Snaha o příliš dokonalé rodičovství napáchá škody na vás i na dětech, říká terapeut Vojtko
Dítě má šaty pocintané od čokolády a zrovna na hřišti dostalo hysterický záchvat. Propadám se hanbou, mám pocit, že mě všichni sledují a říkají si, že jsem určitě příšerný rodič. V Houpačkách s terapeutem Honzou Vojtkem nebudeme řešit čistotnost, ale to, jak toxická může být rodičovská touha po dokonalosti a strach dělat chyby.
O výchově toho v jednadvacátém století víme už docela dost a je to dobře. Psychologie se z akademické půdy dostala mezi lidi, hodně se díky ní učíme o tom, co probíhá v myslích našich malých dětí. Jenže se také o dost více děsíme toho, co všechno můžeme jako tátové a mámy pokazit, tvrdí Honza Vojtko. Z rodičovství se stal velice komplikovaný úkol – když to nezvládneme, vyrostou z našich dětí zraněné trosky. „Většina psychologů, terapeutů, učitelů nám říká: když v orální fázi zapomenete na tohle, v anální na támhleto, trošku oidipáček a spousta dalších věcí, vyroste vám paskvil,“ říká s nadsázkou Vojtko.
Situaci nepomáhají ani sociální sítě, díky kterým se neustále porovnáváme s dalšími rodiči, kteří všechno dělají lépe. „Dokonalost je pro mě jako pro terapeuta neuvěřitelně nebezpečná, protože to vytváří jednu z nejčastějších příčin terapie. Sebeobviňuju se: co já jsem to za matku, co já jsem to za otce. Jakého člověka vůbec vychovávám. Nést vinu je přímá zkratka k patologickým věcem, nedej bože k úzkostem, depresím a podobně,“ říká Vojtko.
Jak se dá poznat, že zrovna já chci být příliš dokonalý? Prozradit mě může nečekaná reakce – výbuch vzteku, který přijde zničehonic. Papiňák, ve kterém se natlakovaly potlačované frustrace. A také: „Lidi, kteří mají tendenci k dokonalosti, myslí černobíle. Jakmile udělám nějakou chybu, jsem špatná matka. Dítě dostane jedničku, tak jsem dokonalý rodič. První a velmi důležitý nástroj, jak se zbavit touhy po dokonalosti, je přitom vnímat kontext. Je to věc situační, nebo jde o dlouhodobý problém?“ říká terapeut.
Kde všude můžu ubrat z dokonalosti? A jak mi může pomoci metoda odosobněného pozorovatele? Poslechněte si poslední Houpaček s Jonášem Zbořilem, který se jde dále věnovat nedokonalému rodičovství!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
