nemohou dočasně nahradit právě radiosondy na vodíkových balonech.
„Tahle diskuse proběhla na úrovni sdružení národních meteorologických služeb Evropy (EUMETNET). Situace v Evropě vypadá tak, že některé sondážní stanice měřily ještě méně často než ČHMÚ, například Portugalsko,“ vysvětluje Brožková.
Česko dál trápí sucho. Zatímco v horních vrstvách půdy prakticky není, hlouběji zůstává situace vážná
Číst článek
„A tak se dohodlo, že v rámci částečné kompenzace bude lépe, když tyto velmi řídce měřící stanice začnou měřit alespoň dvakrát za den.“
„Kromě toho teď došlo k dohodě na úrovni evropských zemí, že jsme začali zapracovávat data, která jsou získávána pomocí autorit řízení letového provozu, a to z více evropských zemí. Samozřejmě že to nenahradí množství měření, o které jsme přišli, ale je to aspoň něco,“ uzavírá meteoroložka.
Za normálních okolností pomáhá s předpovědí počasí po celém světě přes 40 aerolinek. Návrat jejich letadel na oblohu tak kromě turistů a obchodních cestujících vyhlíží i metrologové, včetně těch českých.
