Zatímco v březnu letošního roku mohl Pavel Tykač a jeho společnost Sev.en slavit, když jim Nejvyšší správní soud (NSS) dal proti sdružení Frank Bold Society (FBS) zapravdu ohledně modernizace chvaletické elektrárny, aktuální rozhodnutí NSS jej může těšit méně. Senát Lenky Krainové, Josefa Baxy a Ivo Pospíšila totiž v jiném sporu ohledně téže elektrárny potvrdil rozhodnutí krajského soudu, který naopak přisvědčil argumentům FBS.
V aktuálně rozhodnuté věci šlo o to, zda bylo rozhodnutím Ministerstva životního prostředí (MŽP) z října minulého roku zasaženo do práv společnosti Sev.en coby provozovatelky chvaletické elektrárny. MŽP totiž zrušilo na základě podnětu FBS předchozí kladné rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje (KrÚ) o prodloužení platnosti povolení pro chvaletickou elektrárnu vypouštět odpadní látky do řeky Labe a o navýšení limitů u některých těchto látek.
Společnost Sev.en napadla rozhodnutí MŽP nejprve u prvoinstančního krajského soudu, kde primárně tvrdila, že společnost FBS nebyla aktivně legitimována k řízení. Soud ovšem žalobu odmítl s tím, že nebyly splněny podmínky pro projednání před správním soudem, neboť rozhodnutím MŽP byla věc pouze vrácena k novému rozhodnutí KrÚ.
Proti tomu společnost Sev.en podala kasační stížnost, v níž namítala, že krajský soud postupoval nezákonně. Soud měl opomenout, že rozhodnutí KrÚ nabylo právní moci, „čímž založilo stěžovateli veřejná subjektivní práva a související povinnosti“, o které pak byl v důsledku rozhodnutí MŽP připraven.
Zmíněný senát NSS však stížnosti nevyhověl a potvrdil rozhodnutí krajského soudu. V dané věci totiž soudci neshledali, že by MŽP změnilo rozhodnutí KrÚ k újmě společnosti Sev.en, neboť ministerstvo jej pouze zrušilo a vrátilo k novému rozhodnutí.
V otázce, zda se jednalo o změnu již pravomocného rozhodnutí, NSS dospěl k závěru, že společnost Sev.en se opravdu mohla domnívat, že tomu tak je. Podle NSS však KrÚ pochybil, když takto postupoval a rozhodnutí tudíž nabylo právní moci pouze zdánlivě. Nebyla totiž splněna podmínka doručení rozhodnutí všem osobám, které měly mít postavení účastníka řízení, v tomto případě tedy společnosti FBS. Podle názoru NSS však ona „zdánlivá pravomocnost“ rozhodnutí KrÚ netrvala delší dobu a nemohlo zde tedy dojít „k natolik intenzivnímu zásahu do práv stěžovatele, v důsledku něhož by bylo nutno dospět k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného bylo nutno považovat za rozhodnutí ve smyslu §65 s.ř.s.“. „Zdánlivě pravomocné“ bylo rozhodnutí KrÚ od 27. července do 7. října 2019.
V závěru soudci společnost Sev.en vzkázali, že „musí veškerou svou procesní aktivitu směřovat do pokračujícího správního řízení, v němž jedině může uplatňovat námitky týkající se věci samé“ a obrátit se na soud může až po vyčerpání všech prostředků v řízení před správními orgány.
Petr Dimun
