↗

Evropská Iniciativa pro inovativní medicínu by měla sloužit lidem. Její zájmy dnes ovšem určují farmaceutické korporace. Grafika IMI

Firmy sdružené pod Evropskou federací farmaceutického průmyslu v roce 2017 nevyužily nabídky Evropské komise k financování společného projektu, který by vedl k urychlení výzkumu a vývoje vakcín v případě šířících se nových epidemií. Ukazuje to nová investigace bruselských organizací Corporate Europe Observatory a Global Health Advocates, jejíž výsledky dostal Deník Referendum exkluzivně ke zveřejnění spolu s dalšími evropskými médii, jako je Guardian, Le Monde nebo Politico.

Ideu „organizovat vývoj a schvalování vakcín proti prioritním patogenům v míře, která to dovoluje ještě před příchodem konkrétní epidemie“ předložili před třemi lety zástupci Evropské komise v rámci Iniciativy pro inovativní medicínu, což je struktura založená na spolupráci soukromého a veřejného sektoru, tak zvaném public-private partnership. Zástupci farmaceutických korporací, například GlaxoSmithKline, Novartis, Pfizer, Lilly nebo Johnson & Johnson, však návrh odmítli. 

Zjištění přichází v chvíli, kdy farmaceutický průmysl čelí kritice, že se z obchodních důvodů soustředí na vývoj léků na chronické nemoci na úkor vývoje léků na nemoci infekční. „Znovu se tu odhalují hluboké problémy současného modelu biomedicínského výzkumu a vývoje. Stejně tak se ukazuje, jak problematická je celá Iniciativa pro inovativní medicínu, jejíž agendě dominují priority farmaceutického průmyslu, zatímco nemoci související s chudobou či koronaviry jsou odsunuty na vedlejší kolej prostě proto, že léky na ně tolik nevynášejí,“ komentuje zjištění Corporate Europe Observatory.

Evropská komise navrhovala společný projekt, který by se zabýval počítačovými simulacemi a vylepšenou analýzou testů na zvířatech, což by ve výsledku mělo urychlit zdlouhavý schvalovací proces nových očkovacích látek. Zápis z jednání rady Iniciativy pro inovativní medicínu z roku 2018 dále odhaluje, že zástupci farmaceutických firem zamítli financovat i společný projekt s Koalicí pro inovace v připravenosti na epidemie, což je nadace spoluzaložená Billem a Melindou Gatesovými, která se snaží potírat nemoci jako SARS, MERS, Ebola, Zika a dnes také Covid-19.

Kvůli nezájmu farmaceutických korporací se pozastavují klíčové výzkumy

Analytici z bruselských organizací ve své analýze popisují utlumení snahy prosazovat řešení, která jsou ve veřejném zájmu, ve prospěch privátních zájmů firem. Priority Iniciativy inovativní medicíny stanovují dnes korporace a v jejich vlastnictví také končí patenty a další výsledné produkty. 

Evropská komise tak de facto odevzdala rozhodování o tom, za jaký výzkum budou utraceny veřejné prostředky, do rukou nadnárodních firem. Rozpočtem Iniciativy přitom prošlo od roku 2008 skoro 2,7 miliard eur z kapes evropských daňových poplatníků.

Původní smyslem společné iniciativy veřejného a soukromého sektoru byla podpora technologických inovací farmaceutického průmyslu ve prospěch potřeb veřejnosti. Ze seznamu pětadvaceti nemocí, které vybrala Světová zdravotnická organizace do zprávy Prioritní léky pro Evropu a svět, protože na ně dosud chybějí léky, případně jsou nedostatečné, se největší pozornosti Iniciativy pro inovativní medicínu dostává Alzhaimerově chorobě, rakovině a diabetu. Poporodní krvácení, HIV, neonatální péče, zápal plic, tuberkulóza, ztráta sluchu či malárie se mezi priority nedostaly vůbec, anebo minimálně. 

Zvlášť flagrantním případem je zneužití veřejných prostředků ve výši deseti milionů eur určených pro „drastické zlevnění“ výroby antimykotika flucytosin tak, aby bylo dostupné pacientům s HIV v chudých zemích. Jedná se totiž o lék na zánět mozkových blan, který pacienty s uvedenou diagnózou často postihuje a je pro ně smrtelně nebezpečný. 

Výsledkem projektu je, že farmaceutická společnost Sanofi vlastní patent na inovovanou technologii, ale „dramaticky“ levnější flucytosin se stále nevyrábí. A zůstává tak stále stejně nedostupným jako dříve. 

To, že farmaceutický průmysl rozhoduje o vývoji nových léků na základě svých ekonomických zájmů, v minulosti vedlo opakovaně k situaci, kdy byly pozastaveny některé z klíčových výzkumů. Už když se v roce 2003 objevil SARS, příbuzný nové nemoci Covid-19, výzkumníci naléhali na urychlení vývoje medicínských technologií. Slibný objev učinili v roce 2016. Farmaceutické korporace o něj ale neprojevily zájem. Jejich přístup se mění až nyní, pod vlivem globálního zájmu o vakcínu, který je současně opět doprovázen nabídkou spolufinancování z veřejných prostředků. 

Obdobně se farmaceutický průmysl zachoval v souvislosti s epidemií eboly v roce 2014 — teprve tehdy začala Iniciativa pro inovativní medicínu financovat relevantní výzkum. „Oba příklady ukazují, že reagovat se zpožděním, tedy až když je epidemie v běhu, má mnohem menší účinek než předběžná připravenost na takovou situaci. To ale korporace smetly ze stolu,“ uzavírá zpráva bruselských organizací.

Celou analýzu si můžete přečíst zde.