ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV: Kolik toho Medard kápnul za posledních 20 let
“Medardova kápě – čtyřicet dní kape.” Jednu z nejznámějších pranostik jsme si nechali proklepnout klimatology. Vybrali jsme 11 stanic, v různých polohách, na různých místech ČR. Ptáme se: Jak moc je pravdivá tato pranostika ve 21. století? Podívejme se na místa, kam Medard 8. června s deštěm zavítal a kolik dnů z následujících 40 (9. 6. – 18. 7.) pršelo. Nejvyšší úhrn srážek za 40 dní následujících po Medardovi byl na Lysé hoře v roce 2000 (453,2 mm), ten rok ale na Medarda nepršelo.
Mimo horské oblasti byl nejvyšší úhrn srážek z vybraných stanic v Českých Budějovicích (281,8 mm) v roce 2009 (na Medarda pršelo). V roce 2009 na meteorologické stanici Churáňov pršelo ve 35 dnech ze 40 následujících po Medardovi, nejvíce dnů z našich vybraných stanic. V tomto roce na Medarda na stanici Churáňov pršelo, takže zde by byla pranostika téměř splněna.
Více než 30 dní se srážkami ve čtyřicetidenním období po Medardovi jsme zaznamenali ještě v roce 2004 na stanicích Lysá hora a Pec pod Sněžkou, v roce 2009 již zmíněný Churáňov a dále České Budějovice, Pec pod Sněžkou, Plzeň a Liberec a také v roce 2012 na stanici Churáňov. V těchto osmi případech 6x na Medarda pršelo a 2x nepršelo. U stanice Praha, Karlov bylo maximálních 24 dní s deštěm dosaženo ve třech letech, kdy jednou na Medarda pršelo a dvakrát nikoliv.
A co víme o osobnosti Medarda? Prameny uvádějí různá data narození. Nám postačí informace, že se narodil v druhé půlce 5. století do francouzské šlechtické rodiny. Život zasvětil víře. Byl velmi oblíbený kněz, později se stal biskupem a tento úřad zastával do své smrti, jejíž datum se také různí. Svatý Medard je vyobrazován s velkým orlem nad hlavou. Říkalo se, že se jako malý chlapec octnul v silné bouřce uprostřed polí a před promoknutím jej zachránil orel, který se snesl z oblohy, rozevřel křídla a malého chlapce pod nimi ukryl.
Jak to vidí meteorolog
Proč je osmý červen, na který připadá svátek sv. Medarda, tolik spojovaný s počasím? Na svém vrcholu je totiž podle meteorologa Miloše Dvořáka tzv. medardovská cirkulace.
“Na jaře a na počátku léta se nad rychle prohřívající pevninou tlak vzduchu snižuje a nad chladnějším oceánem zvyšuje. A tato nerovnováha se pak postupně musí vyrovnávat vpády chladnějšího a vlhčího vzduchu od moře,” doplňuje informace Miloš Dvořák.
Pro medardovské deště jsou tedy rozhodující tlakové a teplotní podmínky nad Atlantickým oceánem a evropským subkontinentem.
“Čtyřicítka v překladu o Medardově kápi obrazně naznačuje, že se deštivé počasí může někdy protáhnout v případě velkých teplotních kontrastů mezi oceánem a evropským vnitrozemím až do července a v opačném případě bývá evropský letní takzvaný monzun méně výrazný a kratší. Nebo dokonce může také chybět,” říká meteorolog Miloš Dvořák.
(Zdroj: https://radiozurnal.rozhlas.cz/medardova-kape-ctyricet-dni-kape-8001715)
Jaký by měl být letošní Medard (pondělí 8. června 2020)? Na to jsme se zeptali našeho meteorologa Jana Šrámka:
„Letošní Medard bude na našem území podle předpovědních materiálů spíše deštivý. Nad střední Evropou se bude vlnit studená fronta. Pondělní den by proto měl doprovázet občasný déšť nebo přeháňky. Na východě republiky by měly být teploty i přes 20 °C, v Čechách už bude chladněji.“
(tzčhmú)