Když sem přijdu, tak se kochám, raduje se František Pokorný ze své sbírky hokejových puků

9. červen 2020

Nejen, že hokej odmalička sleduje, pamatuje si výsledky nejrůznějších zápasů a vítěze pohárů, navíc má doma ohromnou sbírku puků.

Sběratel František Pokorný také pořádá každoroční srazy asi třicítky českých sběratelů puků. Ve svém domě ve Staré Říši má pro puky a hokejové trofeje vyhrazenou celou místnost, kde jich je na poličkách seřazených přes 2700.

Přesně vyhraněný směr

O množství ale Františku Pokornému v žádném případě nejde. „Mám přesně vyhraněný směr a sbírám jenom něco. Než abych měl hromady puků schované v bednách, tak to se raději věnuju jenom těm nejkrásnějším exemplářům, a to potom když přijdu tady do té místnosti, tak to se kochám,“ září mu oči při vstupu do místnosti.

Vpravo uprostřed stěny, navíc za sklem má František Pokorný puky z mistrovství světa, olympiád a nejdůležitějších turnajů, které se v hokeji hrají. Kromě puků má ve sbírkové místnosti i další věci spojené s hokejem – dresy nebo hokejky a většina je od hokejových osobností podepsaná z dob, kdy se s nimi jako fanoušek a sběratel setkal.

Už jako kluk…

Sbírat puky začal František Pokorný už jako kluk. „V roce 1972 po vyhraném MS, které jsme s otcem bedlivě sledovali v televizi, a když se naši stali mistry světa, tak to byla euforie pro celou zemi. Tehdy jsem si zapamatoval logo toho mistrovství. A pár týdnů poté jsem uviděl u nás v prodejně puk s logem, které se tomu nápadně podobalo. Tak jsem si ho koupil, to byl můj první puk. Měl jsem jej vystavený v knihovně v dětském pokoji a říkal jsem si, že by to bylo fajn, kdyby byly z každé strany ještě jeden nebo dva puky, že by se tam líp vyjímal. A tak jsem si koupil a další a další,“ směje se sběratel.

Výrobce puků

Později na vojně se seznámil s kamarádem, který pracoval v továrně na výrobu puků, a sbírka se mohla rozrůstat.

Za největší a nejcennější přírůstek vděčí reprezentačnímu masérovi Pavlu Křížkovi, který mu věnoval bednu plnou puků. „Srdce sběratele zaplesalo, to bylo asi tři sta puků v bedně, a když jsem to doma nasypal do vany, vypucoval a osušil ručníkem, tak jsem uviděl kanadský pohár z roku 1976,“ raduje se František Pokorný ze vzácného kousku, po kterém toužil.

Historie týmů, zápasů, turnajů

Téměř ke každému puku by František Pokorný mohl popovídat jeho historii – o týmu, zápasech, turnajích, nebo třeba, jak k němu přišel. „Úplně všechno ne, ale hodně bych si toho vzpomněl, to ano,“ usmívá se nadšený hokejový fanoušek. Sleduje i letošní mistrovství světa – když mu práce dovolí, tak se dívá na zápas v přímém přenosu, když ne, tak alespoň ze záznamu.