Vědci našli vysvětlení, proč covid-19 postihuje tolik orgánů a oblastí těla

Ze studie vyplývá, že koronavirus může být zároveň onemocněním dýchacích cest i cév. Vědci spojili s četnými zdravotními obtížemi lidí nakažených koronavirem endoteliární buňky, tedy ty, které tvoří hranici mezi cévní soustavou a tkáněmi a ovlivňují přesun látek přes cévní stěnu.

Například jednasedmdesátiletý muž s transplantovanou ledvinou, u nějž byla diagnostikovaná nemoc covid-19, zemřel na selhání několika orgánů. Po analýze transplantované ledviny se ukázalo, že se virus replikoval v endoteliárních buňkách. Zánětlivé buňky spojené s endoteliárními se našly také v jeho srdci, tenkém střevě a plicích.

Selháním mnoha orgánů trpěla rovněž osmapadesátiletá obézní žena, která měla diabetes a vysoký tlak a zemřela na srdeční zástavu. I u ní se našly zanícené buňky endotelu v plicích, srdci, ledvinách a játrech.

Autoři studie napsali, že při onemocnění covidem-19 se jako vstup do buněk využívají receptory ACE2 - enzymy nacházející se na vnější stěně buněk plic, cév, srdce, ledvin a střev. Vysvětluje to, proč se covid-19 projevuje tolika různými symptomy.

Šéf amerického svazu veřejného zdravotnictví Georges Benjamin studii považuje za významný přínos k pochopení koronaviru a léčby, protože se u covidu-19 často objevují komplikace, které nejsou u striktně dýchacích nemocí běžné.

Podobně kladně studii zhodnotil i šéf centra pro zdravotnické inovace Russell Medford. "Ta studie popisuje důkaz o mikroskopickém poškození a virové infekci v cévách v četných orgánech u tří pacientů nakažených virem SARS-CoV-2. Odpovídá to přibývajícím vědeckým a klinickým důkazům, že virus SARS-CoV-2 může infikovat a poškodit kromě plic četné další orgány jako ledviny, srdce, střeva a játra tím, že poškodí endoteliární buňky, jež pokrývají vnitřní stěnu cév," sdělil.

Ředitel bostonské ženské nemocnice a cévního centra Mandeep Mehra poukázal na to, že s covidem-19 se pojí "myriády zdánlivě nesouvisejících příznaků", které nejsou normálně patrné při nákaze vysoce nakažlivými viry SARS nebo H1N1. "Když dáte dohromady všechny údaje, které se postupně objevují, ukáže se, že jde zřejmě o vaskulotropní virus, což znamená, že postihuje cévy," řekl.

Než byla tato studie publikována, vědci se pozastavovali nad tím, že k běžnému symptomu koronaviru patří krevní sraženiny. Matoucí byly nikoli sraženiny samotné, ale fakt, že jim nezabránilo podávání látek proti srážlivosti krve a že lidé mohli zemřít na mozkovou mrtvici. V květnu se v jedné studii objevila informace, že u 30 procent pacientů s těžký průběhem covidu-19 se objevily nebezpečné krevní sraženiny.

Témata:  COVID-19 koronavirus