Cesta k obnově ekonomiky vede podle Komise skrze obnovitelné zdroje. Jde Česko správnou cestou?

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a evropský semestr

Restart ekonomiky po koronaviru je podle Evropské komise příležitostí, která může vést k zelenější budoucnosti. Důležitou roli by v tom mohly hrát obnovitelné zdroje energie. Na ty se ale v České republice zatím poněkud zapomíná.

Minulý týden Evropská komise odhalila svůj ambiciózní plán na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Takzvaný fond obnovy počítá s celkovou sumou 750 miliard euro v podobě 500 miliard grantů a 250 miliard zvýhodněných půjček. Podle Komise je nicméně zásadní, aby ekonomická obnova šla ruku v ruce s modernizací a reformami, které by EU ve výsledku přiblížily jejímu cíli uhlíkové neutrality do roku 2050. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že současná krize by měla být vnímána jako šance, ze které Evropská unie vzejde zelenější.

„Pokud použijeme Evropskou zelenou dohodu jako kompas, můžeme současnou pandemickou krizi proměnit v příležitost k tomu, abychom přestavěli naše ekonomiky,“ uvedla von der Leyenová s tím, že evropské státy by se měly zaměřit na investice do čistých automobilů, energicky šetrných domů nebo obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Kromě návrhu záchranného fondu přišla Komise ještě s ekonomickými doporučeními pro jednotlivé členské státy, které každoročně vydává v rámci evropského semestru. Z toho českého mimo jiné vyplývá, že právě v otázce přechodu k zelenější ekonomice je situace v ČR dlouhodobě neuspokojivá.

Zaměřte se na zdravotnictví, digitalizaci a čisté zdroje. Komise poradila Česku, jak vyváznout z krize

Evropská komise každý rok doporučuje členským státům, jak by měly reformovat své hospodářské politiky. Letošní doporučení jsou zaměřená na obnovu evropských ekonomik, které zasáhla koronavirová krize. Jaká doporučení udělila Komise Česku?

Podprůměrný přechod na obnovitelné zdroje

Dokument Komise uvádí, že zejména v otázce přechodu k obnovitelným zdrojům energie (OZE) je Česká republika dlouhodobě pod průměrem EU. Zatímco v roce 2018 byl evropský průměr podílu obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě necelých 19 %, v Česku se jednalo pouze o 15 %. Již před dvěma lety uváděla Komora obnovitelných zdrojů energie, že k tomu, aby byl v roce 2030 podíl OZE na spotřebě energie v EU 32 %, musí český podíl stoupnout alespoň na 22,5 %.

Celkově je na tom v rámci Unie nejlépe Švédsko, kde podle Eurostatu v roce 2018 podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů dosahoval 54,6 %. Podobně je na tom například i Finsko (41,2 %), Lotyšsko (40,3 %) nebo Dánsko (36,1 %). Naopak nejhůře je na tom Nizozemsko, kde OZE tvoří pouze 7,4 %, v těsném závěsu s Maltou (8 %) nebo Lucemburskem (9,1 %). ČR se tak nachází ve spodní třetině evropské sedmadvacítky a je na tom podobně jako Německo (16,5 %), Maďarsko (12,5 %) nebo Slovensko (11,9 %).

Česko je zároveň po Německu a Polsku největším producentem uhlí v EU. Přibližně 40 % veškeré energie v ČR pochází právě z uhelných elektráren, v Německu se jedná o 45 % a Polsku 55%. Rozdíl je ale v tom, že zatímco v Německu bylo stanoveno datum ukončení výrobu energie z uhlí na rok 2038, v ČR takové datum stále chybí. V tomto ohledu je na tom hůře tedy pouze Polsko, které se na rozdíl od Česka zatím nepřipojilo ani k závazku bezuhlíkové Evropy do roku 2050. Nyní ale i Poláci signalizují, že považují zelené investice za cestu k ekonomické obnově.

Malé finanční pobídky, nízké investice…

Podle Komise spočívá pomalý přechod k OZE v Česku zejména v nedostatku finančních pobídek a následných investic do zelených technologií. Z doporučení vyplývá, že ČR by prospěl více inovativní přístup k podpoře, který by zahrnoval lepší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Dle dostupných informací je největším finančním podporovatelem obnovitelných zdrojů v ČR stát. Ten letos plánuje do OZE vložit 27 miliard korun, což je 1,8 % z celkového státního rozpočtu pro tento rok. Podobně tomu bylo i v předchozích letech, kdy vláda do obnovitelných zdrojů investovala okolo 26 miliard korun. Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu, skrz které je podpora vyplácena, je tato částka tvořena především příjmy z rozpočtu Evropské unie, jinými nedaňovými příjmy a výběrem daní. Pro porovnání, v sousedním Německu stát v roce 2018 v přepočtu investoval více než 120 miliard korun.

Kromě státní podpory ale existují ještě další zdroje financování investic do obnovitelných zdrojů. Jak uvádí Ekonomický deník, OZE jsou financovány dále i z „tržeb za služby distribuční a přenosové soustavy (tuto část platí lidé a firmy ve fakturách za elektřinu), tržeb za nesplněné minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí a z výnosů z povolenek na emise skleníkových plynů.“ Podle výroční zprávy společnosti OTE se tak celková podpora obnovitelných zdrojů v Česku loni vyšplhala na více než 42 miliard korun.

Podle informací OTE šlo v minulém roce nejvíce peněz z celkové sumy na podporu slunečních elektráren. U nich celková podpora tvořila více než 29 miliard korun, tedy téměř tři čtvrtiny celkové částky. Daleko menší podpory se pak dočkal bioplyn (6,2 miliardy), biomasa (3,2 miliardy) nebo malé vodní elektrárny (2 miliardy) či větrné elektrárny (1,3 miliardy). Tento nepoměr nicméně dává větší smysl s přihlédnutím k tomu, že zatímco bioplynových stanic se v ČR nachází necelých 570, solárních elektráren je zde podle Energetického regulačního úřadu v současné době více než 28 tisíc.

Zelené investice pomohou rozhýbat českou ekonomiku, říkají oborové asociace

Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací.

Nedostatečný právní rámec a změna k lepšímu?

Rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR je podle Komise brzděn i scházejícím patřičným právním a institucionálním rámcem. Obnovitelné zdroje jsou v ČR regulovány zákonem o podporovaných zdrojích energie (POZE), který definuje, jaké zdroje mají nárok na podporu, o jak vysokou podporu by se mělo jednat a samotný systém výplaty podpory. Zákon byl od svého zavedení několikrát novelizován, přičemž jeho nejnovější novela bude v nejbližší době projednávána na půdě Poslanecké sněmovny.

Současný návrh novely zákona počítá s několika zásadními změnami. Novela zavádí například kontrolu tzv. překompenzace, jejímž cílem je zajistit, aby podpora vyplácená výrobcům energie OZE vedla k provozní podpoře a nápravám poruch trhu, nikoliv k nepřiměřenému zvyšování zisku. To vyžadují pravidla evropského jednotného trhu. Další zásadní změnou je zavedení pravidel pro podporu zdrojů středního a většího rozsahu v podobě speciálních aukcí. Podpora by tak měla být získávána skrze tržní soutěž, přičemž získat by ji měl zájemce, který přijde s nejnižší nabídkou.

Zejména zavedení aukcí je obecně vnímáno jako krok správným směrem. Podle Svazu moderní energetiky k podobné praxi dochází již například v Německu, Polsku nebo Francii, vždy s velkým úspěchem. Novela je ale ze stran energetických asociací ostře kritizována za to, že přistupuje nerovně k jednotlivým obnovitelným zdrojům, a to zejména v otázce solárních elektráren. Ty jsou totiž ze zaváděných aukcí dopředu vyřazeny.

Podobně diskriminačně je k solárům přistupováno i s ohledem na již zmíněnou kontrolu překompenzace. Ta bude vycházet z tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), kde vyšší procento znamená možnost vyšší podpory. Vláda má možnost stanovit procento pro jednotlivé obnovitelné zdroje v rámci povoleného rozmezí. Zatímco u některých OZE, jako například biomasa (9,5 %) nebo bioplyn (10,6 %), tak vláda stanovila téměř nejvyšší možné IRR, pro solární elektrárny bylo stanoveno nejnižší možné minimum. V případě schválení Poslaneckou sněmovnou tak jejich IRR klesne na 6,3 %, oproti dosavadním 8,4 %. Podle kritiků navíc kontrola solární elektrárny neúměrně zatíží, jelikož z 2700 zdrojů plánovaných pro kontrolu 1400 tvoří právě ony.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie si do roku 2030 vyžádá 70 miliard korun veřejné podpory, tvrdí analýza

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy.

Žádný další solární tunel

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je důvodem omezování podpory pro solární energii to, že „fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů v České republice.“ Podle Havlíčka byla navíc dosavadní podpora solární energetiky neúměrně vysoká k tomu, že se jedná pouze o 2 % z celkové výroby elektřiny. Podpora například biomasy tak podle něj dává větší smysl, jelikož i přes nižší dosavadní podporu se už tak podílí na výrobě elektřiny „více než 4,5 %“.

Takový přístup je ale pro mnohé energetické asociace nepochopitelný. Například předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář považuje pokusy ministerstva spojit podíl na výrobě elektřiny a povolenou mírou výnosnosti za „účelové“.

„V praxi to znamená, že investice do solárních elektráren nepřinesou žádnou míru výdělku a většina nebude schopna zaplatit bankovní úvěry – na rozdíl od jiných regulovaných odvětví, ve kterých se také podniká. To je jasně diskriminační vůči solární energetice a vláda stále nevysvětlila svůj přístup,“ uvádí Krčmář v tiskové zprávě Solární asociace. Zpráva zároveň s odkazem na data Energetického regulačního úřadu uvádí, že navzdory tvrzení ministerstva průmyslu a obchodu, biomasa tvoří v ČR pouze 2 % celkové výroby elektřiny.

Podle společné tiskové zprávy Svazu moderní energetiky, Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost má tak současná novela zákona potenciál rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR spíše poškodit.

„Vláda chce skrze novelu snížit podporu pro stávající solární elektrárny o další desítky procent, a to na takovou úroveň, že firmy nebudou schopné splácet úvěry. Hrozí, že tisíce firem, které před deseti lety investovaly do zelené energetiky na základě vládní pobídky, zkrachují,“ dodává Krčmář.

Pokud ČR nebude aktivnější, přijde o peníze EU na obnovitelné zdroje, varují svazy

Bez aktivního přístupu může Česko přijít o evropské peníze na podporu nových obnovitelných zdrojů energie. Na dnešní on-line tiskové konferenci se na tom shodli zástupci oborových asociací.

Příležitost, která by se neměla promarnit

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák se domnívá, že vláda se svými kroky vůči solární energii připravuje o jeden z nejvýhodnějších zdrojů čisté energie.

„Solární panely jsou nejlevnější typem obnovitelného zdroje a je zarážející, že vláda nechce podpořit jejich rozvoj ani v době, kdy musí myslet na ekonomicky efektivní nástroje, které pomohou při restartu ekonomiky,“ uvádí Sedlák v tiskové zprávě Svazu moderní energetiky.

O výhodnosti solární energie, ať už v otázce investic či provozu, vypovídá i dlouhodobě pozitivní zkušenost ze zahraničí. Svaz moderní energetiky, Šance pro budovy a Národní centrum energetických úspor navíc poukazují na to, že zařazení solární energie do aukcí vede k dalšímu snižování jejích cen, jak tomu bylo například v Německu.

analýzy, kterou pro Svaz moderní energetiky vypracovala poradenská společnost Deloitte navíc vychází, že v Česku lze do roku 2030 vystavět více než 7500 megawattů solárních elektráren. Mnozí se tak domnívají, že právě solární energie by měla být nejvýhodnější cestou, jak v Česku dosáhnout vyššího podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové energetické spotřebě. Ta by se sice dle současného plánu Ministerstva průmyslu a obchodu měla do roku 2030 zvýšit na 22 %. Podle Komory obnovitelných zdrojů je ale daný plán málo ambiciózní a klade přehnané nároky na biomasu, zatímco zbytečně podceňuje solární a větrnou energii.

Vyšší podíl obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu je přitom žádoucí. Podle již zmíněné analýzy Deloitte by navýšení mohlo přinést až 33 tisíc nových pracovních míst a vést k růstu HDP až o 7 %. Podle Martina Sedláka by navíc další podpora mohla do roku 2030 do Česka přinést investice v hodnotě až 400 miliard korun, což by bylo v souladu s komisním doporučením.

Větší podpora obnovitelných zdrojů energie by pro Českou republiku byla přínosem i na evropské úrovni. Například v budoucím víceletém finančním rámci pro roky 2021 až 2027 se počítá s tím, že čerpání strukturálních fondů bude navázáno na ochranu klimatu v dané zemi. Kromě toho by větší podpora obnovitelných zdrojů znamenala, že Česko více přispěje k tomu, aby se Evropa lépe přiblížila splnění svých cílů v oblasti klimatu do roku 2030. Podle Komise totiž už samotné splnění dosavadních cílů v oblasti klimatu do roku 2030 může vést k růstu HDP až o 1 %, tvorbě téměř milionu nových pracovních míst a přispět k soběstačnosti Evropy v rámci dodavatelských řetězců. Už z toho důvodu se evropští lídři v čele s Angelou Merkelovou staví za to, aby současné klimatické cíle byly ještě zvýšeny. Česká republika se ke zvyšování nicméně staví skepticky, neboť se obává negativních dopadů na svůj průmysl.

České zdravotnictví trápí nedostatek pracovníků, krizi však zvládlo dobře

Český systém zdravotní péče v boji s koronavirovou krizí zdá se obstál, do budoucna ale rozhodně má co zlepšovat. Odbory upozorňují především na nedostatek a přetíženost zdravotníků. Evergreenem je pak pomalá elektronizace.