Jak se fotí jídlo? Nejhůře jde česká dršťková, říká fotografka
U profesionálních fotek jídla a receptů nikdy nechybí kromě fotografa ani food stylista, který pokrm i scénu připraví. Během snímání jídla totiž hraje roli nejen světlo, úhly nebo technika, ale také čas. Jak fotí pokrmy a jejich přípravu profesionálové?
Zatímco dříve se při focení jídel používaly laky a chemie, dnešní fotky jídla jsou především o autentičnosti, dobrém stylingu, světle, fotoaparátu a postprodukci. A u profesionálních fotek nikdy nechybí kromě fotografa ani food stylista, který pokrm i scénu připraví. U focení jídla totiž hrají roli nejen světlo nebo úhly, ale také čas. Čím déle jeho focení trvá, tím zvadleji vypadá.
"Nemám ráda švindlování a raději fotím jídlo čerstvé," prohlašuje 53letá Alena Hrbková, která patří mezi nejznámější české fotografky jídla.
Podle ní je důležité, aby dostal člověk při pohledu na fotku jídla chuť. "Když ji nemáte, tak to nefoťte," uvedla ve starším rozhovoru pro Vitalii.
Alena Hrbková vystudovala fotografii v Německu a později se věnovala především reklamní fotce. Postupně se vypracovala a začala se věnovat už jen focení jídla. Její první kuchařskou knihou na české půdě byla ta pro restauraci Kampa Park s šéfkuchařem Markem Raditschem.
Spolupracovala na více než sto kuchařkách, včetně těch od Zdeňka Pohlreicha, Květy Fialové nebo Hanky Zemanové. Kromě toho fotí také pro řadu lifestylových časopisů, jako je Apetit, Gurmet, Kreativ či Marianne.
Před rokem jí vyšla kniha o tom, jak fotit jídlo. Určená je podle ní pro blogery, amatérské fotografy, kuchaře i běžné hospodyňky. Kromě technických věcí se věnuje také správnému úhlu pohledu na fotografované jídlo, využívání detailů a přidává konkrétní tipy.
Polévky shora, dorty ze strany
Zatímco polévky nebo pizzu je podle Hrbkové lepší fotit shora, dorty či drinky vypadají na fotkách lépe ze strany. Nejtěžší je pak podle ní vyfotit českou kuchyni, úplně nefotogenická je třeba dršťková, tvrdí.
Velkou výzvou je také pohyb, jako sypání nebo třeba lití tekutin. V tom případě je podle Hrbkové podstatný správně nastavený čas a zaostření na jednu konkrétní věc. Zdůrazňuje však, že mnohem důležitější než dokonale zvládnutá technika fotky je atmosféra celého záběru.
Světoví fotografové radí používat na focení mnohem menší porce a hledat vhodné kontrastní pozadí. Se správnou technikou ale i tmavé jídlo na tmavém podkladu může vypadat dobře.
Pokrm by vždy měl vypadat přirozeně, příliš stylizovaná a dokonale upravená jídla působí nejen uměle, ale odrazují také od toho, recept vyzkoušet.
Světlo by mělo být intenzivní, ale ne přímé
Fotograf Lukáš Koňařík magazínu Apetit řekl, že jídlo by mělo být zhruba ve dvou třetinách fotky, nikoliv uprostřed. "Ideální je, když světlo proniká zezadu," uvedl.
Světlo by mělo být intenzivní, ale ne přímé. Na škodu není ani přiměřená úprava vyhotovených snímků. Dají se dotáhnout detaily, zaostření nebo třeba vylepšit barvy.
Martin Lukeš z Megapixelu ve svém článku radí začít s focením jednoduššího a trvanlivějšího jídla, jako je koláč, pizza nebo salát. "Musíte počítat s tím, že než jídlo naaranžujete, nasvítíte a nastavíte správně fotoaparát, může uplynout několik minut, nebo dokonce desítek minut. Zvolit můžete i nějakou klasickou omáčku, masovou směs, ragú nebo něco podobného. Počítejte ale s tím, že jak jídlo chladne, přestává být fotogenické. Pomoci si můžete například tím, že když maso začne stydnout a osychat, můžete ho potřít vodou nebo jemnou vrstvou oleje, což mu vrátí na nějakou dobu lesk a šťavnatý vzhled," píše.
Pokud toužíte fotit jídlo na profesionální úrovni, budete potřebovat i vhodnou techniku, pokročilejší kompaktní foťák, zrcadlovku nebo systémový kompaktní foťák s výměnným objektivem. Právě objektivy jsou zásadní pro ideální zachycení naaranžovaného jídla.
"Většina zkušenějších fotografů v tomto oboru používá objektivy s ohniskem 35 mm, 50 mm a pak další pevné objektivy v rozmezí ohnisek 50-105 mm," popisuje Lukeš.
Nechte se nalákat lahodně vypadajícími fotkami v naší fotogalerii.