9°C
Za „něžného obra“ truchlily tisíce lidí. Fronty u Floydovy zlaté rakve a poslední cesta spřežením
Tisíce lidí se v pondělí za parného počasí a preventivních opatření kvůli koronaviru přišly v Houstonu rozloučit s Georgem Floydem (†46), jehož květnová smrt v rukách policie vyvolala mezinárodní vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě. Na veřejné pietní shromáždění dorazili lidé z různých koutů Texasu a také rodinní příslušníci obětí dalších známých případů policejního násilí na černoších. Soukromý pohřeb proběhl v úterý večer.
Obřadu se zúčastnily desítky členů Floydovy rodiny, členové Kongresu zastupující oblast Houstonu, starosta tohoto nejlidnatějšího texaského města, šéf místní policie či rapper Trae tha Truth, který minulý týden zorganizoval pochod na Floydovu počest, jehož se zúčastnilo na 60 000 lidí.
Přítomni byli rovněž Floydovi spolužáci ze střední školy, kde byl známý jako hráč amerického fotbalu, a další jeho blízcí. Celkem se v kostele sešlo několik stovek lidí, které reverend Remus Wright nabádal, aby si po dobu obřadu nesundávali ústní roušky kvůli obavě z koronaviru. Řada lidí přednesla krátkou řeč nebo zazpívala píseň.
Větší zájem byl o pietní schromáždění, fronta smutečních hostů se v místě pondělní rozlučky začala tvořit už několik hodin před jejím začátkem, napsal deník Houston Chronicle. Kvůli riziku šíření koronaviru bylo lidem nařízeno, aby měli roušku a rukavice.
Floyd má být po obřadu pohřben vedle své matky na jednom z předměstí Houstonu, napsala agentura AP.
Floyd dostal rozloučení, jaké si zasloužil
Pietní akce se odehrávala za nezvykle horkého počasí a několik lidí bylo od kostela kvůli zdravotním potížím převezeno do nemocnice. Shromáždění nakonec trvalo více než šest hodin, během nichž se u rakve vystřídalo asi šest tisíc lidí.
„Jsem rád, že se mu dostalo rozloučení, jaké si zasloužil,“ řekl agentuře Reuters jeden z účastníků pocházející z Houstonu, kde Floyd vyrůstal. „Chci, aby zabíjení policií přestalo. Chci, aby v zájmu spravedlnosti změnili způsoby a aby ukončili zabíjení,“ pokračoval 46letý Marcus Williams.
„Nemůžu dýchat“
Šestačtyřicet let bylo také Floydovi, když se 25. května ve městě Minneapolis kvůli údajné platbě falešnou bankovkou dostal do rukou policistů. Jeden z nich mu při zatýkání tlačil kolenem na krk, načež Floyd začal naříkat, že nemůže dýchat. Strážník Derek Chauvin ale nepřestal ani poté, co už podezřelý nejevil známky života. Krátce po příjezdu záchranářů byl Floyd prohlášen za mrtvého.
Jeho poslední okamžiky připomněly smrt jiného neozbrojeného černocha z roku 2014. Eric Garner rovněž opakoval slova „nemůžu dýchat“, když jej zatýkali policisté v New Yorku, a i jeho smrt zachytil na videu kolemjdoucí.
Uctít Floydovu památku v pondělí do Houstonu přijeli také Garnerovi příbuzní, napsala agentura AP. Zúčastnili se i blízcí Michaela Browna, kterého v srpnu 2014 zastřelil bělošský policista ve Fergusonu ve státě Missouri. Proti strážníkovi Darrenu Wilsonovi nebyla po zabití neozbrojeného černošského mladíka vznesena žádná obvinění.
Poslední cesta
Po půlnoci středoevropského času uložila rodina Floydovo tělo do hrobu.„Pohřeb George Floyda skončil a rodina odjela. Všechny silnice jsou otevřené,“ uvedla policie o pietě na hřbitově. Té předcházel soukromý smuteční obřad v Houstonu. Rakev s Floydovým tělem byla na poslední míli přeložena na koňské spřežení, které ji odvezlo na hřbitov. Za bílým spřežením jely dva další kočáry s pozůstalými. Silnice na Floydově poslední cestě lemovaly davy lidí.
Masivní vlna protestů
Brownova smrt rovněž vyústila v sérii protestů, ta současná je ovšem co do rozsahu mnohonásobně převyšuje. Ve městech po celých Spojených státech už dva týdny demonstrují statisíce lidí, kteří požadují reformu fungování americké policie a vzkazují, že „na černošských životech záleží“.
Demonstrace proti rasové nespravedlnosti se rozšířily i do řady dalších zemí. Ve velkých městech USA shromáždění zejména v prvním týdnu provázely výtržnosti demonstrantů a brutální zákroky bezpečnostních složek, které zadržely tisíce lidí.
Kromě Chauvina byly v souvislosti s Floydovým případem z policejního sboru Minneapolisu propuštěni ještě další tři muži, kteří se incidentu účastnili. Chauvin čelí obvinění z vraždy, jeho tři bývalí kolegové Thomas Lane, J. Alexander Kueng a Tou Thao podle prokuratury vraždě napomáhali.
„Dosáhneme spravedlnosti. Nedopustíme, aby se tyhle dveře zavřely,“ řekl v pondělí agentuře AP Floydův bratr Philonise. Zesnulý George bude v úterý 9. června pohřben na hřbitově v Houstonu vedle své matky.
„Je to břemeno. Břemeno, které je od nynějška vaším smyslem, a to změnit svět k lepšímu,“ řekl Trumpův demokratický protikandidát Joe Biden v poselství Floydově rodině nahraném na video. „Až se dosáhne spravedlnosti pro George Floyda, budeme skutečně na cestě k dosažení rasové spravedlnosti v Americe,“ dodal někdejší viceprezident v administrativě Baracka Obamy, který se již v pondělí osobně setkal s rodinou zemřelého.
Demokrati na kolenou
Floydovu památku uctilo i několik desítek demokratických zákonodárců, kteří v americkém Kongresu poklekli a drželi téměř devět minut ticha na jeho počest. Předsedkyně demokraty ovládané Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová má představit návrh reformy policie, která by podle demokratů měla pomoci ukončit policejní brutalitu a dohnat příslušníky pořádkových sil k odpovědnosti při překročení jejich pravomocí, napsala agentura AFP.
Pelosiová a nejvýše postavený demokrat v Senátu Chuck Schumer v pondělí 8. června společně asi s dvacítkou dalších zákonodárců poklekli na osm minut a 46 vteřin. To je doba, po níž podle videozáznamu klečel bělošský policista Chauvin Flydovi na krku. Akce se odehrála v sále věnovaném památce černošských otroků, kteří pracovali na stavbě Kapitolu, sídla amerického Kongresu. Za svůj čin ale demokraté nesklidili jen uznání, ale také kritiku, a to zejména kvůli ghanským šálám, které měli na krku.
Reforma policie
Demokraté předloží návrh zákona, který by podle agentury AP zmírnil právní ochranu policistů, zřídil by celostátní databázi užití nepřiměřené síly pořádkovými silami nebo by zakázal používání škrtících chvatů při zatýkání. Podle členky Kongresu Karen Bassové se jedná o největší reformu svého druhu za poslední desetiletí. „Je čas, aby se v mnoha sborech změnila policejní kultura,“ řekla v neděli Bassová. „A věříme, že tato legislativa bude znamenat zásadní krok tímto směrem,“ dodala.
Světové agentury však dodávají, že osud zákona v horní komoře Kongresu ovládané republikány je nejistý. K tomu, aby vstoupil v platnost, by jej také musel podpořit prezident Donald Trump, který se sám nazval prezidentem zákona a pořádku a demokraty obvinil, že chtějí policisty zbavit živobytí. Volal rovněž po „dobře placených a efektivních pořádkových silách“.
Témata:
Související
