Alžběta celý svůj život před rodinou tajila jedno obrovské tajemství. S pravdou se celé ty roky prala sama. Nikomu se nesvěřila. Až nyní odkryla své skutečné pocity nám prostřednictvím e-mailu, který nám poslala.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Alžbětin příběh nás zaskočil. Nedokážeme pochopit, jak s něčím takovým dokázala celý život žít a mlčet.
Připadala jsem si zvláštně
„Pamatuji si na okamžik, kdy jsem se vůbec poprvé necítila příjemně,“ začíná Alžběta ve svém e-mailu vzpomínat. „Bylo to v době, kdy mi mohlo být asi pět nebo šest let. Tehdy jsem těžce nesla, že si musím hrát s panenkami místo toho, abych si půjčovala autíčka svého staršího bratra,“ vysvětluje nám.
Tehdy byla Alžběta ještě malá, aby dokázala cokoli chápat. Pocity zvláštnosti ze sebe sama se ale začínaly opakovat.
Vždycky jsem vyhledávala společnost chlapců
„Na škole jsem se chtěla kamarádit mnohem více s chlapci než s děvčaty,“ píše Alžběta. „Ne vždy ale bylo možné trávit čas s kluky a takové chvíle mi nebyly příjemné,“ přiznává. Zmiňuje se například o převlékání mezi děvčaty před hodinami tělesné výchovy. Zajímá nás, kdy si Alžběta poprvé uvědomila, že je něco špatně.
Tehdy se o ničem takovém nemluvilo
„Necítila jsem se jako žena, ačkoli jsem se v takovém těle narodila,“ odkrývá nám Alžběta pravdu, o které roky mlčela. „Cítila jsem se jako muž, i když jsem vypadala jinak.“ Tehdy se o takových věcech nemluvilo. Určitě se děly, Alžběta ani zdaleka nebyla jediná. Jen to nikdo neřekl nahlas.
Celý život žiji jako někdo jiný
„Až během dospívání mi došla celá pravda,“ vzpomíná. „Nenašla jsem v sobě odvahu, abych se s tajemstvím někomu svěřila. Rozhodla jsem se mlčet, ačkoli to znamenalo žít jako někdo úplně jiný,“ přiznává Alžběta. V e-mailu se dozvídáme, že pravdu skutečně nikomu neřekla. Snažila se žít tak, aby na ní nikdo nic nepoznal. Byla tu ale věc, ke které se nedokázala přemluvit.
Vztahy s muži jsem nezvládala
„Chtěla jsem vypadat normálně, proto mi bylo jasné, že bych po svém boku měla mít muže,“ pokračuje v příběhu Alžběta. „Snažila jsem se několikrát, ale bylo mi to nepříjemné. Ba dokonce odporné. Vždyť já sama uvnitř byla muž!“ píše. Ačkoli se Alžběta snažila navázat vztah s mužem, vždy to vydrželo jen chvíli. Ona sama se cítila jako muž a přitahovaly ji ženy.
Okolí si o mně myslí něco jiného
„Vzdala jsem to s chlapy a začala vztahy se ženami,“ odkrývá další část skutečnosti Alžběta. „Moje okolí si kvůli tomu myslí, že jsem lesbička. Není to ale pravda,“ píše.
Jsme vůbec první, komu se Alžběta se svým trápením přiznala. V e-mailu nám napsala, že se na tom nic nezmění. Je odhodlaná život dožít v jiném těle.
Autor: Natálie Kabourková
