Nosil by Cimrman roušku? Jako jeden z prvních, říká Zdeněk Svěrák. Po pauze se vrací na jeviště

Zdeněk Svěrák hostem Interview ČT24 (2020) (zdroj: ČT24)

Koronavirová pandemie ovlivnila i česká jeviště, Divadlo Járy Cimrmana nevyjímaje. Scéna na Žižkově ale první červnový den opět otevírá. Chybět u toho samozřejmě nebude ani duchovní otec, autor několika her a představitel řady rolí Zdeněk Svěrák. „Byl to smutný půst,“ říká o současné situaci. Těší se na interakci mezi herci a diváky.

Od 60. let se Svěrák aktivně věnuje Divadlu Járy Cimrmana, přesto za desítky let hraní nyní v bezprecedentní době pandemie zažil něco nového. „Tři měsíce jsem nehrál, nikdy jsem nezažil tak dlouhé divadelní prázdniny,“ popisuje současnou situaci.

„Půl století jsem zvyklý být obden v šest hodin večer v divadle a od sedmi rozesmávat. Je to činnost nejen výdělečná, ale i blahodárná. Najednou to skončilo a byl půst –⁠ smutný půst,“ dodává Svěrák, který v březnu oslavil 84. narozeniny. 

Přesto během koronavirové krize nelelkoval a se svým dlouholetým přítelem Jaroslavem Uhlířem společně nazpívali píseň „Není nutno“, kterou věnovali všem v první linii v boji se zákeřnou nemocí

Není nutno nezpívat. Písnička Svěráka a Uhlíře zní na podporu zdravotníků (zdroj: ČT1)

Pandemii trávil na chatě i na brigádě

Téměř celý čas, kdy byla ochromená divadla, trávil Svěrák na chalupě, kde dle jeho slov bylo vždycky co dělat.

Vedle toho si ale vyzkoušel po dlouhých letech brigádu. „To už se mi dlouho nepovedlo. Náš hajný se svěřil, že nemá dost lidí na vysazování stromů. Kvůli kůrovci to bylo potřeba do poloviny května. Tak naše rodina nastoupila na brigádu a vysadili jsme na šest set smrčků,“ přiblížil Svěrák. 

Jára Cimrman byl moudrý člověk a byl by jeden z prvních, který by roušku nosil.
Zdeněk Svěrák

Jsme zvyklí hrát pro plné hlediště, říká Svěrák

Divadlo Járy Cimrmana obnovuje svůj provoz od 1. června dvouhodinovou hrou Švestka. Podle nařízení české vlády se mohou divadelní představení hrát za účasti maximálně 300 diváků. Na Svěrákově domovské scéně je míst 250, kvůli dodržení několika podmínek se ale do sálu nevejde víc než 82 lidí. 

„My jsme zvyklí hrát do plných. Teď to ale bude poloprázdný sál, a navíc jsem ještě nehrál pro lidi v rouškách,“ popisuje nezvyklou situaci Svěrák. „Je to směs těšení a zvědavosti,“ dodává. 

Přehrajte si: Záznam hry Lijavec z Divadla Járy Cimrmana (zdroj: ČT24)

Svěrák nezanevřel ani na scenáristiku –⁠ věnuje se psaní námětu pro pohádku, u které by byl rád, aby ji zrealizoval jeho syn, režisér Jan Svěrák. Aktuálně Zdeněk Svěrák pracuje na třetí verzi, což může být delší proces. U velkofilmu Tmavomodrý svět bylo verzí jedenáct.

  • Narodil se 28. března 1936 v Praze matce Růženě a otci Františkovi, který pracoval v rozvodných energetických závodech na pražském Bohdalci.
  • Vystudoval gymnázium a Vysokou školu pedagogickou, kterou dokončil roku 1958. Po čtyřech letech ale pedagogickou dráhu opustil a začal pracovat v Československém rozhlase.
  • Právě v rozhlase poprvé zaznělo jméno „Jára Cimrman“. A to ve Svěrákově hře Nealkoholická vinárna U Pavouka. 
  • Roku 1967 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana. Pro toto divadlo připravil Svěrák první hru pojmenovanou Akt a na dalších třinácti se pak spoluautorsky podílel spolu s Ladislavem Smoljakem. Ve všech hrách divadla také Svěrák hraje.
  • Na začátku 90. let začal psát scénáře, podle nichž filmy natáčel jeho syn Jan. Vznikly tak snímky Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět či Vratné lahve. Film Kolja získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 1996.