Hlavní navigace

Novela daňového řádu 2.0: Jaké změny kolem daní nás čekají?

1. 6. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Poslanci schválili novou předlohu novely daňového řádu. Jaké změny v novém materiálu chybí a které novinky přibyly? Přečtěte si, jak se od příštího roku změní možnosti i sankce spojené s podáváním daňového přiznání.

Elektronizace daní postoupila o další krok. Očekávanou novelu daňového řádu, která legislativně ukotvuje vznik online finančního úřadu, schválili poslanci po projednání ve zrychleném řízení na schůzi v podvečer 27. května.

Oproti původní verzi (sněmovní tisk 580) z loňského roku doznala ta současná několika změn. Nejvíc se celý legislativní proces zkomplikoval pravděpodobně kvůli návrhu na prodloužení lhůty pro vracení nadměrných odpočtů u DPH ze 30 na 45 dní. Tento nástroj na vylepšení státního cash flow senátoři poslancům vrátili. Ačkoli se Sněmovně podařilo Senát přehlasovat, na přijetí původního návrhu jí chyběly tři hlasy. Ministerstvo financí tak muselo pozměněný návrh podat znovu, tentokrát jako sněmovní tisk 841. Sporná změna v nadměrných odpočtech už v něm chybí, takže by návrh mohl projít Senátem snáz.

Sněmovní tisk 580 vs. 841

Nový sněmovní tisk se od toho původního v některých věcech liší.

Jak už jsme zmínili, neobsahuje tolik kritizované prodloužení lhůty pro vracení nadměrných odpočtů u DPH ze 30 na 45 dní. V souvislosti s odpočty bude zavedena možnost částečně vrátit nárok na odpočet, který finanční úřad nezpochybňuje nebo nekontroluje. Tento nárok na odpočet se bude vyplácet ve formě zálohy. Oproti původnímu návrhu se ale minimální limit pro vznik nároku na zálohu z nesporné části odpočtu zvýšil z 10 na 50 tisíc Kč. Podle původního návrhu se také o vzniku nároku na tuto zálohu mělo rozhodnout před zahájením daňové kontroly. Nově bude nárok posouzen v průběhu daňové kontroly, popř. při zahájení postupu k odstranění pochybností.

Původní návrh také počítal se zrušením 5denní toleranční lhůty, která umožňovala opozdilcům podat daňové přiznání bez sankce. Ten nový ji zachovává, ale pro změnu zkracuje toleranční dobu pro pozdní placení daně na 3 pracovní dny (tedy o jeden den). Pokud tedy zaplatíte daň později, začne se úrok z prodlení aplikovat od čtvrtého pracovního dne.

Do návrhu přibyla také možnost požádat správce daně o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně (podání daňového přiznání). Takovou žádost finanční úřad posoudí individuálně podle závažnosti uvedených důvodů a s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním poměrům žadatele.

Z návrhu podle Jany Fuksové z KPMG naopak vypadla věta, podle které bylo možné při stanovení úroku přihlédnout jen k přeplatku, který byl použit na úhradu nedoplatku, u kterého úrok z prodlení vzniká. Stávající praxe spočívající v započítání přeplatku vzniklého na příslušném daňovém účtu by tak měla zůstat zachována, vysvětlila.

Zachována zůstane také kompenzace ve formě úroku ve dvojnásobné výši (tj. polovina repo sazby zvýšené o osm procentních bodů) pro poplatníky, po kterých stát vymáhal nesprávně stanovenou či zajištěnou daň.

Novela ukládá ministerstvu financí vyhláškou stanovit konkrétní náležitosti formulářových podání pro jednotlivé druhy daní. Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy bude nově ukládána jednak v případě, že podání nebylo učiněno stanoveným způsobem (např. elektronicky), ale také pokud nebylo učiněno ve stanoveném formátu (typicky XML), dodala Fuksová.

Nová předloha už ale neobsahuje ani původně navrhované urychlení vracených daňových přeplatků pro poplatníky, kteří podali přiznání elektronicky. Lhůta se měla zkrátit ze 30 na 15 dní.

Následující novinky se v předlohách neměnily. Pojďme si je připomenout.

Online finanční úřad

Vyřídit své daňové povinnosti elektronicky bude možné na portálu MOJE daně, který už je spuštěný, ale zobrazuje pouze aktuality a kontakty. Online finanční úřad na něm vznikne rozšířením existující daňové informační schránky (DIS), kterou, jak připouští samo Ministerstvo financí, dnes poplatníci využívají jen zřídka. Novela daňovou schránku upgraduje na obdobu internetového bankovnictví v oblasti daní.

Uživatel v ní najde svou historii, kterou má o něm finanční úřad k dispozici, daňové přeplatky či nedoplatky a na základě informací z dřívějších daňových řízení bude mít elektronické daňové formuláře částečně předvyplněné. Přes platformu je bude možné přímo podávat nebo přijímat korespondenci od finančního úřadu.

Přihlašování a autorizace elektronických formulářů bude jednodušší a přístupnější pro více lidí. Za tím účelem bude možné využít:

  • e-občanku (občanský průkaz s čipem, vydává se od poloviny loňského roku), nebo
  • přihlašovací údaje do datové schránky, pokud ji máte zřízenou, nebo
  • zaručený elektronický podpis od akceptovaných poskytovatelů, nebo
  • přihlašovací údaje, které vám na požádání přidělí finanční úřad.

Do budoucna by se za tímto účelem mohl využít i připravovaný projekt SONIA (ověřená elektronická identita pro přihlašování do internetového bankovnictví).

Měsíc navíc pro elektronická podání

Přiznáte-li se elektronicky, získáte tím o měsíc delší lhůtu na podání, než platí v případě papírového formuláře. Díky přechodnému ustanovení poplatníci získají prodlouženou lhůtu pro podání elektronického přiznání už za období roku 2020. Měsíc navíc naopak nezískají poplatníci, kteří využili služeb daňového poradce. Nově o tom ale už nebudou muset finanční úřad předem informovat. Opozdilci, kterým by hrozila vysoká sankce za opožděné tvrzení a platbu daně, tak prakticky získávají dva nástroje, jak se zachránit a trestu se vyhnout.

Jak už jsme uvedli, rychlejší vracení daňového přeplatku se nekoná. I nadále ale platí, že v § 155 novela mění minimální výši přeplatku, který finanční úřad poplatníkům vrací. Nyní se vrací přeplatky v případě, že dosáhnou 100 Kč, nově to bude 200 Kč.

Sankce a úroky

Novela poměrně výrazně zasáhla i do systému sankcí a úroků. Kromě zmíněných rozdílů mezi první a druhou předlohou novela sjednocuje sazby úroků z prodlení se sazbami úroků podle občanského zákoníku (repo sazba zvýšená o osm procentních bodů).

Poplatníci, kteří si zřídili datovou schránku dobrovolně, také nebudou muset provádět podání elektronicky. Pokuta 2000 Kč se pro tyto případy ruší. Subjektům, které datovou schránku mít musí, se pokuta za jiné než elektronické podání správci daně sníží na 1000 Kč. Finanční úřad ji bude aplikovat až poté, co subjekt nezareaguje na jeho výzvu k tomu učinit podání elektronicky.

Pokuta za pozdní podání přiznání se podle § 250 odst. 3 nově bude vymáhat až od chvíle, kdy dosáhne 1000 Kč (v současnosti jsou to dvě stovky). Sankce se stanovuje jako:

  • 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení (max. 5 % stanovené daně),
  • 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý den prodlení (max. 5 % odpočtu),
  • 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý den prodlení (max. 5 % ztráty).

Výše úroků z prodlení (načítajících se za zpoždění s platbou daně a nově sjednocená s občanským zákoníkem) se bude podle § 251a předepisovat a platit až v případě, že v úhrnu u jednoho druhu a správce daně za jedno období (nebo kalendářní rok) přesáhne 1000 Kč.

DIČ bez rodného čísla

V novele daňového řádu zůstala i možnost daňového subjektu požádat o přidělení tzv. vlastního identifikátoru správce daně tvořící kmenovou část DIČ (číslo za písmeny CZ). V současnosti se totiž podle § 130 do kmenové části přiděluje tzv. obecný identifikátor, který u fyzických osob tvoří nejčastěji rodné číslo a u právnických IČ. Každá fyzická osoba má tak v rejstřících uveden veřejně poměrně citlivý osobní údaj. To bude možné na vlastní žádost změnit.

Korespondenční zahájení kontroly

Ke změně došlo i v oblasti kontrolních postupů. Od platnosti novely bude možné kromě ústního jednání mezi finančním úřadem a daňovým subjektem zahájit či ukončit daňovou kontrolu také korespondenčně, a stejným způsobem pak může být vedena dokonce i samotná kontrolní činnost. V případě ukončení daňové kontroly korespondenčně úřad s oznámením doručí i zprávu o daňové kontrole a už nebude vyžadován podpis zprávy kontrolovaným subjektem. Ten by měl případné výhrady k průběhu či výsledkům kontroly vznášet v předchozí fázi řízení, a ne tedy až při doručování zprávy o kontrole.

skoleni_15_4

Správce daně také dostane možnost kdykoliv přejít z postupu k odstranění pochybností do režimu daňové kontroly. Nová předloha upravuje také situaci, kdy finanční úřad po doručení oznámení o zahájení daňové kontroly bezodkladně nezačne s kontrolní činností. V takovém případě nedojde k přerušení lhůty pro stanovení daně.

Účinnost předlohy je navržena na 1. leden 2021. Materiál ještě musí schválit Senát, takže novela může doznat dalších změn.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).