Počet víz, která uděluje česká ambasáda v syrském Damašku, rok od roku roste. Začínají ale přibývat případy, kdy byla tato krátkodobá víza zneužita: držitelé schengenského víza po příletu do Evropy požádali o azyl v některé z členských zemí EU, zejména v Německu. Víza dostávají od české velvyslankyně Evy Filipi pravidelně i blízcí spolupracovníci diktátora Bašára Asada.

Konkrétní případ zneužití víza je zdokumentován v diplomatické korespondenci ministerstva zahraničí, s jejímž obsahem se HlídacíPes.org mohl seznámit. Vloni odsouhlasila česká velvyslankyně v Damašku Eva Filipi vízum pro pětačtyřicetiletou Alhaj Hamoud Khloud. Uváděný účel cesty byl „návštěva rodiny a přátel“ v Česku. Khloud schengenské vízum získala pro jeden vstup v období od 26. června do 30. srpna 2019; po příletu do Evropy ale požádala o azyl v Německu, kde má příbuzné.

Když informace o zneužití víza doputovala z Německa zpět českým úřadům, věc musela velvyslankyně Filipi letos počátkem února vysvětlovat centrále, konkrétně konzulárnímu odboru ministerstva.

„Je zjevné, že je to porušení vízového kodexu. A není to jediný případ,“ komentuje to český diplomat, toho času působící v zahraničí. Typické je, že na téma velvyslankyně Evy Filipi se z tuzemských diplomatů nikdo nechce bavit na jméno, jen s příslibem anonymity. Obvykle to vysvětlují úzkými vazbami paní Filipi na Hrad a Miloše Zemana, který má de facto právo veta při jmenování nových velvyslanců.

S přímluvou od náměstka

„Jména nebo další údaje konkrétních vízových žadatelů s ohledem na ochranu osobních údajů poskytovat nemůžeme,“ říká mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Další otázky HlídacíPes.org, zda šlo ve výše uvedeném případě o porušení vízového kodexu a zda to ministerstvo řešilo přímo s velvyslankyní Filipi, zůstaly ze strany ministerstva bez reakce.

Jisté je, že Syřanka Alhaj Hamoud Khloud byla zaměstnankyní jedné z právních kanceláří v Damašku a měla i vazby na vysoce postavené syrské politiky. Jak ve své odpovědi do Černínského paláce potvrdila sama velvyslankyně Filipi, za udělení víza se u ní přimlouval náměstek syrského ministerstva zahraničí.

Oním přímluvcem byl pravděpodobně první náměstek Fajsal Mikdád. Ten vloni v říjnu například obvinil syrské kurdské milice SDF, že zradily svou vlast. Podle něj „separatistické touhy syrských Kurdů poskytly Turecku záminku pro invazi do Sýrie“.

„Neakceptujeme žádný dialog nebo rozhovory s těmi, kdo se stali rukojmími zahraničních sil. Na území Sýrie nebude žádná bašta pro agenty Washingtonu,“ řekl Mikdád, který byl několikrát osobně na jednání i v České republice a osobně se zná i s velvyslankyní Filipi. Ta v Sýrii už od začátku války zastupuje oficiálně i zájmy Spojených států jako „US protective power“. Američané své velvyslanectví v Sýrii, podobně jako řada zemí EU, uzavřeli z bezpečnostních důvodů v roce 2012 .

Zastupitelský úřad v Damašku na konci roku 2019 údajně vydal vízum i osobě z nejbližšího okruhu rodiny Asada. Redakce pracuje na zjištění dalších podrobností. Ať je onou zatím nepotvrzenou osobou kdokoli, Ministerstvo zahraničí ujišťuje, že těm, kdo „figurují na sankčním seznamu, respektive jsou evidovány jako nežádoucí osoby, víza udělována nejsou“.

Syřané v Česku: rekreace i uprchlíci

Počátkem března 2020 například doputoval z českého velvyslanectví v Damašku na ústředí v Praze žádost o souhlas o udělení dlouhodobého víza pro Lunu Saati, rok starou dívku, dceru Ammara Saatiho a Luny Chebel, kteří již oba dlouhodobé vízum v České republice mají. Obdrželi jej od Odboru migrační a azylové politiky ministerstva vnitra.

„ZÚ (zastupitelský úřad, pozn. red.) doporučuje vyhovět přání rodičů a přijmout žádost o udělení dlouhodobého víza na ZÚ Damašek,“ stojí v korespondenci mezi velvyslanectvím v Damašku a ministerským odborem. Konzulární oddělení poté s udělením víza souhlasilo. Luna Chebel je někdejší novinářka televize Al Jazeera, mediální poradkyně Bašára Asada a autorka jeho mediální strategie; pro prezidenta pracuje přímo v prezidentském paláci.

„Dlouhodobým vízem nad 90 dní pro ČR v současné době disponuje 44 občanů Sýrie,“ vypočítává pro HlídacíPes.org mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá. Azyl je v Česku současné době přiznán 49 občanům Sýrie, doplňkovou ochranou zde disponuje 363 Syřanů. Ti, kteří dostávají vízum takzvaně na výjimku velvyslance, ale do Česka neprchají v obavě o život. Přijíždějí si sem spíše odpočinout, zrelaxovat, případně podstoupit lékařské zákroky.

Do Česka tak opakovaně přicestoval například Jawad Rida, syn Buthajny Shabaan (ta je poradkyní prezidenta Asada a sama figuruje na sankčním seznamu EU). Jak také dříve popsal HlídacíPes.org, už v roce 2017 do Česka přijely dvě neteře prezidenta Bašára Asada – Buchra a Aniseh Chawkat. Vízum vloni v červenci podle důvěryhodných diplomatických zdrojů získal i Ali Machlúf – syn Asadova bratrance Ramiho Machlúfa, prominentního podnikatele a jednoho z nejmocnějších mužů dnešní Sýrie, který je také na sankčním seznamu EU.

„Trochu to vypadá, že pár lidí z režimu do Česka vyloženě jezdí na dovolenou nebo se snaží si tu udělat druhý domov, kdyby to v Damašku nevyšlo. Spousta lidí ze syrské smetánky se snaží obstarat si druhý pas nebo alespoň někde dlouhodobý pobyt,“ komentoval to už ve vloni publikovaném textu pod podmínkou anonymity zdroj z českého Ministerstva zahraničí.

Ministerstvo i velvyslankyně Filipi už v minulosti argumentovaly tím, že víza jsou často udělována na základě požadavků Evropské unie či Švýcarska za účelem účasti na mírových jednáních v Ženevě.

„Dále se jedná o cesty za účelem léčení či z jiných humanitárních důvodů, rovněž se jedná například o místní spolupracovníky humanitárních organizací působících v Sýrii, nebo o žadatele, kteří mají spojitost s Velvyslanectvím Sýrie v ČR, například diplomaté, jejich rodinní příslušníci,“ doplňuje mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová s tím, že „velvyslanectví České republiky v Damašku je v současné době jako jediný zástupce schengenských států schopen zajišťovat výkon vízové agendy pro cesty do Schengenu“.

Počet víz stále stoupá

Přímo na velvyslanectví ČR v Damašku (řadoví Syřané musejí o vízum žádat na české ambasádě v Libanonu) bylo podle podle údajů MZV v roce 2019 uděleno 325 krátkodobých schengenských víz. V roce 2018 to bylo jen 111 víz.

Za předchozích pět let (2013 – 2017) vydal Zastupitelský úřad ČR v Damašku v součtu 309 schengenských víz. Počet vydaných víz má tedy znatelně rostoucí tendenci. V roce 2020 bylo zatím uděleno 13 krátkodobých schengenských víz. Zde ale hraje roli zastavení agendy v souvislosti s pandemií koronaviru.

Syřané, kteří měli blízko k Asadovu režimu, hledají útočiště i v Německu, jehož přístup je ale ostražitější. Když například nedávno vyšlo najevo, že Anwar Raslan a Eyad al-Gharib, kteří zažádali v Německu o politický azyl, se ve skutečnosti jako příslušníci syrské tajné služby aktivně podíleli na represích a mučení odpůrců režimu, stanuli koncem letošního dubna před soudem ve městě Koblenz.

Česká republika vysvětluje svou snahu udržet si dobré vztahy se Sýrií i s jejím problematickým vedením i v době občanské války zájmem na budoucí obnově kdysi prosperující země. Rekonstrukce Sýrie se ale zatím nekoná, chaos a rozvrat trvá, válčí se již devět let, o život přišlo nejméně 500 tisíc lidí, zemi opustily miliony uprchlíků.

Západní média i znalci regionu Asada popisují jako diktátora úzce spolupracujícího s režimy v Íránu a v Rusku, který neváhá proti odpůrcům použít i smrtící plyn a svým stoupencům naopak zajišťuje výhody a přístup ke zkonfiskovaným majetkům.

Roky slibované příležitosti pro české firmy nepřicházejí. Podobně se jako nereálná ukázala i vize Andreje Babiše postavit přímo v Sýrii sirotčinec (namísto toho, aby Česko aspoň symbolicky přijalo opuštěné či nedoprovázené děti z uprchlických táborů v Řecku).

Filipi teď i pro budoucnost

Ambasáda v Damašku je z hlediska obtížnosti životních podmínek v tabulkách českého Ministerstva zahraničí v kategorii F, tedy té nejnáročnější (podobně jako třeba Bagdád nebo Kábul). Diplomaté by tam podle vnitřních pravidel MZV měli působit maximálně dva roky a bez rodinných příslušníků.

Velvyslankyně Eva Filipi je v Sýrii je už od října 2010, v délce svého pobytu na misi nemá v českém diplomatickém sboru konkurenci, v Sýrii po celou dobu pobývá i s manželem.

Střídání se ale podle všeho nechystá. „Paní velvyslankyně Eva Filipi je zkušenou diplomatkou a uznávaným odborníkem na region Blízkého východu, kde působila na řadě diplomatických pozic. Vedle znalosti místních reálií hovoří také plynně arabsky. Její kvalifikace z ní dělá ideálního představitele, který hájí ve složitých podmínkách syrské reality, poznamenané dlouhodobým konfliktem, zájmy České republiky i našich spojenců. Ti tuto pomoc opakovaně oficiálně oceňují. Paní velvyslankyně má plnou podporu ministerstva zahraničních věcí,“ shrnuje za ministerstvo mluvčí Zuzana Štíchová.

„Pozice paní Filipi jakožto velvyslankyně v Sýrii je zcela neotřesitelná, protože ji drží prezident a celá ta klika kolem něho,“ doplňuje jiný český diplomat z Černínského paláce. Ani tento zdroj si, podobně jako ostatní, s ohledem na téma a zainteresované osoby, nepřál být jmenován.

Prezident Zeman Evě Filipi v roce 2016 udělil medaili Za zásluhy o stát a veřejně ji opakovaně za její působení pochválil.

„Paní velvyslankyně odvádí mimořádně profesionální práci. Má plnou, jednoznačnou a neměnnou podporu prezidenta republiky. Platilo to v minulosti, platí to teď i pro budoucnost,“ komentoval to už vloni pro HlídacíPes.org mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.