Ti tak budou moci investovat větší podíl veřejných financí buď do rozvoje své vlastní nemocnice, což je případ Turnova, nebo v případě Liberce investovat ušetřené peníze do rozvoje infrastruktury v okolí nemocnice.

Přesunem podílu na sebe ale kraj zároveň převzal větší díl financování nového Centra urgentní medicíny. „Jsme připraveni na to, že by kraj mohl zafinancovat 1. etapu modernizace Krajské nemocnice v Liberci ve výši 2,099 miliardy,“ potvrdila na zastupitelstvu krajská radní pro ekonomiku Jitka Volfová.

Krajská reprezentace se tím zavázala dofinancovat rozdíl předpokládaných nákladů, které se během přípravy projektu navýšily o 790 milionů. Částka představuje vybavení nového pavilonu včetně některých přístrojů a také některé stavební úpravy, jež si vyžádalo schválení územního rozhodnutí ze strany města Liberce.

Nový pavilon urgentní medicíny v krajské nemocnici v Liberci. Takto má vypadat z Husovy třídy.
Stavba Centra urgentní medicíny se přiblížila

Jedná se například o protihlukovou stěnu, která oddělí parkovací dům s kapacitou 330 míst v Kristiánově ulici od budovy LDN, vybudování retenční nádrže na odpadní vody podle požadavku krajské hygieny nebo větší rozsah inženýrských sítí, než je potřeba na nový pavilon.

Nejde totiž jen o něj. Celá modernizace areálu krajské nemocnice totiž počítá i s další etapou, v rámci níž dojde na renovaci 40 let staré budovy interny, oddělení kardiologie a neurocentra. V dalších letech by se musely například znovu kopat sítě a přípojky, a to by další etapu znovu prodražilo.

„Původně stanovená částka vycházela z dokumentace pro územní rozhodnutí a také z informace, že technologie se nebudou vyměňovat v rámci projektu. Teď máme k dispozici podklady pro stavební povolení, které jsou vyšší,“ vysvětlil hejtman Martin Půta a upozornil, že takto velký projekt se beze změn v pohybu cen neobejde.

MUDr. Richard Lukáš, PhD.  Lékařský ředitel Krajské nemocnice v Liberci a dlouholetý přednosta traumacentra, které se prezentuje světovými výsledky v oblasti léčby polytraumat.
„Můžeme z toho vyjít daleko lepší a silnější," říká šéf nemocnice Richard Lukáš

Změnu ve čtvrtek odsouhlasili také zastupitelé Liberce a Turnova. „Snížení majetkového podílu odpovídá snížení závazku města na financování výstavby, město tudíž v důsledku ušetří přes 100 milionů korun, které bude moct investovat například do rekonstrukce komunikací v okolí KNL. Jsme rádi, že Liberecký kraj zajišťuje zdravotní péči pro Liberečany na tak špičkové úrovni a od této obrovské investice očekáváme další rozvoj a zkvalitňování zdravotní péče,“ komentoval rozhodnutí zastupitelů primátor Liberce Jaroslav Zámečník.

„Náklady na CUM se vyšplhaly na takovou výši, že zvýšení podílu by bylo pro rozpočet Turnova nepřijatelné,“ zhodnotil návrh kraje na změnu akcionářského podílu starosta Turnova Tomáš Hocke. Ušetřené peníze chce investovat do rozvoje Panochovy nemocnice v Turnově, kde potřebují nový příjem a rozšířit ARO. Zároveň ale upozornil, že sebelepší městská nemocnice by se neobešla bez centrové péče, ať už na traumatologii kardiologii či neurologii, kam sanitky či vrtulníky sváží pacienty napříč krajem. Péči pro kraj tu zajišťuje také Komplexní onkologické centrum.

„Pro obyvatele Turnova to stejně jako pro všechny obyvatele kraje znamená, že se začne konečně stavět tolik potřebný CUM a obyvatelům se zachová nejvyšší medicínská péče. To je ta hlavní zpráva,“ zhodnotil Hocke, podle kterého jde o historickou příležitost, jak v kraji zafinancovat důstojné prostory pro špičkovou medicínu poté, co předchozí reprezentace takovou možnost zanedbaly.

Dinosaurus předal zaměstnancům jablonecké nemocnice energetické drinky.
Dinosaurus obdaroval personál nemocnice. Za kostýmem stojí elitní biker

Rozhodnutí zastupitelů přivítal i náměstek pro zdravotnictví Přemysl Sobotka, který připomněl nadregionální význam krajské nemocnice, jež se stará o více než 430 tisíc obyvatel a v centrové medicíně i o pacienty z okraje regionu, například Šluknovského výběžku. „Jak se náš kraj například vypořádal s covidovou infekcí z pohledu epidemiologického, je podle mě velkou zásluhou právě krajské nemocnice,“ připomněl Sobotka, že právě na KNL ležela hlavní tíže péče o tyto nemocné.

„K projednání celého materiálu v radě kraje vedla cesta přes celou řadu rokování mezi akcionáři a vedením nemocnice. Chci poděkovat projektovému týmu v KNL a všem, kteří se na projektu podílí. Příští rok chceme začít stavět. Peníze, které budou určeny na vybavení nového pavilonu a změnový management, zatím chybí. Jedná se o 800 milionů korun, jež budeme hledat ve zdrojích nemocnice, podpoře akcionářů a v dotacích z Evropské unie a národních zdrojů. Není udržitelné, aby stát ze sítě páteřních nemocnic financoval pouze ty fakultní,“ upozornil hejtman Martin Půta.

Podle ředitele krajské nemocnice Richarda Lukáše jde o jasné vyjádření, že je model financování přijat. „Od politické reprezentace kraje i všech tří akcionářů je to jasný signál, že chtějí, aby se úroveň poskytované péče dále rozvíjela. Je to jasná zpráva jak pro nemocnici, tak především pro obyvatele kraje,“ ocenil ředitel KNL, podle kterého šlo o poslední příležitost, jak v projektu po navýšení reálných financí pokračovat.

Připomněl, že naposledy se nemocnice dočkala nové stavby před 40 lety. A že ačkoli se tu provozuje medicína na špičkové úrovni, do budoucna to v prostorách, jakými nyní disponuje, nebude udržitelné.

Krajská nemocnice Liberec - pohled na heliport
Krajská nemocnice Liberec informuje o změně provozu

Krajská nemocnice jako jedna z mála v ČR nehospodaří se ztrátou, které sanuje stát. Ten mimochodem oddlužil fakultní nemocnice v minulých dnech 6,6 miliardami ze státního rozpočtu. Tedy částkou, za kterou by se krajská nemocnice mohla bez problémů postavit. Liberecký kraj i vedení krajské nemocnice proto doufá, že získá od vlády alespoň zlomek státních peněz, které stát na výstavbu urgentních center ještě před koronavirovou krizí slíbil ústy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a které opakovaně potvrdil.

„Při jednání na ministerstvu zdravotnictví před dvěma týdny nám bylo potvrzeno, že máme šanci, protože splňujeme podmínky, a znovu byla zmíněna částka 300 milionů. Doufáme tedy, že to není úplně vyloučeno, dokumentaci pro žádost máme připravenou,“ potvrdil informace ředitel KNL Richard Lukáš. Podle hejtmana Půty by na státní zdravotní politiku neměly doplácet kraje, kde není fakultní nemocnice, ačkoli poskytují naprosto srovnatelnou péči.

Liberecký kraj přitom není jediný, kdo usiluje o novou nemocnici, respektive její modernizaci v rámci několika postupných etap. O novou nemocnici usiluje také Zlínský kraj. Novou kliniku zaměřenou na infekční nemoci chce nově vybudovat také Královéhradecký kraj.