Foto Valley-c / Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Minulý rok ohlásil premiér Andrej Babiš záměr navýšit kapacitu Letiště Václava Havla tak, aby dokázalo odbavit dvojnásobek pasažérů. V roce 2017 odbavilo letiště necelých sedmnáct milionů lidí, po dostavbě to má být třicet milionů ročně. K největším projektům patří především stavba nové paralelní dráhy, která by podle dřívějších plánů měla začít v roce 2025 a trvat zhruba tři roky. Její odhadovaná cena je devět miliard korun. Ministerstvo financí už schválilo první investice ve výši šestnáct miliard. Celková výše prostředků určených na rozšíření pražského letiště se odhaduje na 55 miliard.
Tento záměr je od začátku kritizován – poukazuje se na jeho neekologičnost i na to, že stát zadělává Praze na další problémy spojené s neregulovaným turismem. Ten dnes Prahu dusí především v oblasti bydlení. Záměr rozšířit letiště nyní kritizuje i skupina senátorů. Jsou mezi nimi například pražští senátoři Václav Hampl, Václav Láska, Marek Hilšer, ale i bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, zastupující obvod Brno-město, nebo Přemysl Rabas, zvolený za chomutovský obvod. Všichni se shodují, že nová ranvej přinese Praze i České republice více problémů než užitku a že by se takový finanční obnos měl investovat do jiných oblastí.
Sedm z deseti pasažérů jsou turisté
Skupina jedenácti senátorů, která se připojila k iniciativě Strany zelených 55 miliard pro budoucnost, nebo do luftu?, vyzývá vládu, aby omezené kapacity a prostředky použila k řešení nejzávažnějších problémů Česka. Je potřeba realizovat řadu opatření proti dlouhodobému suchu, řešit sociální nouzi lidí nejvíce postižených hospodářskou krizí v důsledku pandemie a investovat do rozvoje regionů, které dlouhodobě hospodářsky zaostávají.
Tváří v tvář těmto obrovským výzvám je třeba se vyvarovat prohlubování současných problémů i mrhání vzácnými finančními prostředky. K obojímu bohužel směřuje podpora dalšího navyšování objemu cestujících, kteří do Česka a jeho metropole mají přicestovat letadlem. Nárůst letecké dopravy je jen těžko slučitelný se snahou o plnění Pařížské klimatické dohody. Přitom by Česku i turismu v jeho periferních regionech mnohem víc prospěl důraz na modernizaci železniční sítě, a to jak přeshraničních tras, počínaje spojením na Mnichov, tak i vnitrostátní sítě. Svůj apel směřují senátoři rovněž na vedení hlavního města Prahy, které má jako účastník územního řízení historickou příležitost tento pro Prahu velmi negativní projekt zamítnout a směřovat veřejné prostředky ke skutečně udržitelnému rozvoji metropole.
Počet turistů v našem hlavním městě rok od roku stoupá. Podle Českého statistického úřadu přijelo během roku 2019 do Prahy kolem osmi milionů lidí. Jak sám úřad upozorňuje, započíst lze jen ty návštěvníky, kteří k ubytování používají oficiální ubytovací kapacity – hotely, hostely, penziony. Návštěvníky ubytované v tzv. krátkodobých pronájmech se do statistik započítat nepodařilo. Turisté tvoří zhruba 70 procent odbavených pasažérů letiště a průměrná doba, na kterou se během uplynulých let zdrželi, činí dva a půl dne. Řada zahraničních metropolí se v rámci boje s klimatickou změnou rozhodla svá letiště nerozšiřovat, například Barcelona. V Londýně plány na výstavbu třetí ranveje letiště Heathrow zamítl soud s vysvětlením, že vládní plán není v souladu se zákonem, neboť by porušil ekologické závazky Velké Británie. Ranvej by podle něj přinesla neúnosnou ekologickou zátěž a navýšila uhlíkovou stopu.