dTest zjišťoval: které robotické sekačce můžete svěřit trávník?

Chcete na zahradě raději odpočívat než pracovat? V případě péče o perfektní sestřih travního porostu je v takovém případě užitečným pomocníkem robotická sekačka. Dvacítku vybraných modelů podrobili sérii zkoušek odborníci z nezávislé spotřebitelské organizace dTest a zjistili, že pro dobře posečený pažit nemusíte sahat do kapsy tak hluboko. Nedostatečné tentokrát padaly hlavně za výdrž baterie a v jednom případě také za bezpečnost.

Robotické sekačky čekala v dTestu nová optimalizovaná série zkoušek vypracovaná ve spolupráci se zahraničními partnery. „Zaměřili jsme se na nejdůležitější parametry, tedy kvalitu sečení, snadnost obsluhy, výdrž baterie, dílenské zpracování, hlučnost a v neposlední řadě také bezpečnost,“ upřesňuje šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.

Poradí si na rovině…

Pokud jde o sečení, prověřili odborníci testované modely opravdu důkladně. Nejdůležitější byla zkouška sečení běžného trávníku. Při ní každá sekačka pečovala o plochu velikosti 200 m², a to po dobu čtyř týdnů, za kterou se nastavená výška sečení postupně snižovala z 50 na 20 mm. Na sekačky na svěřeném prostoru čekala i řada překážek jak v podobě úzké uličky, tak úseku s plotem, květinovým záhonem, terasou a stromem. Čistotu, rovnoměrnost střihu i celkový vzhled trávníku kontrolovali laboratorní pracovníci vždy po týdnu a byli spokojení, protože kromě dvou uspokojivých rozdali naprostou převahu dobrých a tři velmi dobrá hodnocení.

… i ve svahu a na hrbolech

Podobné to bylo i v případě sekání vysoké (10 cm) a vlhké trávy. V obou těchto disciplínách byla sice nejhorší udělenou známkou dostatečná, ale týkala se jen dvou modelů. Vysoká i vlhká tráva potrápila například sekačku Gardena Smart Sileno Life 750, která si ve vyšším porostu nevěděla rady se silnějšími stébly a na vlhku se zasekávala na kupičkách posekané trávy. Velmi dobře nebo dobře si většina robotických sekaček poradila i s nerovným, hrbolatým trávníkem a sečením ve svahu s 35% sklonem. V těchto ztížených podmínkách získala řada modelů dokonce lepší hodnocení než za běžné sečení. Zajímavým zjištěním je, že pokud jde o sečení celkově, dosáhl nejlepších výsledků jak nejdražší do testu zařazený model Stihl RMI 632 (cena v době testování 52 190 Kč), tak i Riwall PRO RRM 1000, který s cenou 15 000 Kč patřil do pětice nejlevnějších testovaných modelů. Stihl si lépe poradil s vysokým
a vlhkým trávníkem, zároveň je vhodný i pro větší plochy, a to 3 000 m². Při běžném sečení však bylo po čtyřtýdenní zkoušce na trávníku možné najít nedostatečné rozsekané zbytky trávy.

Pozor na nohy

Velmi nadějně vypadala i zkouška bezpečnosti, a to elektrické i mechanické. Hned 19 modelů v obou zkouškách obstálo velmi dobře. „Mechanickou bezpečnost prověřujeme různými způsoby. Zjišťujeme například, zda se robot zastaví, když se k němu přiblížíte, a zda se ho během sečení můžete bezpečně dotýkat nebo ho dokonce zdvihat ze země. Pracujícím robotům stavíme do cesty i obuté atrapy lidské nohy,“ upřesňuje Hana Hoffmannová z dTestu.

Právě v poslední zmiňované zkoušce neobstál model Stiga M5. Za mechanickou bezpečnost dostala tato sekačka nedostatečnou, když po kontaktu s obuví vjela na atrapu nohy a čepele se zastavily až po chvíli. Představuje tak riziko vážného zranění a především děti by si v její blízkosti rozhodně neměly hrát.

Celkově nejhůře hodnocenou zkouškou byla výdrž baterií. Uspokojivé hodnocení získala za 100 minut jinak spíše průměrně hodnocená sekačka Worx M700, ostatní nedosáhly výše než na dostatečnou
a čtveřice sekaček s výdrží 35 nebo dokonce jen 30 minut se poroučela s nedostatečnou. Mezi nimi
i výše zmiňovaný model Stihl. Horší známky se objevily i za hlučnost, kdy za naměřených více než 70 dB padly čtyři dostatečné. Při subjektivním posouzení to však s hlukem tak špatné nebylo a nejhorší udělenou známkou byla uspokojivá. Dobře nebo velmi dobře si pak sekačky vedly, jak pokud jde
o obsluhu, tak o dílenské zpracování. „Výtka míří jen k čištění totožných modelů dvou různých barevných provedení a značek, tedy Cub Cadet XR2 1000 a Wolf Garten Loopo M1000. Mají totiž na podvozku mnoho míst, z nichž je obtížné odstranit zachycenou trávu. Zajímavé také je, že byť se modely skutečně liší jen barevným provedením, je v jejich pořizovací ceně zhruba třítisicový rozdíl,“ upozorňuje Hana Hoffmannová z dTestu.

Chystáte-li se trávu svěřit do péče robotickým sekačkám, přinášíme vám pár praktických tipů odborníků z dTestu:

·         Většina robotů seká v náhodném vzoru (z 20 testovaných šlo hned o 18; 1 model měl vzor linerární, 1 náhodný se spirálami). To znamená, že po zapnutí jezdí po trávníků zcela nahodile. Postupně posekají celé vymezené území, dosáhnout rovnoměrného vzhledu ve všech částech zahrady však může trvat i pár týdnů. Vyplatí se tedy nechat robota sekat pravidelně.

·         Dejte pozor, aby na trávníků nebyly překážky v podobě větviček, kamenů nebo většího množství listí. Robot se je bude snažit rozsekat a může tak poměrně snadno dojít k poškození žacích čepelí.

·         Nezapomeňte, že i robotická sekačka potřebuje údržbu. Pravidelně ji čistěte, hlavně na podvozku a kolech, kde postupně ulpívají zbytky trávy. Pozornost věnuje i čepelím. Kontrolujte, zda jsou správně ostré, a v případě potřeby je vyměňte nebo obraťte (je-li váš model vybaven oboustrannými čepelemi).

 

Kompletní výsledky testu robotických sekaček najdete na www.dtest.cz/roboticke-sekacky