Česká ekonomika zamířila v prvním čtvrtletí do recese

262
ekonomika_d
Ilustrace: Pixabay.com

Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] klesl hrubý domácí produkt [HDP] v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 3,3 procenta a meziročně o dvě procenta. Podle ekonomů jde teprve o začátek podstatně hlubšího propadu, který česká ekonomika zaznamená v letošní první polovině roku.

Negativní vývoj HDP byl způsoben nižší tvorbou kapitálu [-1,4 %] a poklesem zahraniční poptávky [-0,5 p.b.] Pozitivně přispívaly pouze rostoucí výdaje vládních institucí [+1,4 p.b.]

„Zpřesněný údaj o výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí vykazuje o něco mírnější pokles HDP, než co naznačovala předběžná čísla. I tak hovoříme o výrazném poklesu. Ten je navíc předehrou ještě výraznějšího propadu české ekonomiky, který s veškerou pravděpodobností vykáží statistiky za letošní druhé čtvrtletí,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Podle ekonomů je si třeba z hlediska aktuálních dat uvědomit, že ještě na konci loňského roku HDP rostlo meziročně o dvě procenta.

„Z ekonomického hlediska tak Česká republika doplatila na včasné zavedení preventivních opatření proti šíření nákazy covid-19,“ říká ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Hrubá přidaná hodnota v prvním čtvrtletí

Hrubá přidaná hodnota [HPH] byla mezičtvrtletně nižší o 2,5 procenta. HPH ve zpracovatelském průmyslu oproti předchozímu čtvrtletí klesla o 2,9 procenta. Ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 5,4 procenta. K růstu HPH došlo ve stavebnictví, a to o 0,7 procenta.

„Z pohledu meziroční tvorby hrubého domácího produktu došlo k propadu hrubé přidané hodnoty o 1,3 procenta. Největší pokles byl v odvětvích obchodu, ubytování, pohostinství a dopravy, a to o 4,9 procenta, průmysl poklesl o 3,7 procenta,“ říká ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zpracovatelský průmysl meziročně propadl o 3,4 procenta. Naopak stavebnictví zaznamenalo meziroční růst HPH o 2,5 procenta. Dále pak odvětví informačních a komunikačních činností [+3,8 %] a skupina odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče [+1,5 %].

Spotřeba domácností a vládních institucí

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta. Výdaje domácností reálně klesly o 2,0 procenta oproti předchozímu čtvrtletí a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku se nezměnily. Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily mezičtvrtletně o 5,2 procenta a meziročně o 7,1 procenta.

Tvorba hrubého fixního kapitálu [THFK] v mezičtvrtletním srovnání poklesla o 9,7 procenta, meziročně o 5,5 procenta. Z hlediska typu aktiv posílily pouze investice do obydlí. Razantní pokles zaznamenaly investice do strojů a dopravních prostředků.

Z hlediska cenového vývoje v 1. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 3,6 procenta. Deflátor HDP je nejkomplexnější z cenových indexů, kterými se měří míra inflace v ekonomice. Objem mzdových nákladů v 1. čtvrtletí vzrostl meziročně o 3,9 procenta.

Saldo zahraničního obchodu

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se v 1. čtvrtletí meziročně snížilo o 2,9 miliardy korun na 79,2 miliardy korun. Vývoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 2,6 procenta, meziročně o 2,4 procenta. Ekonomové přitom předpokládali hlubší propad.

„Lepší výsledek zahraničního obchodu byl však dán primárně tím, že ve srovnání s vývozy zaznamenaly větší pokles dovozy, a to především v důsledku omezené domácí poptávky. To odráží fakt, že v domácí ekonomice byla restriktivní opatření zavedena dříve než u našich obchodních partnerů,“ říká Martin Gürtler.

Meziroční pokles vývozu byl ovlivněn hlavně obchodem s elektronickými a optickými přístroji, se stroji a zařízeními a s dopravními prostředky. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 3,5 procenta, meziročně o 2,1 procenta. Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl.

Jak si bude stát česká ekonomika dál

Podle ekonomů česká ekonomika spadne v letošním prvním pololetí do ekonomické recese. Zejména pro druhé čtvrtletí lze čekat výrazný mezičtvrtletní propad HDP. I prohloubení propadu meziročního, neboť právě ve druhém čtvrtletí ekonomika zaznamenala největší ztráty kvůli krizi covid-19.

„Počínaje třetím čtvrtletím by ale měla ekonomika mezičtvrtletně oživovat spolu s tím, jak se omezení související s koronavirem uvolňují. I tak ale vykáže ekonomika za celý letošní rok výrazný pokles. HDP odhaduji na úrovni 7,3 procenta. V roce 2021 by ale česká ekonomika měly vykázat růst zhruba o 5 procent,“ myslí si Jaromír Jáč.

Podle něj v meziročním poklesu zůstane po zbytek letošního roku také spotřeba domácností. U ní se projeví výpadky ve mzdách v souvislosti s odstávkami ve výrobě a službách a obecně zhoršující se situace na trhu práce.

I Martin Gürtler je přesvědčen, že ekonomika zaznamená mírné oživení až v druhé polovině letošního roku. Což však bude do velké míry závislé na obnovení poptávky ze zahraničí. Důležité podle něj také bude, jak si povede pro ČR klíčový automobilový průmysl.

„V letošním roce očekáváme pokles ekonomiky o 6,8 procenta a v roce příštím pak růst o 7,1 procenta,“ uzavírá Martin Gürtler.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here