Čisté technologie a tři čtvrtě bilionu eur páteří ekonomické obnovy EU
Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu
evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation
EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít
na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a
,,čistého" vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy
Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne
zveřejňovat Evropské komise. [1] Česko se sice své izolované pozice odmítače
Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš
formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro
obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů
energie a vyzývá vládu ke zvýšení úsilí v rozvoji obnovitelných zdrojů.
Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a ,,čistého" vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise. [1] Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a vyzývá vládu ke zvýšení úsilí v rozvoji obnovitelných zdrojů.
Česko se formálně zbavilo své izolované pozice odmítače Zelené dohody, když se k ní minulý týden vláda oficiálním dopisem přihlásila. ČR však ve svém dopise požaduje ,,oddělit diskusi o přípravě podpůrných opatření na oživení ekonomiky od diskuse o navyšování klimaticko-energetických cílů k roku 2030". To však nedává příliš smysl, důraz na zvyšování ambicí k roku 2030 v rozvoji čistých technologií je jedním z principů Zelené dohody a nyní de fakto i podmínkou pro získání dalších peněz.
,,Oživení ekonomiky neznamená návrat ke stavu před krizí, ale skok vpřed"
Z návrhu uniklého před týdnem je patrné, že v oblasti čisté energetiky Evropská komise členským státům nově nabízí, že zaplatí polovinu nákladů na rozvoj obnovitelných zdrojů a dále, že nehledě na finanční podpory pro OZE dostupné v jednotlivých členských státech vypíše vlastní, celoevropské podpory: během dvou let na celkem 15 gigawattů. [2]
,,Jde o naprosto bezprecedentní příležitost pro naši ekonomiku i energetiku," komentuje návrh Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. ,,Vyzýváme proto vládu, aby této historické příležitosti využila pro spolufinancování rozvoje nových instalací obnovitelných zdrojů. Vlažný přístup a pasivita není v zájmu občanů ČR." Komora OZE proto vyzývá vládu, aby začala vystupovat aktivně a zvýšila ambice. Konkrétně by vláda měla:
- jednoznačně podpořit navýšení cíle snížit emise skleníkových plynů do 2030 z aktuálních 40 % ve srovnání s r. 1990 na 50 až 55 %, jak navrhuje Komise,
- bezodkladně podpořit navýšení cíle podílu OZE na hrubé spotřebě energie EU v r. 2030 z aktuálních 32 % na 40 % a zároveň navýšit vlastní příspěvek k tomuto cíli z aktuálních 22 % na nejméně 24,4 % (hrubé spotřeby energie v roce 2030), což odpovídá střednímu scénáři rozvoje čisté energetiky, jak ho propočítali experti Komory OZE pro Ministerstvo průmyslu a obchodu,
- navýšit cíl energetické efektivity z dnešních 32,5 % na nejméně 35 % k r. 2030,
- urychlit přípravy nových podpůrných schémat pro obnovitelné zdroje platné v Česku od roku 2021 (novela Zákona o podporovaných zdrojích energie),
- zajistit rychlejší povolovací procesy, aby rozvoj čisté energetiky nezůstal jen na papíře.
Celkové náklady na veřejnou podporu pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE již dříve vypočítala na maximálně 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně. Komora OZE zároveň již dříve upozornila, že informace o podpoře ve výši jednoho bilionu jsou matoucí a nepřesné a požádala novináře, aby tuto informaci MPO nepřebírali. [3]
Sdílet článek na sociálních sítích
