Deštivý květen nám pomohl z nejhoršího, tvrdí zemědělci. Trápení se suchem ale nekončí

Podle meteorologů květnové srážky dosáhly pouze průměrného množství, které se udrží jen na povrchu půdy.

Podle meteorologů květnové srážky dosáhly pouze průměrného množství, které se udrží jen na povrchu půdy. Zdroj: Profimedia.cz

Sucho v Česku na konci dubna roku 2020.
Intersucho - květen 2020
Pole na pražském Šeberově.
Nedostatek srážek za dva roky je na některých místech v Česku až extrémní. (19. 4. 2020)
Dopady sucha na smrkový porost v Doksanech
8
Fotogalerie

Po výrazně suchém dubnu lidé v Česku sahali častěji po deštnících. Podle meteorologů ale květnové srážky dosáhly pouze průměrného či lehce nadprůměrného množství, které se udrží na povrchových vrstvách půdy, a už ne hlouběji. Zemědělci tak budou nejspíše i nadále bojovat se suchem a sčítat škody.

„Více vody se dostalo především do svrchní vrstvy půdy a zvýšily se spíše jen hladiny řek,“ uvedl mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Jan Doležal. Výhled na červen předpovídá průměrné teploty i množství srážek. A to podle odborníků na dostatečnou vlhkost půdy a udržení podzemní vody nestačí.

„Květnové deště zachránily zemědělství z nejhoršího, například se vlivem dubnového sucha zpozdil růst pícnin pro zvířata. U ovoce ale navíc zkomplikovaly situaci jarní mrazy,“ uvedl mluvčí Zemědělského svazu, který sdružuje téměř tisícovku zemědělských subjektů, Vladimír Pícha.

Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let, vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho. Na přelomu dubna a května tak bylo zasaženo zemědělským suchem téměř 80 procent území republiky.

Zemědělci proto očekávají ztráty. Jejich výši zatím Zemědělský svaz nechce odhadovat s tím, že dopady sucha budou jasnější až po žních.

Že více deště zachránilo na čas situaci vnímá také zemědělec z Českého středohoří Daniel Pitek, který je známý kritikou nakládání s českou půdou. „Je to taková první pomoc před průšvihem. Oproti velmi suchému dubnu povyrostla tráva, pomohlo to obilí. Ale jak vidím v tůních či bažinách, voda se neudržela,“ uvedl.

Podle ČHMÚ se situace nezlepšila téměř vůbec u podzemních vod, které jsou klíčové coby zásobníky. Situace se v jejich případě zhoršuje už zhruba pátým rokem. Nejvíce jí totiž přibývá z tajícího sněhu, který se přes zimu poslední roky v nížinách objevuje také minimálně.

Spolu s tím podle Pitka na velkých zemědělských plochách stále dochází k velkým odtokům vody namísto žádoucího zadržování. „Chybějí meze a zasakovací zařízení na polích. Průmyslově využívaná půda navíc většinou nemá dobrou kvalitu, aby vodu udržela,“ dodal.