Vinaři bojují, aby jim víno nezůstalo ve sklepích. Vsadili i na dárce

  7:28
Moravští vinaři se i po skončení nouzového stavu potýkají s propady v tržbách, a jestli ztráty vůbec letos doženou, je otázkou. V uplynulých dvou měsících museli „k přežití“ ukázat obrovský kus kreativity. Vznikly tak projekty, které jim mohou pomoci znovu nastartovat sezonu.

ilustrační snímek | foto: Radek Miča, MAFRA

Originální nápady i sázka na city klientů. To všechno pomohlo vinařům a prodejcům vína překonat krizové týdny. Například v týmu Galerie Venuše Pálava, který představuje vína z Podpálaví, vsadili na podporu od svých zákazníků. 

Aby přežili a nemuseli propouštět, rozhodli se vybrat peníze na mzdové a režijní náklady na serveru Hithit. A povedlo se neuvěřitelné. Lidé jim ještě před skončením kampaně poslali na účet bezmála 80 tisíc korun.

„Teprve před rokem jsme převzali uzavřený prostor kdysi slavné vinárny
U Venuše v Pavlově, která byla provozována jako takzvaný Pálavský salon vín. Bohužel pro nás hned na úvod byl sklep vytopen vodou, ale ‚vyhrnuli jsme rukávy‘ a s nemalými náklady jsme uzavřený provoz vyčistili, pozvedli a otevřeli pro všechny návštěvníky,“ popsal šéf galerie Martin Prokeš. 

Letošní sezona měla být první „bezproblémovou“. Než přišel covid-19 a vinnou galerii opět uzavřel. Lidé, kteří ji finančně podrželi, si teď svoje odměny budou vybírat ve formě degustací či školy sabráže.

Kreativitou nešetřili ani vinaři z Hustopečí či Velkých Pavlovic, kteří vymysleli takzvané vinné samoobsluhy.

„Otevřete, vyberete si víno, do kasičky vstrčíte patřičný obnos a to je celé,“ lákalo například hustopečské Vinařství Košulič, před kterým se objevila krásná malovaná truhla a v ní lahve vína mezi chladicími polštářky. Zanedlouho je doplnily i nealkoholické nápoje. 

Jenže to, co běžně funguje v sousedním Rakousku, v tuzemsku nemělo dlouhého trvání. Samoobsluhy zatrhla Česká obchodní inspekce s tím, že vinař nemůže zkontrolovat, zda víno neprodá i zákazníkům mladším 18 let.

Po otevření restaurací a pohostinství se může zdát, že se vše vrací k normálu. Ale ani léto zřejmě nebude pro vinaře růžové. Třeba Jan Stávek z Němčiček přišel kvůli zavřeným restauracím o polovinu svých obvyklých tržeb. „Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet přes léto. Pokud nepřijde výrazné zlepšení, budeme muset přejít na jiné produkty z vína,“ říká.

Chybět budou cizinci, víno se kupí ve sklepích

Podstatnou část jeho zákazníků totiž tvoří pražské restaurace a podniky, kde byli vždy silnou klientelou i zahraniční turisté. Podobně jako pro vinařství Romana Fabiga z Hustopečí. 

„I kdyby byla nálada u návštěvníků restaurací nyní euforická, nemůže to nahradit výpadek zahraničních turistů,“ podotýká Fabig, který v posledních letech prodal ročně okolo padesáti tisíc lahví, zpravidla do dražších restaurací. Ty tvořily 90 procent jeho tržeb.

Nízký odběr vína může navíc znamenat ohrožení pro letošní úrodu. Pro tu totiž v přeplněných sklepech a skladech nemusí být místo. 

„Blíží se vinobraní, a pokud nebudou mít vinaři kam nové víno umístit, tak není jisté, zda budou vůbec vinice sklízet. Bude to velký problém,“ upozorňuje místopředseda Vinařské asociace ČR Jiří Maděřič.

Ve finančních problémech se ocitli zejména malí a střední vinaři s drahými víny, kteří byli závislí na dodávkách do gastronomie. Naopak ti, kteří prodávají do obchodů, si „mnou ruce“. 

Právě pro malé a střední vinaře vznikla iniciativa #milujemevino. Ta kromě poradenství pořádá například dražby a rozvozy vín až domů, aby zajistila vinařům alespoň malý odbyt. Vyzývá, aby zákazníci podporovali lokální produkci pitím vína z Moravy a Čech. Podobně funguje i iniciativa #tosivypijeme.

Prodejům pomáhají i nově vzniklé e-shopy. Třeba tvujvinar.cz, který má podpořit všechny vinaře v zemi bez rozdílu ve velikosti a objemu produkce, zda již mají svůj e-shop, či nikoli. Každý vinař do něj může zalistovat šest vín ze své produkce. Tým e-shopu se pak postará o marketing, logistiku, účetní operace a podobně. 

„Zavedení samostatného vlastního e-shopu, jeho naplnění a propagace by každého vinaře stály minimálně 40 tisíc korun a více,“ vysvětluje autor projektu Petr Kofroň. Ve společném e-shopu podle něj zaplatí zhruba desetinu s rychlým rozpohybováním obratu.