V kleci zjistíte, že pět minut může být nekonečná doba, usmívá se David Dvořák, hvězda zápasů MMA
Naším dnešním hostem je hvězda zápasů MMA. Za tři dny oslaví 28 narozeniny. A je prvním Čechem, kterému se podařilo uspět v nejprestižnější světové zápasnické organizaci UFC. A to dokonce hned při své letošní březnové premiéře v Brazílii. Ve studiu vítáme Davida Dvořáka.
Velká gratulace, protože je to obrovský úspěch. V Brazílii to bylo určitě hodně těžké po všech stránkách. Jak to teď s odstupem vnímáte?
Moc děkuju. A vnímám to tak, že to opravdu bylo náročné. Úplně se divím, jak nám to vyšlo. Protože to byla nová organizace, všechno bylo nové. A odletěl jsem tam na poslední chvíli. Protože jsem původně jet ani neměl. Ale jelikož se zranil jiný zápasník, tak jsem mohl vyrazit. Soupeř byl připravený, ale nakonec nám to vyšlo a jsem za to strašně rád.
Vy jste to stihli ještě před vypuknutím koronavirové krize v březnu.
Je to tak, odjeli jsme a tady ještě nebylo žádné omezení. Ale když jsme se vrátili, byli jsme pryč jen týden, tak jsme museli do karantény. Všude už bylo vesměs zavřeno. Lidé chodili jen v rouškách a pro nás to byl šok. Protože v Brazílii tou dobou nic nebylo. A nikdo tam nic takového neřešil.
Čtěte také
Pojďme vysvětlit a přiblížit, co přesně si máme představit pod názvem MMA zápasy. Jaká jsou pravidla, co se při souboji odehrává?
MMA jsou smíšená bojová umění. A jde o to, že vždy lidi zajímalo, který bojový sport je ve finále nejlepší. A ukázalo se, že není jednotný sport, který by byl nejlepší. Porovnával se box, judo, jiu-jitsu, wrestling a tyto sporty dohromady. A nakonec to svázali do jednoho sportu. Tak vznikly MMA organizace, jako je UFC. Pravda je taková, že jsou vždy dva zápasníci, jeden rozhodčí, jsou povoleny údery, kopy, škrcení, různé páky na ruce, na nohy, ale hodně věcí je zakázáno. Hodně lidí si myslí, že to je zápas, kde se může úplně všechno, což ovšem není pravda.
Tak co se nemůže použít?
Jsou zakázané údery prsty do očí, chytání do pusy, rány pod pás, rány do páteře, rány do temena, do zátylku hlavy. A když například soupeř leží na zemi, tak jej nemohu kopnout do hlavy a dělat další věci, které jsou nesportovní. Zápasy se konají v osmihranné kleci a soupeři nesmí chytat pletivo, aby si pomáhali.
Když nastupuji do klece, tak mám úplný tunel. Jdu a vůbec nic nevnímám, jen svůj tým a soupeře.
David Dvořák, hvězda zápasů MMA
Proč je tam ona klec? Proč to není obyčejný ring, jak jej známe z boxu?
Proč vlastně vznikla klec, to popravdě ani nevím. Podle mne bylo původním záměrem oddělit onen ringový sport, kde je čistý box, prostě to odlišit. Tak se vymyslela klec, která na lidi působí hodně atraktivně.
Máte časový limit pět minut, tedy kola po pěti minutách. Když musíte plných pět minut bojovat, tak to je poměrně dlouho, ne?
Tam člověk zjistí, že pět minut může být nekonečná doba. A profi zápasy, co já absolvuji, tak to jsou tři kola po pěti minutách. To jsou základní zápasy. A pokud se jedná o titulový zápas, tak je to pět kol po pěti minutách. A to už je neuvěřitelný maraton. Přežít tohle a dát do toho všechny síly, to stojí strašně moc. A klobouk dolů před každým, kdo to zvládne.
Asi ten čas také utíká i podle toho, jestli zrovna prohráváte nebo vyhráváte.
To tedy hraje dost velkou roli.
Váš sport vypadá hodně drsně. Je to hodně rizikové? Bývá moc zranění? Co vaše zuby a kosti, máte ještě všechny?
Popravdě mám úplně všechno, ještě jsem o nic přišel. Pro mne je nejnáročnější trénink. Tam je větší pravděpodobnost, že se člověk zraní. Špatně se vyspíte, mohu být unavený z diety, z toho všeho přicházejí zranění. Ze zápasu jsem já zatím skoro žádné zranění neměl. Kromě nějakých naraženin, modřiny, které za týden či dva zmizí a člověk je jako nový.
Box jsou výzvy. Z hecu se Luboš Velecký vrátil po 4 letech do ringu a je mistrem republiky
Dnes se společně s naším hostem podíváme do boxerského ringu, kde většinou padají hodně tvrdé rány, ale kde se také rodí úžasné úspěchy a příběhy. Jako je i příběh Luboše Veleckého z Trutnova, trojnásobného účastníka světových šampionátů a také sedminásobného mistra České republiky.
Davide, vy jste velká hvězda. Jako první Čech jste v březnu při své premiéře uspěl v nejprestižnější světové organizaci UFC. Tak možná vysvětlete o jakou soutěž se to vlastně jedná. Dá se to porovnat třeba s Formulí 1 nebo s NHL v hokeji?
Je to skoro přesně na stejné úrovni. V podstatě, kdybych vzal MBA a NHL, tak je to na stejné úrovni s UFC. Je to to nejvíc, co mohou zápasníci MMA dokázat. Je to taková naše Liga mistrů. A v Americe to je hrozně populární. Co vím, tak to byl druhý nejsledovanější sport po NHL. Sledovanější než baseball a NBA. A také u nás to jde teď velmi rychle nahoru.
Vraťme se ještě do Brazílie. Bylo to tam těžké, protože začínala ona koronavirová opatření. Takže jste museli například zápasit bez diváků. Bylo to hodně znát?
Pro mne úplně ne, protože já vždy, když nastupuji do klece, tak mám úplný tunel. Jdu a vůbec nic nevnímám, jen svůj tým a soupeře. Ale když skončil ten zápas v Brazílii, zvedli mi ruku, tak jsem to oslavil s týmem, ale koukl jsem kolem sebe a bylo ticho, žádní diváci, žádný potlesk, nic. Tak to bylo takové smutné. Ale jinak jsme to zvládli.
Vy jste porazil domácího soupeře.
Je to tak a ještě k tomu na body. Což je hrozně těžké, porazit domácího soka na body a ještě s domácími rozhodčími. Všichni tři rozhodčí byli Brazilci. Takže jsem je musel opravdu přesvědčit o tom, že jsem byl v tom zápase lepší a tahal za lepší konec. A to se mi naštěstí povedlo.
Ovšem vy jste vůbec nezačínal nějakým bojovým sportem. Na ruce máte vytetované nádherné šachy, šachovnici a figurky. Vy jste původně šachista.
Ano, hrál jsem od svých šesti let až do sedmnácti šachy. Začínal jsem v Sokole Hradec Králové. Pak jsem chvíli hrál dorosteneckou extraligu za Bydžov. A hrozně mě to bavilo. Dalo mi to spoustu zkušeností, co se týče nervozity, těch zápasů byly opravdu tisíce. Různé semináře, člověk se musel stále soustředit. A tím už v podstatě najedete na profesionální sportovní režim. Až potom jsem přesedlal na kariéru zápasníka. Takový hrozný skok, lidé se tomu smějí, přijde jim to divné. Ale ono to prostě bylo ve stejné budově. Přišel jsem, podíval jsem se na trénink a chytlo mne to hned od začátku.
Zahrajete si šachy i teď někdy?
Teď už jen tak se synovcem, kterého se s taťkou snažíme naučit šachy. Jsou mu čtyři roky, takže to jde ještě trochu těžko. Ale je to zábava. Zahraji si jen tak v rodině a občas s kamarády někde na cestách.
Teď je to právě přesně 11 let, co jsem pořád jen dřel. Začíná se to vracet a kariéra nabírá onen správný spád, který se mi líbí.
David Dvořák, hvězda zápasů MMA
Dosáhl jste teď velkého vítězství, bude vám 28 let. Kolik let dřiny, práce a příprav stojí za takovým úspěchem?
Právě teď v červnu to bude přesně 11 let. Pořád jsem jen dřel a teď se to začíná vracet. Kariéra nabírá ten spád, který se mi líbí.
Máte ještě nějaké oblíbené další oblíbené sporty nebo činnosti, při kterých vypínáte a relaxujete?
Těch je strašně moc. Hodně zápasníků má prostě jenom ten sport a nic jiného. Ale já mám bráchu Tomáše, který je myslivec. Takže s ním rád zajdu do lesa, chodíme na střelbu asfaltových holubů. Rád si zajdu s kluky zahrát fotbal, basketbal a všelijaké další sporty, které mě baví.
Co zdravý životní styl? Protože v zápasech jsou váhové kategorie. Takže musíte pokaždé s váhou nějak pohnout, když se chystáte na soutěž.
Je to pravda, občas je to taková alchymie, protože já mám normálně kolem 67 kilogramů. A zápasím do 57 kilogramů, takže musím před zápasem 10 kilo zhubnout. A to už je na pořádnou dietu. A většinou tři týdny do zápasu už je opravdu striktní dieta. Žádný nápoj s cukrem, ani nic podobného, žádné sušenky a čokolády, opravdu jen zdravá strava.
A neztratíte veškerou sílu, když zhubnete rychle deset kilo?
To je těžké. Máme pak vždy den a půl před zápasem, kdy můžeme energii nabrat zpátky. Ale je to těžké, hodně zápasníků v tom dělá chyby. A pak jsou v zápase unavení. Dejme tomu po prvním kole fyzicky odejdou. Tedy je to věda, člověk musí vědět, jak energii správně dobrat. Ale opravdu je to vždy těžké.
Co vás čeká v budoucnu?
Už jsme UFC oslovili. A chceme zápasy v září. Protože sám jsem měl pár drobných zranění. A chci si trošku vyčistit hlavu, trošku volnější prázdniny. I když teď tedy trénuji víc, než kdy předtím. Ale zápasit bych chtěl v září.
David Dvořák, zápasník MMA, byl dnes naším hostem. Moc děkujeme za rozhovor. A ještě jednou gratulujeme k brazilskému úspěchu a přejeme hodně dalších. Mějte se krásně.
Moc děkuji, mějte se hezky.
Související
-
Má svaly a nepotřebuje čáry. Martin Mikeš je dvojnásobným...
Žák VOŠ a SPŠ stavební architekta Jana Letzela v Náchodě Martin Mikeš se stal nedávno v Trutnově mistrem světa v bench-pressu v kategorii dorostenců.
-
Hrozně rád pomáhám lidem. Říká mistr Evropy v benchpressu, hradecký policista Patrik Till
Celých 200 kilogramů dokázal zvednout na mistrovství Evropy ve francouzském Nancy nstržm. Patrik Till, občanským povoláním policista. Zlato v benchpressu získal už podruhé.
-
Úpice vychovala mistra světa v silovém trojboji. On teď podporu vrací městu jako starosta
Postupně vám představuje nové nebo staronové starosty, kteří v našich městech a obcích po komunálních volbách usedli do svých křesel na radnicích a obecních úřadech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
