Utajené krásy Česka: Dobře schovaný srub fialového poustevníka a hrad Týřov v kraji Oty Pavla
Srub fialového poustevníka je schovaný pod Týřovem, stejně jako samotná zřícenina. A to stojí na ráně vysoko nad Berounkou, na dohled z vesnice Týřovice, odkud se ale musí k ruinám jen na lodičce, plavmo nebo v létě přes brod. Z hradu je rozhled na údolí řeky, kterou si zamiloval Ota Pavel a kde žili literární předlohy jeho slavných knih. Na hrad Týřov jezdily kočáry tažené koňmi, teď se opičí stezkou vyšplhají jen pěší.
Hrad Týřov stojí na pravém břehu Berounky, vesnička Týřovice na levém, a to ještě daleko od řeky. Vede k ní od asfaltky prašná cesta, kterou znají jen místní.
Poslechněte si celou reportáž Ľubomíra Smatany o zřícenině hradu Týřov ze seriálu Utajené krásy Česka
Lucie Suchá zamkne auto a po dřevěných schůdcích mezi vysokou trávou sestupuje k vodě, kde kotví pramice. Svižně naskočí do lodě, opře se do vesel a za minutu je na druhém břehu. „Je tu pár chatařů, oáza klidu, sem skoro nikdo nezabloudí,“ říká pro Radiožurnál žena, která sem jezdí na chatu už půl století.
Světlovlasá zdravotní sestra je spíš známá jako podtýřovská malířka, maluje naivní obrazy s motivy tohoto kraje a jeho svérázného lidu.
Její chata sousedí se srubem, kde žil proslulý fialový poustevník. „To byl malíř, který šepsoval plátna Alfonsu Muchovi, když maloval Slovanskou epopej na zbirožském zámku,“ vypráví.
Malíř vlastním jménem Václav Matoušek po několika ranách osudu nakonec skončil u Berounky, kde si postavil srub, maloval a dožil.
„Nejdřív tu měl zemljanku, pak teprve srub a živil se tím, že prodával svoje obrazy nebo vyměňoval za jídlo, za mléko a tak. Vyprávěla mi to jedna pamětnice z Týřovic,“ přibližuje.
Malý srub fialového poustevníka je prázdný, není označený a kromě místních o něm ví málokdo.
Převozník Prošek
Pár kilometrů po proudu stojí hospoda U rozvědčíka a převoznický domek u Bránova, kde rybařil převozník Prošek, další významná postava knih Oty Pavla.
„Moje tetička si vzala Vlka,“ přidává se Tomáš Suchý, hudebník z Berouna. „To byl po Proškovi převozník, se kterým pak vedli Pavlovic tu slavnou válku, kdo chytí větší štiku. Ota Pavel o tom napsal povídku Jak jsme se střetli s Vlky.“
Chataři by vyprávěli o tomto kraji hodiny a o hradu Týřov také. Však ho mají stále vysoko nad hlavou, i když přes stromy a bujnou vegetaci není od řeky vidět ani kámen. Cesta nahoru údolím Úpořského potoka trvá slabých dvacet minut.
„Na konci zimy se tu prohnala bouřka a vyvrátila spoustu stromů,“ ukazuje Tomáš vývratě mohutných olší. Leží přes cestu, v potoce a jeden kmen položil vítr přímo na schody, které vedou srázem k první hradní věži.
„Před třemi lety ho majitelé, Lesy České republiky zakonzervovali a zajistili obvodové zdi. Udeřil do něj blesk, to byla poslední kapka a málem se rozpadl úplně. Zase ční jeho hlavní věž. Jak se jmenuje?“ ptá se Lucie manžela, který zaskočen otázkou chvíli loví v paměti. „Donjon přece.“
Z Týřova zůstala v podstatě romantická zřícenina s dvěma věžemi, několika zdmi a atraktivní je především výhledem do údolí Berounky.
„Čundráci říkají, že je tu zdroj pozitivní energie a kdo si jí tady přes noc nabere, je svěží celý rok,“ směje se Lucie a častou přítomnost trampů dokazuje ohniště plné zčernalých ohořelých větví.
Utajené krásy Česka: Otočný větrný mlýn v Partutovicích na Olomoucku by záviděli i Holanďané
Číst článek
Přístupová cesta na hrad nevede z Týřovic a přes řeku, ale ze západu z vesnice Skryje. Po žluté turistické značce a úzké stezce, která se kroutí asi dva kilometry nahoru dolů ve svahu nad řekou.
„My tomu říkáme opičárna. Sem se dostanou jen pěší, ani na kole to nejde. Jedině by si ho hodil na hřbet,“ dodává Tomáš Suchý. „Přitom na hrad se jezdilo v kočáru, což už si nikdo na těch rozpadlých cestách nedovede představit.“
Týřov založil ve 13. století král Václav I., dnes se nachází v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a od roku 1965 je zřícenina vedená jako kulturní památka.
