9°C
Migranti si stěžují na nelidské podmínky ve španělském táboře. Do Evropy nesmí
Téměř osm set tuniských migrantů čeká už dlouhé týdny v azylovém táboru v španělské exklávě Melilla na severu Afriky. Španělsko totiž nemá s Tuniskem repatriační dohodu a evropské úřady jim nepovolily vstup na starý kontinent. Teď si běženci stěžují na špatné podmínky v zařízení.
27. dubna vyhlásilo španělské ministerstvo vnitra plán vyhostit 780 Tunisanů z Melilly a repatriovat je, tedy vrátit do domovské země. Ministerstvo dodalo, že na operaci spolupracuje s tuniskou vládou, jak uvádí portál France24.
Hladovka i pochody
Prozatím ale Španělsko Tunisany vyhostit nemůže, protože s touto arabskou zemí nemá uzavřenu bilaterální dohodu. V azylovém centru v španělském městě Melilla, které se nachází na pobřeží Středozemního moře a je obklopeno Marokem, jsou migranti přijati a jejich údaje se zadávají do systému. Vezmou jim otisky prstů a vyplní osobní údaje a jiné formuláře, aby si podali žádost o vstup do pevninské Evropy. Až do vydání rozhodnutí ale musejí zůstat v centru, zatímco úřady rozhodují o udělení víz nebo azylu.
Po tom, co Španělé zveřejnili zprávu o záměru repatriace, několik Tunisanů zahájilo protestní hladovku a požadují, aby je přesunuli do kontinentálního Španělska. Bojí se, že z afrického území bude pro úřady jednodušší poslat je zpátky do jejich domovské země.
Saïd je jedním z mladých tuniských migrantů, kteří se do azylového centra dostali ještě v listopadu 2019. Má obavy, že ho ze země repatriují násilím, pokud Tunisko neodmítne návrh svých španělských kolegů. Upozorňuje také na agresivitu strážníků v zařízení: „Odmítáme jednostranné rozhodnutí španělské vlády, která nemá právo nás vyhostit násilím. Vím o tom, že v případě zamítavého stanoviště o azylu máme právo na samostatné opuštění země do 30 dnů.“
Strach z návratu domů
Mladý migrant dále popisuje, jak v lednu uspořádali v centru protestní pochod proti plánu tamní vlády, ale nikdo se s nimi nebavil, ani španělské úřady, ani tuniské. Později v lednu za nimi přijel tuniský konzul z Madridu a slíbil, že podnikne další kroky ohledně jejich nepříjemné situace. „Od té doby ale nemáme žádné novinky, protože pohyb osob byl značně omezen z důvodu pandemie koronaviru,“ pokračuje Saïd.
V rámci protestů si dokonce někteří zašili ústa na znak toho, že se je úřady snaží umlčet. „Bojíme se, že nás pošlou zpátky v tajnosti a ve spolupráci s naší zemí,“ dodávají. „Zažíváme i útoky ze strany strážníků v táboře. Jeden z nich zaútočil na utečence s obuškem a nadával mu. Video jsme dali na facebook a whatsapp, dokonce i jedno místní médium ho odvysílalo, ale pár dnů poté ho zase stáhli,“ uvedli.
Kromě toho nejsou podle migrantů v pořádku ani hygienická opatření, která by právě teď v době koronavirové pandemie měla být na prvním místě. V jedné místnosti tady spí i 300 nebo 350 lidí. „Někteří radši spí venku, aby tady nebylo tak narváno,“ popisuje Saïd.
Na nedostatky upozorňují i jiní
V roce 2018 přijalo několik evropských zemí přísnější pravidla s ohledem na kontrolu migrace v oblasti Středomoří. Například z Itálie tak bylo repatriováno přes 2100 migrantů, protože italská vláda uzavřela bilaterální dohodu s Tuniskem. Tito běženci se pak většinou vydali na cestu přes jiné země, nejčastěji právě Maroko.
Dle mluvčího Tuniského fóra ekonomických a sociálních práv Romdhana Bena Amora, v roce 2018 překročilo hranice do pevninské Evropy přes Melillu 586 Tunisanů, ale v roce 2019 toto číslo stouplo už na 1246. „Španělsko chce touto cestou vyslat jasnou zprávu budoucím migrantům,“ vysvětluje mluvčí. Také upozorňuje na nevhodný přístup k migrantům v táboře – několik lidsko-právních organizací požaduje, aby se úřady k migrantům chovaly lidsky a s pochopením.
Témata:
Související
