Vedení zahrady Vrabcovou v srpnu nejprve odvolalo z funkce vedoucí útvaru kontaktu s veřejností a následně ji propustilo s tím, že pro ni nemají vhodné pracovní místo odpovídající jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci.

Vrabcová argumentovala, že její konec nebyl podle pravidel, především tedy pokud jde o odvolání.

„Je otázkou, zda vedoucí útvaru zoo podléhá jmenování a odvolávání. V tomto směru odkazujeme na organizační řád, ve kterém nebylo uvedeno, že by se tyto pozice obsazovaly jmenováním. Nebyly tedy splněny podmínky pro platnou výpověď z důvodu nadbytečnosti odvolaného zaměstnance,“ uvedla advokátka Vrabcové Miloslava Coufalová.

Dodala, že zoo zvolila vůči zaměstnankyni, která pro ni pracovala od roku 1994, agresivní a necitlivý způsob odchodu.

„Jsme přesvědčeni, že za tím je něco jiného, než poctivý úmysl efektivně spravovat majetek zoo a efektivně šetřit její finanční prostředky,“ řekla Coufalová s připomínkou, že zoo se ve stejné době obdobným způsobem rozloučila i s několika dalšími pracovníky.

Naproti tomu zástupce protistrany uvedl, že zoo postupovala v souladu se zákonem a poctivě. „Po odvolání nabídla žalobkyni dohodu s odchodným ve výši pětinásobku platu. Ona to ale odmítla a rozhodla se soudit,“ řekl Tomáš Liškutín.

Senát dal nakonec za pravdu zahradě. „Veškeré zákonné hmotněprávní podmínky byly splněny,“ uvedl předseda senátu Petr Blažej.

Že žalobu zamítne, naznačil už v průběhu jednání. Proto vyzval obě strany, aby se ještě pokusily dohodnout. K tomu však nedošlo. Verdikt není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na rozmyšlenou.

Se zoo se soudí i někdejší vedoucí provozního útvaru

Vrabcová není jediným bývalým pracovníkem zoo, který se po vyhazovu rozhodl podat žalobu. Stejně postupoval například i někdejší vedoucí provozního útvaru Martin Trnovec, jenž dostal výpověď na konci února 2018.

Trval na tom, že zahrada se ho zbavila účelově poté, co ředitele upozorňoval na nehospodárné nedostatky v provozu včetně neplnění povinností ze strany některých zaměstnanců, kteří však podle něj byli ředitelovými oblíbenci, a ten tak jejich chování toleroval.

Zoo argumentovala, že jeho pozice se po opravě expozice tučňáků stala nadbytečnou, proto ji zrušila a jeho podřízené a zbývající úkoly převedla pod vedoucího údržby.

Soudy v jeho případě došly k rozdílným závěrům. Zatímco ten okresní mu dal za pravdu a označil výpověď za neplatnou, krajský, ke kterému se následně odvolala zoo, naopak jeho žalobu zamítl. Spor však nekončí. Trnovec totiž podal dovolání k Nejvyššímu soudu.

K soudu doputovala i žaloba Miroslava Štráchala, někdejšího náměstka pro ekonomiku, jenž dostal výpověď ve stejné době jako Vrabcová. Ten však později žalobu stáhl.