Čeští chlapci vyhráli mezinárodní soutěž s návrhem vesmírné stanice. Mohli si promluvit s astronauty
Dva třináctiletí Češi uspěli v soutěži o nejlepší návrh základny na Měsíci. Soutěž Moon Camp Challenge pořádala Evropská vesmírná agentura. Díky výhře v jedné z jejích kategorií si mohli při telekonferenci promluvit se dvěma astronauty z evropského vesmírného programu.
Vojtěch Dvořák a Jan Vávra z Roudnice nad Labem pojmenovali svůj návrh Columbia. Chtěli tím vzdát hold cestovali Kryštofu Kolumbovi a taky raketoplánu, který v roce 2003 shořel při návratu do zemské atmosféry.
Tankování paliva na Měsíci? NASA chce využít tamní led a prodlouží tím cesty do vesmíru
Číst článek
„Měl na své palubě izraelského kosmonauta, který měl s sebou obrázek Petra Ginze, což byl československý chlapec, který namaloval měsíční krajinu a pak ho zavraždili v koncentračním táboře,“ vysvětluje Vojtěch Dvořák.
Svoji měsíční základnu navrhli u jednoho z menších kráterů poblíž jižního pólu Měsíce, kde se nacházejí měsíční zásoby vody a nejsou tam takové teplotní výkyvy, pokračuje druhý člen týmu VOJA Jan Vávra.
„V kráteru, jelikož je ve stínu, tak tam není moc sluneční záření, takže tam není takové horko,“ vysvětluje. Ze stejného důvodu autoři zahrabali i část vesmírné stanice pod zem. „Aby to chránilo stanici před mikrometeority.“
Farma i skleník
Mladí vesmírní architekti měli za úkol nejen vytvořit nejen počítačový 3D model, ale vymyslet i způsob, jakým si budou astronauti zajišťovat energii, čistý vzduch a samozřejmě jídlo.
„To bychom získávali primárně z aeroponické farmy, která by byla pod povrchem. A pak experimentální jídlo bychom získávali z experimentálního skleníku, který je na povrchu, a ve kterém by se pěstovali kukuřice, rajčata a brambory. A také speciální druh rajčata a brambory, takzvané tomtato.
Vojtěch Dvořák a Jan Vávra, tedy tým VOJA, podle všeho mysleli úplně na všechno. A podle Jana Spratka ze Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury to byl jeden z důvody jejich úspěchu.
„Mně se velmi líbilo, že opravdu uvažovali takovým tím zálohovým myšlením. Že všechno má svou zálohu. Solární energie tam má jako zálohu jaderný reaktor. Potravu budou získávat sice aeroponicky, ale je tam i experimentální skleník. Část stanice bude nad povrchem a část pod povrchem,“ popisuje Spratek.
Pracovat pro Muska byla ohromná motivace. Za vším je množství práce, říká bývalý vývojář SpaceX
Číst článek
Rozhovor s astronauty
V kategorii Explorers pro týmy do 14 let věku soutěžilo celkem 134 týmů z 24 zemí - včetně Číny, Spojených států nebo třeba Íránu.
Český tým VOJA vyhrál soutěž pro účastníky z členských zemí Evropské vesmírné agentury a Kanady. A díky tomu si Jan Vávra s Vojtěchem Dvořákem při hromadné telekonferenci mohli popovídat s astronauty Samanthou Cristoforettiovou a Lucou Parmitanem z evropského vesmírného programu.
Pro Samanthu Cristoforettiovou si připravili otázku, co by byla její první věta, pokud by jako vůbec první Evropanka vyletěla na Měsíc. „Možná bych vybrala slova někoho jiného, nebo bych to probrala se zbytkem týmu. Neměla by to být jen moje slova, ale měla by mít význam pro celé lidstvo. To je takový můj sen,“ odpověděla chlapcům astronautka.
Lucy Parmitana se chlapci z Roudnice zeptali na jeho zážitek z roku 2013. Při výstupu do vesmíru mu z trhliny v kosmickém obleku začala proudit do helmy voda a italský astronaut se téměř utopil.
„Věděl jsem, že se můžu spolehnout na svůj skafandr a na trénink toho, co mám ve vesmíru dělat. Nezpanikařil jsem, protože jsem měl v hlavě jasnou představu toho, co chci udělat a jak ten problém vyřešit,“ odpověděl Luca Parmitano.
Jan Vávra a Vojtěch Dvořák popsali zážitek z rozhovoru s oběma astronauty jako výborný. A přiznali, že když už stanici na Měsíci navrhli, rádi by se na ni jednou i sami podívali.
