Jeden posílá stížnosti sám sobě jako občan radnímu, druhý takřka automaticky nesouhlasí s většinou a podává „rozdílná stanoviska“. Radní ČTK Petr Žantovský a Pavel Foltán (oba zvoleni za hnutí ANO) při zasedáních pravidelně vystupují jako tandem proti zbytku Rady. Potvrdilo to i video z poslední schůze Rady, kde Žantovský v rozhovoru s Foltánem o zbytku radních prohlásil, že „jsou pitomí“.

Petr Žantovský letos už dvakrát poslal stížnost „sám sobě“: jako občan a vysokoškolský pedagog sobě, jako radnímu ČTK. V první stížnosti z února kritizoval zprávu ČTK, ve níž agentura informuje o jedné z nových knih vydaných k 75. výročí konce 2. světové války. Podle Žantovského nešlo o informaci, ale o reklamu na zmíněnou knihu.

„Uvedený článek vydaný ČTK považuji po pečlivém prostudování jako promyšlené PR (public relations, nebo chcete-li, propagaci) na uvedenou publikaci. Nejsem si vědom, že by ČTK o každé (například historické) publikaci referovala v takovém rozsahu a detailnosti (počet stran, náklad atd., chybí snad už jen adresa, kde lze knihu objednat….),“ napsal ostatním radním Žantovský v roli stěžovatele.

Rada se stížností zabývala a Žantovskému odpověděl generální ředitel ČTK Jiří Majstr.

Podle Majstra o reklamu nešlo, protože v článku nebyla kniha nijak vychvalována. O významných novinkách na knižním trhu podle ředitele agentura informuje i v jiných případech, a navíc o předmětné publikaci referovala i jiná média ve svých redakčních článcích. To je podle ČTK další důkaz, že téma bylo novinářsky atraktivní a agentura postupovala správně.

A co Krameriovy ceny?

V této souvislosti stojí za připomínku, že Žantovský před dvěma lety sám usiloval o propagaci vlastní akce skrze veřejnoprávní agenturu. Poslal tehdy SMS řediteli Majstrovi a navrhoval mu, ať ČTK zpětně zařadí do servisu zprávu o udílení Krameriových cen pro novináře. V nich přitom sám působí jako jeden z pořadatelů.

Petr Žantovský ve své únorové stížnosti sám připouští, že se jejím odesláním dostává do poněkud zvláštní role: „Já samozřejmě, jakožto stěžovatel, se projednávání a hlasování v této věci nezúčastním s odkazem na kolizi zájmu,“ píše.

Stejný střet zájmů museli radní v jeho případě řešit o tři měsíce později znovu. Žantovský si stěžoval na větu ve zprávě ČTK o maršálu Koněvovi.

„Podávám tímto stížnost na neověřené, nepravdivé a neobjektivní (a v důsledku manipulativní) tvrzení v uvedeném článku a žádám Radu ČTK, aby požádala vedení ČTK o jeho věcně správnou opravu,“ stojí v jednostránkovém textu podepsaném „Petr Žantovský, vysokoškolský učitel“.

Žantovskému vadila konkrétně tato formulace o Koněvovi: „Podíl měl i na vpádu vojsk členských států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.“

„V případě věty, kterou autor stížnosti zmiňuje, nebyl v textu uveden zdroj informace. Tento postup byl vedením redakce vyhodnocen jako chybný,“ odpověděl na stížnost generální ředitel ČTK Majstr s tím, že agentura pasáž v textu nahradila obsáhlejším zněním a doplnila zdroje, ze kterých vychází.

Šéf Rady: Aspoň víme, co si o nás myslí

To, jak Rada ČTK toto téma na květnové schůzi projednala, je díky videozáznamu veřejně dostupné, včetně poněkud komických momentů.

Petr Žantovský si kupříkladu chce vzít slovo, je však předsedou Rady Davidem Soukupem záhy přerušen a upozorněn, že mluvit v tomto případě nemůže, protože je ve střetu zájmů (jak ostatně sám Žantovský píše ve své stížnosti z února).

Nato se hlásí radní Pavel Foltán, podle něhož se situace dala posoudit i tak, že „svým způsobem je tu Petr Žantovský jako veřejnost“, a navrhuje, aby mu coby zástupci veřejnosti bylo uděleno slovo.

Předseda Rady to odmítá s tím, že Žantovský v místnosti zjevně sedí jako radní, nikoli jako občan, a dává tedy hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby Žantovský mohl promluvit. Pro je pouze Foltán, jeden hlas proti, čtyři se zdrželi. Následně radní Foltán podává „nesouhlasné stanovisko“ proti výsledku hlasování.

Za chvíli podává druhé, to když radní odhlasovali, že souhlasí s tím, jak ředitel ČTK Žantovskému odpověděl a celou stížnost tím uzavřeli.

V tu dobu už ze schůze Rady uběhlo 20 minut, během kterých se radní nedostali k ničemu podstatnému a většinu času vyplnily námitky radního Foltána.

„Považuji takové chování částečně za exhibici a částečně za ‚atmosféricky toxické‘, zvykli jsme si, takže nás to neotráví ani nepřekvapí,“ odepsal šéf Rady ČTK Soukup na dotaz HlídacíPes.org, jak chování obou radních na posledních schůzích hodnotí.

Foltán se Žantovským se během koronavirové krize také odmítali účastnit zasedání Rady konaných formou videokonference s odkazem na to, že je to údajně nelegální.

Zatím posledním konfliktem radních Foltána a Žantovského se zbytkem Rady je „rozhovor“ obou radních zachycený kamerou, která běžně zaznamenává celý průběh zasedání. Zapnutá zůstala i během přestávky, kdy v místnosti zůstali pouze Žantovský s Foltánem. Mluvil jen Petr Žantovský:

„Máš něco na protahování?“ (Foltán vrtí hlavou). „Já bych se na to vys*al a ve čtyři to zapíchnul. Mě to nebaví. Rozumíš, oni jsou tak pitomí… úplně mimo.“ (Foltán se obrací zády ke kameře a snaží se Žantovskému posunkem naznačit, že jsou v záběru).

„Aspoň víme, co si o nás – o zbytku Rady myslí. Otázkou radního Žantovského radnímu Foltánovi: ‚Máš něco na protahování?‘ se jen potvrdilo to, čeho jsme byli svědky na našich radách,“ komentuje videozáznam šéf Rady ČTK David Soukup.