Švédsko jako jedna z mála evropských zemí nezavedla tak přísná opatření proti šíření koronaviru. Severské království kvůli tomu čelilo kritice, hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell dlouho hájil svůj v relaci k dalším evropským zemím odvážný postup spočívající v pouze mírných regulacích pohybu osob. Nyní ovšem poprvé připustil, že dnes by postupoval jinak. Úmrtnost na onemocnění by pak byla nižší.
„Pokud bychom se s nemocí setkali se stejnými poznatky, jaké máme dnes, myslím, že by se naše reakce pohybovala někde mezi tím, co Švédsko udělalo, a tím, co udělal zbytek světa,“ řekl v rozhovoru pro Švédský rozhlas.
Při 43 úmrtích na koronavirus na 100 tisíc obyvatel patří takzvaná smrtnost ve Švédsku mezi nejvyšší na světě a zdaleka převyšuje statistiky sousedního Dánska a Norska, které na počátku pandemie zavedly mnohem tvrdší opatření.
Ve Švédsku jsou i nadále zakázaná shromáždění více než 50 lidí, ale během krize mohli obyvatelé například navštěvovat restaurace, nakupovat, chodit do tělocvičen a děti standardně navštěvovaly školy.
„Je zřejmé, že ve Švédsku existuje potenciál ke zlepšení,“ dodal nyní Tegnell, který tak poprvé připustil možnost, že se mýlil.
Sociálnědemokratický premiér Stefan Löfven nedávno vyslyšel kritiku boje proti šíření viru od opozice a slíbil do léta zřídit komisi, která postup prověří. Komise má hledat jak úspěchy švédské strategie, tak také případné omyly.
Na druhou stranu některé komentáře švédského přístupu k řešení dopadů pandemie koronaviru hovoří o tom, že země by mohla být lépe připravena na případnou budoucí druhou vlnu epidemie.
Podle některých prognóz bude také méně než jinde ve Švédsku zasažena ekonomika. Tvrdá data pro to ale zatím nehovoří. Podle švédské ministryně financí Magdaleny Anderssonové čeká ekonomiku země letos pokles o sedm procent, což je podobný propad jako v dalších zemích Evropské unie.
