Hlavní obsah

Záněty i „lepkavá” krev. Záludný covid-19 se u každého projevuje jinak

Novinky, Alex Švamberk
Londýn

Typickými příznaky nemoci covid-19 jsou horečka, kašel a dušnost, paleta projevů chroby a komplikací s ní spojených je ale mnohem širší. Kromě zánětů plic se objevovaly i záněty mozku či svalů a četné byly také plicní embolie. „Nikdy předtím jsme nic takového neviděli,“ shodovali se britští lékaři v první linii, které oslovila stanice BBC.

Foto: Social Media, Reuters

Počítačový obrázek koronaviru SARS-CoV-2 od firmy Nexu Science Communication.

Článek

„Myslím si, že většina lékařů očekávala respirační virus vyvolávající pneumonii, něco jako sezónní chřipku v mnohem větším rozsahu,“ řekl profesor Anthony Gordon, který působí na jednotce intenzivní péče v Nemocnici u svaté Marie v anglickém Paddingtonu.

Když se nemoc začala v březnu šířit po Velké Británii, začaly nemocnice přijímat řadu nemocných, kteří trpěli dušností a nedostávalo se jim kyslíku.

Už samotný virový zápal plic je vážná nemoc, brzy se ale ukázalo, že mnozí z těch, kteří končili na jednotkách intenzivní péče, měli potíže i s dalšími orgány.

„Nejsou postiženy jen plíce,“ řekl profesor Hugh Montgomery z JIP v londýnské Whittingtonské nemocnici. „Postižené jsou ledviny, srdce, játra. Viděli jsme vážné záněty svalů, které mají vážné následky,“ popsal. Přes 2000 nakažených bylo přijato na JIP kvůli selhání ledvin.

„Nyní víme, že velké množství pacientů mělo i zánět mozku,“ uvedl Montgomery, „tyto záněty se projevují lecčím od deliria po zmatenosti.“ Objevila se i encefalitida s difuzním poškozením kúry. „To znamená, že někteří nejsou schopni po odpojení od ventilátoru dobře chodit,“ dodal Montgomery.

Foto: Pool, Reuters

Příprava nové nemocnic pro nakažené koronavirem v Londýně

„Ukázalo se, že zaměřit se jen na plíce je chybou,“ podotkla Barbara Milesová, šéfka JIP v zařízení ve skotském Glasgow.

„Měli jsme tolik skutečně vážně nemocných pacientů, kteří měli vážné změny v celém svém těle,“ řekla profesorka z Londýna Beverley Huntová, která se specializuje na trombózy a embolie.

Embolie a trombózy

Covid-19 vyvolával časté embolie, protože zápal postihl i cévy, což vede v k většímu riziku vzniku krevních sraženin a ucpání cév.

Vážně nemocní pacienti nakažení SARS-CoV-2 měli extrémně „lepkavou“ krev. „Našli jsme malé sraženiny v malých plicních cévách, ale také velké ve velkých“ řekl profesor Montgomery, „přes 25 procent (nakažených) mělo velké sraženiny, a to je skutečně problém.“

Koronavirus je nemoc cév, vysvětluje studie

Koronavirus

„Při nákaze covid -19 jste mnohem náchylnější k tvorbě sraženin v hlubokých žilách“, uvedla Beverley Huntová. Jde nejen o hlubokou žilní trombózu v nohou, ale také o plicní embolie, kdy ucpaná céva „blokuje prokrvení plic a přidává další problém,“ dodala.

Sraženiny brání správné cirkulaci krve v celém těle včetně srdce a mozku, takže lidé s covidem-19 mohou snáze dostat infarkt nebo mrtvici. Mohou vést také k selhání ledvin, k němuž u nemocných též docházelo.

Foto: Reuters

Britský zdravotník

„Dávali jsme pacienty na dialýzu,“ popsala Barbara Milesová, „ale krev v dialyzačních zařízeních se srážela mnohem častěji, takže jsme jim museli podávat zvýšené dávky léků na ředění krve.“

Extrémně vysoká hladina fibrinogenu

Sraženiny vytváří fibrinogen. „Obvykle jsou dva až čtyři gramy (fibrinogenu) v litru krve. Trochu to stoupá při těhotenství, ale když dostaneme covid-19, je to 10 až 14 gramů, za celou svou lékařskou kariéru jsem nic takového neviděla,” zmínila Huntová.

Riziko embolie zvyšuje i hladina D-dimeru, což je fragment proteinu, který vzniká, když se odbourává fibrinová sraženina. Hladina D-dimeru indukuje riziko vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie. Bezpečná je do 250 mikrogramů na litr. „Zdravý člověk má tuto hladinu v desítkách až stovkách, ale u nemocných s covidem nebylo neobvyklé vidět hladiny 60, 70, 80 tisíc,“ zmínil Montgomery

Cytokinová bouře

D-dimer ovšem indikuje nejen krevní sraženiny, ale také ukazuje, jak silná je imunitní reakce organizmu. U některým pacientů byla velmi silná, což vedlo k tzv. cytokinové bouři, kdy tělo přehnaně reaguje na nákazu. Tato reakce zhoršuje stav, neboť prohlubuje zápal.

Tyto široké projevy komplikují nalezení léčby, která se musí upravovat pro každého pacienta zvlášť.

Překvapivě rozdílné průběhy

Jednou z nejčastějších obtíží při nemoci je nedostatečné zásobování krve kyslíkem, jak ale řekl profesor Montgomery, i to obestírá tajemství: „Pořád nevím, proč se někteří pacienti cítí dobře, i když mají extrémně nízkou hladinu kyslíku v krvi.“

Obvykle se lidé cítí špatně, když nasycení hemoglobinu poklesne pod 90 procent (běžně činí 96 procent), ale u některých nakažených novým koronavirem klesla na 80 procent i výrazně níž. Přesto se někteří cítili docela dobře.

„Může se to vztahovat k zánětu, který ovlivňuje proudění krve,“ řekl Anthony Gordon, „přestane dodávat kyslík do krve, což vede k jeho nízké hladině, ale v rané fázi ještě nejsou plíce poškozené.“

Je to ale jen jedno z mnoha mystérií obklopujících covid-19. Známé třeba není, proč je u některý lidí průběh nemoci mírný, nebo dokonce ani nepropukne, a u jiných naopak.

„Můžeme mít sedmdesátiletého pacienta, jenž má jen selhání dýchacího traktu a potřebuje jen malou podporu ventilátoru, a můžeme mít pacienta přes dvacet, u něhož rychle došlo k multiorgánovému selhání

Mnoho lékařů si myslí, že v tom hrají roli genetické dispozice, ale zatím to není potvrzené.

Nejspíše by šlo o genetické dispozice k obezitě nebo vysokému tlaku. Obezita a hypertenze představují rizikový faktor, což plyne i z čísel z JIP ve Walesu, Anglii a Severním Irsku. Sedmdesát procent přijatých byli muži a 70 procent z nich bylo obézních nebo měli nadváhu.

Podle jedné z hypotéz průběh nemoci závisí na množství receptoru proteinu ACE-2, který řídí mimo jiné krevní tlak. Koronavirus SARS-CoV-2 se dostává do hostitelských buněk právě přes receptor ACE-2. Tuto hypotézu podporuje i fakt, že mnoho nakažených mělo také střevní potíže, protože byl napaden trávicí trakt. V tlustém střevu je hodně velký počet receptorů AC-2. Vyšší počet receptorů ACE-2 také zřejmě vede i k četnějším selháním ledvin v důsledku nákazy covid-19.

Reklama

Výběr článků

Načítám