Na oběti vzpomenuli zástupci radnice při květnovém pietním aktu na hřbitově, kde je od roku 2010 pamětní deska. Historik Michal Pehr řekl, že pro objasnění události se udělalo nejvíc v posledních dvaceti letech.
Postoloprty se ocitly ve 30. letech 20. století na hranici tehdejších Sudet a republiky. Na konci války byli místní Němci soustředěni do internačního střediska v kasárnách a část do bývalého tábora Hitlerjugend v bažantnici. Postříleno a pohřbeno v masových hrobech bylo nejméně 763 lidí. „Jakkoliv je to nepříjemné, je zapotřebí najít v sobě sílu a uvést události bez příkras. Stejně důležité je říci si, čím byly ovlivněny, že válka sice skončila podpisem mírových dohod, v mnoha lidech ale žila bohužel dál,“ uvedl Pehr.
Policie našla české vrahy Němců. Po 64 letech |
Masakr, jehož oběťmi mohlo být podle některých odhadů až 2000 lidí, zapadá podle Pehra do celkové nálady tehdejší společnosti. „Končila válka a potřeba vyrovnat se s tím tíživým obdobím a velmi tragickým obdobím okupace se projevovala různým způsobem. Jedna z těch forem byly násilnosti, jejichž nepřípustnost si uvědomovala už tehdejší politická reprezentace a snažila se je později vyšetřovat,“ řekl historik.
V roce 1947 byly exhumovány hromadné hroby, viníci ale nebyli označeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. Po roce 1948 se o masakru 40 let mlčelo, pozornost se mu začala věnovat až v 90. letech. V roce 2009 kriminalisté označili hlavní pachatele, kteří v té době už byli mrtví. „Po stránce trestně-právní lze k věci těžko více dodat. Stránka historická je běh na dlouhou trať, kdy detaily při pátrání doplňují celou mozaiku událostí,“ uvedl Pehr.
Připomenutí masakru prvně vyvolalo hysterii
Když se začalo o násilnostech na Němcích mluvit v 90. letech minulého století, vyvolalo to podle Pehra až hysterickou reakci řady lidí. Dnes je to přijímáno spíše věcně. „To, co se stalo, bylo dáno historickými okolnostmi. Já rozhodně nejsem kompetentní k tomu, abych soudil, co bylo správně a co špatně,“ řekl starosta Postoloprt Zdeněk Pištora (Občané pro město a venkov).
Pietní akce se v Postoloprtech každoročně koná na začátku května. „Ta vzpomínka se týká všech obětí. Zvěrstva se děla z obou stran a je třeba vzdát pietu všem obětem bez rozdílu,“ uvedl Pištora. Květiny tak už měsíc před výročím hromadné vraždy ležely i pod deskou s nápisem v češtině a němčině, na níž stojí: „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí května a června 1945.“
