Jaderné úložiště odpadu vznikne v jedné ze čtyř lokalit. Podle starostů bere stát nulový ohled na lidi
Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř lokalit. Vyplývá to z doporučení poradního panelu expertů, který byl zřízen z podnětu Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Návrh musí ještě schválit Rada SÚRAO, finální slovo bude mít vláda. Většina obcí, kterých se stále možnost vzniku úložiště v jejich okolí týká, jeho možný vznik i nadále kritizuje a hodlá proti němu dál bojovat.
„Technické závěry SÚRAO jsou pouze podkladovým materiálem k dalšímu posouzení, nejedná se o definitivní rozhodnutí v této fázi procesu zúžení lokalit pro stavbu hlubinného úložiště z devíti na čtyři,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí správy Martina Bílá. Podobně se vyjádřilo také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
SÚRAO potvrdilo, že lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritérií bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu.
Někteří starostové obcí z lokalit, které panel doporučil do užšího výběru, hovořili ve čtvrtek mimo jiné o tom, že stát bere nulový zřetel na lidi. Jednou z osmi dotčených obcí v lokalitě Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska je Rudíkov se 700 obyvateli.
Seznam lokalit pro jaderné úložiště se zúžil na čtyři. Uvažuje se o Temelíně, Vysočině nebo Klatovsku
Číst článek
„Pokud tam budeme, budeme proti tomu protestovat, protože to občané v našich obcích samozřejmě nechtějí,“ uvedl starosta obce Zdeněk Souček. Podotkl, že podle platného referenda by obecní zastupitelstva měla proti vzniku úložiště bojovat všemi prostředky.
Obcí s rozšířenou působností, pod niž spadá Temelín, je Týn nad Vltavou. Starosta Týna Ivo Machálek (Svobodní) uvedl, že záleží na místních, zda na úložiště přistoupí. „Jestli už tady mám sedm kilometrů daleko jadernou elektrárnu, nebude mi asi už moc vadit, jestli deset kilometrů daleko bude úložiště, ale nechtěl bych to obyvatelům vnucovat,“ řekl.
Dosud se v souvislosti s hlubinným úložištěm v ČR uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu tak podle návrhu panelu expertů vypadly Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Obce z těchto lokalit návrh opatrně vítají.
162 miliard korun za čtvrtý blok v Dukovanech. Stát poskytne firmě ČEZ půjčku na 70 procent výstavby
Číst článek
„To, že jsme vypadli, může na první pohled vypadat jako dobrá zpráva, ale zároveň po zkušenostech s jednáním SÚRAO - protože těch veletočů bylo několik - to, že jsme teď venku, neznamená, že úplně. Jsme jedni z prvních náhradníků a i SÚRAO říká, že při bližších průzkumech můžou nastat problémy a ostatní lokality se vrátí do hry,“ uvedl Petr Nohava, nezávislý starosta obce Pluhův Žďár na Jindřichohradecku. U obce je lokalita Čihadlo.
Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků. Edvard Sequens za platformu uvedl, že MPO by mělo zřídit oponentní tým mezinárodních vědců a expertů, který by zkoumal, jak se vybírá lokalita pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR, a to například z hlediska metodiky a postupu. Učinit by tak podle něj mělo ještě před předložením finálního návrhu na snížení počtu uvažovaných lokalit na vládu.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
