„Whatever it takes“ i v červnu. ECB navyšuje podporu

Evropská centrální banka ponechala dle očekávání své sazby beze změny. Beze změn poběží i program kvantitativního uvolňování (tzv. APP). Co se změnilo, je objem pandemického programu PEPP, který se dočkal prodloužení minimálně do konce června 2021 a navýšení objemu o 600 miliard euro na celkových 1,35 bilionu euro.

Depozitní, hlavní refinanční a mezní zápůjční sazba zůstává na -0,5 %, resp. 0 %, resp. 0,25 %. Program QE zůstává na měsíčním objemu 20 miliard euro, přičemž spolu s tím bude využita i dodatečná obálka v objemu 120 miliard euro využitelná až do konce letošního roku. Reinvestice prostředků pramenících z držených aktiv v rámci programu APP pak budou probíhat těsně do doby, než ECB zahájí zvyšování úrokových sazeb.

Pandemický program PEPP byl prodloužen minimálně do konce června 2021 a vedle toho navýšen o 600 miliard euro na 1,35 bilionu. Reinvestice prostředků v rámci programu budou probíhat minimálně do konce roku 2022. Nákupy budou přitom prováděny pružným způsobem z hlediska času, jednotlivých tříd aktiv i jurisdikcí, což by mělo Radě guvernérů umožnit efektivně odvrátit rizika hladkého přenosu transmisního mechanismu evropské měnové politiky.

Cílem je, aby vzhledem k revizi inflačního vývoje na horizontu měnové politiky byly udrženy co nejvíce uvolněné měnové podmínky podporující financování ekonomiky, zejména podniků a domácností. Stále platí, že ECB považuje program PEPP za efektivně fungující již od začátku, proto nemají potřebu měnit skladbu nakupovaných aktiv. Z hlediska objemu a délky trvání roli sehrála revize prognózy inflace směrem dolů a stále utažené finanční podmínky na evropských trzích. V rámci Rady guvernérů tak bylo jednomyslně rozhodnuto o potřebě jednat.

Z prvotní reakce trhů je patrné, že si ECB byla vědoma predikce, která pracovala s navýšením programu PEPP o 500 miliard euro. Fakt, že ve výsledku byla podpora navýšena o 600 miliard euro se tak pozitivně projevil nejen na euru, ale také na evropských dluhopisech, zejména těch italských. Rada guvernérů tak potvrdila, že se stále veze na vlně „whatever it takes“, a nadto si nechává stále pootevřená některý zadní vrátka, jako například možnost ještě více uvolnit pravidla přijímaného kolaterálu především u programu APP.

Euro nadšení však bylo později zkorigováno. Korekce zisků přišla postupně a byla umocněna například aktualizovanou prognózou, která pro letošek předpokládá pokles reálné evropské ekonomiky o více než 8 %. Směrem dolů pak byl revidován i výhled inflace, jež by měla letos v základním scénáři dosáhnout 0,3 % a poté postupně zrychlit na 0,8 % v roce 2021 a na 1,3 % v roce 2022. ECB následně zveřejní alternativní výhled, který bude obsahovat i černá scénář vývoje eurozóny. Revize inflace na euro každopádně působí negativně především proto, že byla snížena i přes aktuálně probíhající programy podpory.

Zajímavostí rovněž je, jakým tempem bude dále probíhat program PEPP. Dosud dosahoval týdenní objem 30 miliard euro, což by i po dnešním navýšení a prodloužení znamenalo, že by ECB dostupné prostředky vyčerpala již únoru 2021. Otázkou tak zůstává, zda si Rada guvernérů ponechala prostor pro snížení tempa nákupů či zda postupem času celkový objem ještě více navýší.

Příliš těžkou hlavu si ECB, s nadsázkou řečeno, nedělala ani s rozhodnutím německého ústavního soudu. Potvrzuje to nejen komentář guvernérky Lagardeové, která zopakovala, že ECB je odpovědná Evropskému soudnímu dvoru, který program APP odkýval již před dvěma lety, a poté Evropskému parlamentu. Nechce se nám ale věřit, že by ECB tuto kauzu ponechala zcela beze změny, zvláště pak když ještě více navýšila program PEPP. Zatím zůstává pravděpodobnější, že hlavní roli bude mít v tomto směru německá centrální banka. U té stále platí, že v dnešní době by bylo vnímáno velmi negativně, pokud by neměla být součástí programu APP, a to nejen z hlediska vývoje německých dluhopisů, ale i samotného eura.