7°C
Merkelová se odmítla zúčastnit schůzky s Trumpem. Evropští lídři prezidentovi USA nevěří
V posledních letech se Spojené státy soustřeďovaly pouze na sebe a vztahy s Evropou nebyly právě ideální. Spojenci ze Starého kontinentu už přestávají k americkému prezidentovi vzhlížet, protože se na něho nemohou spolehnout. Německá kancléřka Angela Merkelová teď odmítla účast na summitu G7, francouzský prezident Emmanuel Macron má také své výhrady.
Americká společnost zažívá bouřlivé časy: sledujeme protesty, jaké USA neviděly už léta a koronavirus ještě pořád nebyl poražen, Spojené státy jsou jednou z nejvíc zasažených zemí. Kromě toho má ale prezident Trump i jiné problémy – v zahraničí se stává neoblíbeným, je ignorován a někdy dokonce zesměšňován, jak píše deník New York Times.
Trumpovi se nedá věřit
Po tom, jak se Spojené státy chovaly ke svým evropským spojencům v posledních letech, mnoho evropských lídrů ztácí důvěru k Donaldovi Trumpovi a jeho vládě. Nejsou přesvědčeni o tom, že se na něj dá spoléhat, a tak se mu obrací zády.
Exemplárním příkladem je nedávné rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové nezúčastnit se setkání zástupců států G7. Trumpovi na summitu hodně záleželo, aby mohl ukázat, že USA už překonaly to nejhorší z koronaviru a mohou se teď dívat vpřed.
Kancléřka uvedla jako hlavní důvod obavy z koronaviru, ale vysoce postavený něměcký úředník pod podmínkou zachování anonymity uvedl, že to nebyla tak úplně pravda. Merkelová prý nebyla přesvědčena o tom, že proběhly všechny přípravy dle diplomatického protokolu, nechtěla se účastnit útoků proti Číně a byla proti Trumpovu návrhu pozvat ruského prezidenta Putina.
Dalším z pádných důvodů bylo i náhlé a jednostranné rozhodnutí prezidenta USA opustit Světovou zdravotnickou organizaci právě když probíhá jedna z největších pandemií posledních desetiletí.
Evropa a USA mají rozdílné cíle
Názorové rozdíly mezi Trumpem a evropskými hlavami států tady byly i předtím, ale současné protesty a nepokoje tyto neshody jenom zvýraznily. Zdá se, že prezident Trump teď bude čelit problémům, které dosud jenom bublaly pod povrchem, ale teď vycházejí napovrch.
Donald Trump hrozí povoláním armády proti vlastním občanům a právě takovéto kroky znejišťují evropské lídry. Nemohou si být jistí, co všechno bude prezident ochotný udělat pro své znovuzvolení, a tak se radši drží stranou.
Kritizování Trumpa může některým evropským politikům dokonce přinášet plusové body, jelikož mnohá města na kontinentu se zapájejí do demonstrací, které podporují americké protestující.
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Josep Borell, v úterý v reakci na smrt George Floyda řekl, že Evropa je šokovaná tím, co se stalo. Odsoudil zneužívání násilí a moci a vyzval USA, aby respektovaly lidská práva.
Noví spojenci?
V pondělí Trump tyto tendence jenom potvrdil, když telefonoval Putinovi, se kterým diskutoval o koronaviru a budoucnosti skupiny G7. Zatím není jasné, jestli Putin přijede, ale jeho účast by byla kontroverzní, jelikož Rusko bylo po anexi Krymu ze skupiny vyloučeno. Kromě toho Trump volal i brazilskému prezidentovi Bolsonarovi, který je rovněž kontroverzní osobností politické scény.
Julianne Smithová, bývalá úřednice z Obamovy administrativy, říká, že to ukazuje, jak se Trump vzdaluje od svých spojenců. „Je izolován jak doma, tak v zahraničí. Snaží se hledat nové spojence, když ví, že s těmi tradičními se mu nedaří. Ale i s autoritářskými politiky naráží na problémy, jako např. s Putinem či s Ťin-Pchingem,“ uvedla Smithová.
Tak, jak už mnohokrát předtím, americký prezident nekonzultuje svá geopolitická rozhodnutí se spojenci v Evropě. Dalo se to vidět, když USA odstoupily od jaderné dohody s Íránem, nebo od Pařížské klimatické dohody.
Francouzský prezident Macron s Trumpem také nemá nejlepší vztahy. Dle odborníků si Macron myslí, že Trump poškodil evropskou bezpečnost, když jednostranně odstoupil od jaderné dohody.
Babiš a Trump mají rozdílné názory na NATO, český premiér má výhrady k výšce výdajů na obranu. Minulý rok v březnu byl ale Babiš pozván na návštěvu v Bílém domě, kde byl přijat i s první dámou Monikou Babišovou.
