Brazilský prezident Jair Bolsonaro se potýká s rekordně nízkou popularitou. Na vině je nejen jeho přístup ke koronavirové pandemii, ale také spory s justicí a prošetřování kauz týkajících se Bolsonara a jeho nejbližšího okolí. Prezident vyzývá policii, aby nevykonávala podle něj absurdní soudní příkazy a varoval před rozpoutáním politické krize. Justice zase hovoří o snaze nastolit vojenskou diktaturu.
Brazílie mezitím eviduje druhý nejvyšší počet případů koronaviru na světě. V zemi je přes půl milionu nakažených, zhruba třicet tisíc lidí nemoci podle statistik podlehlo. Realita přitom může být ještě horší. Bolsonaro, který COVID-19 od počátku zlehčuje, tak má v současnosti rekordně vysoký počet odpůrců. Jeho vládnutí vnímá negativně už 43 procent Brazilců, což je nejhorší číslo naměřené u brazilských prezidentů v této fázi výkonu úřadu od pádu vojenské junty v roce 1985.
Nechte vládu pracovat
Bolsonaro navíc uprostřed pandemie válčí s nejvyšším soudem. Pravicový prezident je podezírán z pokusů nemístně zasahovat do chodu policie a ovlivňovat vyšetřování svých synů a oddaných spolupracovníků. Ti čelí mimo jiné podezření, že na sociálních sítích systematicky šíří dezinformace s cílem očernit a zastrašit Bolsonarovy odpůrce.
„Vyšetřování nejvyššího soudu se zaměřuje na ty, kteří mě podporují. Včerejšek už se nebude opakovat. Už toho bylo dost!“ rozčiloval se prezident minulý týden před novináři poté, co policie provedla razii v domech členů jeho kliky. „Naposledy vás žádám, nechte vládu pracovat,“ vzkázal. Ministr školství Abraham Weintraub dokonce na Twitteru přirovnal zásah ke křišťálové noci.
Už pár dní předtím vyvolalo rozruch video z jednání vlády, kde její členové vulgárně kritizují nejen soudce, ale i guvernéry kvůli koronavirovým restrikcím. Weintraub na adresu soudců prohlásil, že by „všechny ty vagabundy poslal do vězení“. Záznam má být také důkazem prezidentovy snahy chránit blízké před policejním vyšetřováním.
Vojenský zásah?
V neděli se Bolsonaro zúčastnil shromáždění svých příznivců, kteří přišli vyjádřit nesouhlas s jeho vyšetřováním. Akce se v Brazílii konala v rozporu s opatřeními proti koronaviru. Bolsonaro si potřásal ruce se svými příznivci a neměl roušku, ačkoli je její nošení v metropoli povinné. Účastníci protestu měli transparenty s nápisy jako „Vojenská intervence - zavřít Kongres a nejvyšší soud“.
Soud se proti podobným aktivitám ohradil, podle jeho členů prezidentovi fanoušci usilují o zavedení vojenské diktatury. „Musíme se bránit zničení demokratického řádu, abychom se vyhnuli tomu, co se stalo ve Výmarské republice, když Hitler po svém zvolení neváhal anulovat ústavu a zavést v roce 1933 totalitní systém,“ napsal podle Reuters kolegům soudce Celso de Mello, zodpovědný za Bolsonarovo vyšetření.
Bolsonarovi kritici poukazují na to, že v době, kdy je třeba řešit dopady pandemie, plýtvá časem a energií na své vlastní problémy. Padají tak i výzvy k jeho impeachmentu. „Krize jako je tato vyžadují kompetentní vedení. Bolsonaro toho není schopný a čím déle zůstane u moci, tím více lidí zemře,“ řekl CNBC Robert Muggah z brazilského think tanku Igarape Institute.
Ekonomické problémy
Je přitom pravděpodobné, že řadu problémů má země teprve před sebou. Jen v dubnu v zemi zaniklo zhruba 860 tisíc pracovních míst, což je nejhorší měsíční propad od počátku vedení těchto statistik v roce 1992. Další dopady koronaviru na pracovní trh se ještě čekají v následujících měsících. Odborníci míní, že by se míra nezaměstnanosti mohla vyšplhat až k osmnácti procentům.
Hrubý domácí produkt země může letos dle prognóz poklesnout až o pět procent. Předpokládá se, že koronavirus odloží očekávané hospodářské reformy jako změnu daňového systému, což může odradit zahraniční investory. Ekonomika přitom patří mezi stěžejní Bolsonarova témata. Pokud mu tedy jeho přístup k pandemii neublíží hned, mohou mu její hospodářské dopady zkomplikovat pokus o znovuzvolení v roce 2022.
