COMECE: Obnova Evropy ať stojí na spravedlnosti

„V tento čas, kdy je zapotřebí jednoty mezi námi samými i mezi národy, se dnes modlíme za Evropu, aby se jí tuto bratrskou jednotu, o níž snili otcové zakladatelé Evropské unie, dařilo vytvářet...“ řekl papež František. Na základě toho COMECE (Komise biskupských konferencí zemí EU) vyzývá EU, aby obnovila ducha solidarity a shodla se na plánu obnovy během pandemie Covid - 19, který do středu pozornosti staví otázku spravedlnosti.

Evropský projekt je vizionářskou reakcí na lidskou tragédii nemilosrdné války. Jako inspirace k vytvoření společenství, ze kterého je dnes EU, sloužil otcům zakladatelům silný pocit vzájemné sounáležitosti a jasná vize. Dnes, uprostřed nové tragédie – pandemie COVID-19 – vyzýváme EU, aby obnovila ducha solidarity a shodla se na plánu obnovy, který do středu pozornosti staví otázku spravedlnosti.

Pandemie COVID-19 a její důsledky zasáhly Evropskou unii nečekaně a tvrdě. To, jak náhle vypukla, odkrylo naši zranitelnost vůči krizím v oblasti veřejného zdraví i celkovou křehkost a slabost EU při zásazích v krizových časech.

Neschopnost projevit solidaritu, jednostranné uzavření hranic i sebestředné kroky členských států vyvolaly v březnu mezi mnoha občany zklamání z evropského projektu. I když důsledky této krize odhalily nedostatky EU ve schopnosti dostát svým hodnotám, plán obnovy, jak ho nedávno představila Evropská komise, přesto stanovuje jasnou perspektivu pro Evropu, která se hodlá dál sjednocovat. Rychlá dohoda o ambiciózním plánu obnovy by byla viditelným znamením, že se EU i její členské státy vracejí k solidaritě. Doplnila by také množství iniciativ, které EU spustila jako bezprostřední reakci na krizi – první záchranný balíček, okamžitou reakci Evropské centrální banky a společné plány na oživení a zrušení omezujících opatření v souvislosti s COVID-19.

Myšlenka na nástroj obnovy, který by Evropské komisi umožnil získat 750 miliard eur z kapitálových trhů a podpořit jimi členské státy v nouzi skrze granty (500 miliard eur) a půjčky (250 miliard eur), přichází poté, co papež František ve svém velikonočním poselství v dubnu vybízel k „dalším dokladům solidarity i s využitím nových řešení“.[1] Ačkoli vítáme francouzsko-německou iniciativu, která tuto myšlenku již podpořila, vyzýváme k rychlé dohodě mezi členskými státy a Evropským parlamentem ohledně plánu obnovy a dalším víceletém finančním rámci (VFR). Při diskuzi zaměřené na obecné blaho a vedené v duchu solidarity by EU měla usilovat o dohodu, která Evropě pomůže zotavit se skrze ekologickou, sociální a kontributivní spravedlnost.

• Podporovat ekologickou spravedlnost: Pandemie COVID-19 odhalila jak to, že jsme na silně křehkém ekosystému závislí, tak to, že na něj máme katastrofální vliv. Virus způsobující onemocnění plic nás přiměl uvědomit si, že nemůžeme žít zdravě na nemocné a znečištěné planetě. Zároveň nám pandemie ukázala, že na jednání ještě není pozdě: snímky čistějších vodních zdrojů z mnoha evropských měst i vědecké poznatky o poklesu znečištění dokládají negativní dopady průmyslové stopy lidstva.

To by nás mělo povzbudit, abychom své současné ambice v péči o společný domov ještě překonali. Měli bychom uznat, že pandemie COVID-19 se pojí s větší společensko-ekologickou krizí, která se stále zřetelněji projevuje klimatickou změnou, ztrátou biologické rozmanitosti a ničivými důsledky pro nejzranitelnější, i to, že „křehký svět spolu s člověkem, kterého Bůh pověřil péčí o něj, apeluje na naši inteligenci, abychom poznali, jak máme orientovat, kultivovat a omezovat svoji moc.“[2]

Nelze jen přebudovat dřívější vzory a obnovit zakořeněné návyky: tento okamžik máme využít jako příležitost k úsilí o radikální změnu a k posílení snah o integrální rozvoj a inovativní myšlení zaměřující se na budoucnost. Vítáme proto návrh komise začlenit coby podpůrnou strategii do plánu obnovy i Zelenou dohodu pro Evropu a vyzýváme členské státy EU, aby své závazky vůči klimatické neutralitě a péči o životní prostředí převedly do konkrétních opatření, která v Evropě podnítí ekologickou přeměnu. Tato pandemie nám má být dokladem, že jednat je třeba bezodkladně.

• Podporovat sociální spravedlnost: Při vyjednávání a provádění plánu obnovy a VFR má EU respektovat potřeby těch nejzranitelnějších a pečovat o ně, a tak v Evropě zajišťovat společenskou soudržnost. Evropský parlament i členské státy by společně měly usilovat o posílení dlouhodobého rozpočtu EU. K boji proti změně klimatu, COVID-19, chudobě a nerovnostem je totiž zapotřebí, aby celkový rozpočet  EU byl v souladu s politickými prioritami a hodnotami unie.

Nástroj obnovy by se sice měl zaměřit na regiony a občany, kteří to nejvíce potřebují. Přesto vyzýváme EU, aby zvýšila také financování stávajících programů zaměřených na lidi chudé a bez domova, na migranty a žadatele o azyl. Vedle toho by se EU měla připravit i na to, že dohoda o VFR nebude do ledna 2021 uzavřena, a proto je třeba pracovat na alternativním plánu, který stávající finanční rámec prodlouží o jeden rok. Nepodaří-li se jednání dokončit v patřičný čas, povede to k újmě mnoha zranitelných skupin, jejichž podpora závisí na financování EU.

• Podporovat kontributivní spravedlnost: Měli bychom zajistit, aby se nikdo nemohl vyhýbat vlastní odpovědnosti přispívat k evropskému procesu obnovy. EU by v reakci na tuto krizi měla naléhavě omezit struktury, pro něž je charakteristická „všestranná korupce a sobecké daňové úniky, které nabyly globálních rozměrů,“[3] a také v unii posílit rámec pro spravedlivé zdanění. Jistá skupina členských států již příliš dlouho blokuje nebo ředí návrhy komise, jejichž cílem je boj proti obcházení daňové povinnosti a daňovým únikům. Současně tato pandemie všem lidem odhalila význam zdravé veřejné infrastruktury a služeb.

Vyzýváme EU, aby zamezila všem právním mezerám, které umožňují obcházení daňové povinnosti, a dohodla se na společném základu daně z příjmu právnických osob. Vedle toho by EU měla v celé unii zavést daň z finančních transakcí a aktivně pokračovat v jednáních o spravedlivějším modelu zdanění digitální společnosti na úrovni OECD.

Pandemie COVID-19 způsobila v celé Evropě mnoho bolesti a zármutku. První reakce členských států, které odrážely chybějící solidaritu, přiživily zklamání z evropského projektu a zvýšily napětí. Hledejme tedy pro Evropu novou naději ve společné obnově, která bude ztělesňovat obnoveného ducha naší vzájemné solidarity i horlivou snahu zasadit se o spravedlivou budoucnost. Společně jednejme, doufejme a modleme se, aby tato krize byla počátkem oživení Evropy skrze spravedlnost.

[1] Papež František (2020), Poselství Urbi et Orbi – Velikonoce, česky: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/200412papezovo-poselstvi-urbi-et-orbi-zraneni-se-stala-nadeji
[2] Papež František (2015), Laudato si’, č. 78, česky: https://www.paulinky.cz/_d/01/struct/Laudato-si-2-vyd.pdf
[3] Papež František (2013), Evangelii gaudium, č. 56, česky: https://www.paulinky.cz/_d/01/struct/Radost-evangelia.pdf