Seznam lokalit pro jaderné úložiště se zúžil na čtyři. Uvažuje se o Temelíně, Vysočině nebo Klatovsku
Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř lokalit – Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. Vyplývá to z doporučení poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů, o kterém ve čtvrtek tento orgán informoval starosty dotčených obcí, uvedl zdroj obeznámený s průběhem jednání. Návrh musí ještě schválit rada správy, finální slovo bude mít vláda.
„Poradní panel expertů vzal na vědomí závěry výzkumných prací ze strany správy a doporučil je jako technický podklad pro další posouzení Radě SÚRAO a ministerstvu průmyslu a obchodu. Technické závěry správy jsou pouze podkladovým materiálem k dalšímu posouzení, nejedná se o definitivní rozhodnutí v této fázi procesu zúžení lokalit pro stavbu hlubinného úložiště z devíti na čtyři,“ řekla mluvčí správy Martina Bílá.
162 miliard korun za čtvrtý blok v Dukovanech. Stát poskytne firmě ČEZ půjčku na 70 procent výstavby
Číst článek
Dosud se uvažovalo o devíti lokalitách, počet vytipovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu tak podle návrhu panelu expertů vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Poradní panel expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů ve čtvrtek schválil hodnotící zprávu šesti hlasy ze sedmi, jeden člen se zdržel.
Také mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová zdůraznila, že se nejedná o definitivní zúžení počtu potenciálních lokalit. „Poradní panel expertů správy projednal závěry výzkumných prací. Nyní je posoudí rada správy, která doporučí ministerstvudalší postup," řekla Filipová.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků.
Proces výběru
Poradní panel expertů vznikl loni z podnětu ředitele správy Jana Prachaře. Správa tehdy uvedla, že jeho členy jsou za Správu úložišť radioaktivních odpadů Lukáš Vondrovic, za ministerstvo průmyslu a obchodu Tomáš Rosendorf, Petr Špaček z Masarykovy univerzity v Brně, Jaroslav Pacovský z ČVUT v Praze, Aleš Froňka ze Státního ústavu radiační ochrany, Martin Holý z ministerstva životního prostředí a představitel nominovaný lokalitami – Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Nechci do toho vstupovat politicky, hrajeme o soběstačnost, říká Havlíček k dostavbě Dukovan Ruskem nebo Čínou
Číst článek
Návrh panelu nyní projedná rada správy. Ta je poradním orgánem resortu průmyslu a obchodu, členy jmenuje přímo ministr. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá jí náměstek pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš. Konečné slovo bude mít vláda.
„Stavba hlubinného úložiště je velmi náročnou stavbou, která by v prvopočátku měla mít jasně stanovený plán, kritéria a pravidla a ta by se neměla během krátkého času neustále upravovat a měnit. O výběru vhodné lokality by se nemělo rozhodovat jenom proto, že musí být vybrána do stanoveného data. Příprava tohoto projektu je chaotická, což prohlubuje nedůvěru občanů vůči správě i vládě,“ uvedla tento týden Pavlína Nováková, starostka obce Cejle z lokality Hrádek.
