Návrh zákona o kompenzacích pro zdravotnická zařízení, které zohledňují dopady epidemie covid-19, je po necelých třech týdnech od prvního projednání poslanci před definitivním schválením. Senátoři výboru pro zdravotnictví a sociální politiku podpořili vládní návrh i s poslaneckým pozměňovacím návrhem, který odpouští sociální odvody za tři měsíce malým lékárnám. Plénum senátu by o návrhu mělo diskutovat ještě tento týden. Senátor Lumír Kantor však avizoval pozměňovací návrh, který by v případě schválení vrátil zákon k projednání zpět poslancům.
Podepisujeme bianco šek. Návrh se projednává zbytečně rychle, nestačili jsme si ho prostudovat. Není to spravedlivé. To jsou některé z výhrad, které zmiňovali senátoři ze zdravotního výboru během včerejší diskuse o vládním návrhu zákona o kompenzacích pro zdravotnická zařízení za výpadky v produkci kvůli epidemii covid-19. „Návrh zákona ale podpořím, nelze být proti z principu. Kolegové by mě ušlapali,“ komentoval to senátor za ČSSD Jan Žaloudík a shrnul tím pocit i některých dalších přítomných senátorů – zdravotníků. Výbor nakonec návrh postoupil na jednání pléna Senátu ve znění schváleném poslanci minulý týden.
Poslanecká úleva pro lékárny
Návrh zákona, který zásadně ovlivní hospodaření velkých i malých poskytovatelů zdravotní péče ve zbytku tohoto roku, proletěl českým parlamentem, jak je pro nouzový legislativní režim typické, bleskově. Od prvního projednání poslanci ve zdravotním výboru po očekávané schválení plénem Senátu v nejbližších hodinách neuplynuly ani tři týdny. Nicméně relativní plynulost projednání, tlačená snahou reflektovat co nejrychleji skutečnost, že covid-19 udělal z úhradové vyhlášky na letošní rok pouhý kus papíru, však rozhodně neodpovídá obsahu proběhlé diskuse. Poslanci zdravotního výboru se kvůli návrh zákona stačili mimořádně sejít dokonce dvakrát.
Zákon totiž sice stanoví právní rámec pro kompenzaci výpadku produkce zdravotních služeb způsobeného poklesem poptávky a opatřeními vlády i samotných poskytovatelů na ochranu svého personálu, neobsahuje však žádné vzorce pro její výpočet. Ten popisuje až vyhláška, jejíž návrh je teprve teď v připomínkovém řízení a která by podle předpokladů ministerstva měla začít platit od 1. července.
„Zákon vlastně umožnuje, aby se dále nepostupovalo podle schválených zdravotně-pojistných plánů pojišťoven. Proto jsme se jako zdravotní výbor chtěli (ještě před hlasováním o zákonu) s návrhem úhradové vyhlášky pro toto nové období seznámit. Diskuse se zúčastnili zástupci lékařské i lékárenské veřejnosti,“ vysvětlovala v pátek na poslaneckém plénu předsedkyně zdravotního výboru Věra Adámková (ANO), proč výbor o návrhu zákona hlasoval ještě v době, kdy již probíhala hlavní schůze Sněmovny.
A právě po diskusi s lékárníky, podle nichž by lékárny, které nejsou hrazeny od výkonu, žádnou kompenzaci nedostaly, odhlasovali poslanci nakonec k vládnímu znění jeden pozměňovací návrh. Podle toho má stát malým lékárnám s nejvýše 15 zaměstnanci odpustit za červen až srpen sociální odvody, a to za stejných podmínek, které mají platit pro firmy do 50 zaměstnanců. Nárok na úlevu mají mít lékárny, které nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent.
„Ten rozdíl oproti velkým lékárnám je v tom, že ony skutečně nemají tu vatu ve vysokých objemech vydávaných léků nebo volného prodeje. Přitom pro občany malých měst, vesměs jsou to města a městyse kolem 1.500 obyvatel, je fungování lékárny ve spojitosti s praktickými lékaři velmi důležitou součástí jejich života,“ prohlásil předkladatel návrhu Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), podle něhož návrh zákona slušně řeší akutní lůžkovou péči, ale jiné segmenty jako je následná či ambulantní péče „už tak dobře řešené nejsou.“
Vycházeli jsme z reálných dat o výpadcích produkce
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zákon zohledňuje skutečnost, že propad péče je v různých segmentech různý. „Některé měly v době nejpřísnějších opatření proti šíření epidemie nulovou produkci, což se týká například lázeňské léčebně rehabilitační péče. Segment akutní lůžkové péče je za toto období zhruba na 30 až 50 procentech produkce v porovnání se stejným obdobím minulého roku, naopak segment domácí paliativní péče vykazuje oproti minulému roku zvýšení,“ popsal zákonodárcům ministr. Celkový výpadek pak Adam Vojtěch odhaduje na 30,5 miliardy korun, z toho většina – 22 miliard korun – spadá na nemocnice a 2,6 miliardy na poskytovatele zdravotnické dopravní služby a lázeňské léčebně rehabilitační péče. Ti však nemají stanovené zálohy a neprovádí každoroční vyúčtování služeb, a proto peníze dostanou již letos, na rozdíl od ostatních poskytovatelů, kteří je uplatní při vyúčtování v roce 2021.
Kompenzační vyhláška počítá podle ministra s nárůstem nákladů celkem o osm miliard korun. Vedle tří miliard na potencionální nadprodukci nemocnic jde ještě o dalších pět miliard na testování, ochranné pomůcky, odběrové sanitky a odměny personálu. Na zdravotní péči by tak mělo jít letos zhruba 354 miliard korun. Původní úhradová vyhláška počítala s náklady na ve výši 340 miliard, dalších šest miliard přidaly ještě pojišťovny.
Při diskusi se senátory se ministr ohradil proti výtkám, že zákon je schvalován zbytečně rychle. „Jsem přesvědčen, že je naprosto nezbytné, aby zákon byl schválen co nejdříve,“ prohlásil. „V sektoru panuje poměrně velká nervozita, jak vlastně tento rok dopadne. Poskytovatelé potřebují vědět, s jakými produkčními cíli mají počítat, stabilita je pro zdravotnictví naprosto zásadní,“ dodal ministr, podle kterého by odložení zákona zároveň znamenalo i odložení odměn pro pracovníky v první linii.
Adam Vojtěch dále upřesnil, že v případě nemocnic nyní pracují se snížením produkčního cíle na 82 procent s tím, že pokud nemocnice byla více zasažena covidem-19, tj. měla více pacientů jako například nemocnice Na Bulovce nebo U sv. Anny, tak se tento cíl snižuje až na 79 procent. Zároveň se však počítá se zmíněnými třemi miliardami korun na úhradu případné nadprodukce. „Myslíme si, že to je nastaveno velmi vstřícně,“ dodal ministr.
Podle náměstkyně ministra Heleny Rögnerové nešlo návrhy předložit dříve, protože ministerstvo vycházelo z údajů o propadech produkce z března a dubna a částečně i května. „Navýšení u jednotlivých segmentů je tedy nastaveno podle těchto reálných dat,“ uvedla Rögnerová k výhradám, že některé segmenty, především ambulantní specialisté, nejsou nastaveny spravedlivě. Pro ambulance, které během nouzového stavu pracovaly, nezavřely a ve spolupráci s pojišťovnami poskytovaly alespoň distanční péči, by vyšší produkci neměla být podle náměstkyně problém. Ale ty, které zavřely („a slyšeli jsme na to mnoho stížností“), na navýšení opravdu dosáhnout nemusí.
Ministr musel také reagovat na výtku, že navrhované kompenzace zcela opomíjejí zdravotní sestry v oblasti domácí péče, které pracují v terénu a nikoli v zařízeních jako jsou domovy seniorů. „Už teď z terénu utíká velký počet sester, tohle situaci jen zhorší,“ upozornila senátorka Emilie Třísková (ČSSD), která se jednání senátorského výboru účastnila jako host. „Jde o vyhlášku, která pomáhá překlenout krizové období dvou až tří měsíců, nikoli o standardní úhradovou vyhlášku. Nelze s ní řešit nespravedlnosti systému,“ bránil se ministr, podle něhož zrovna tato odbornost (s číslem 925) letos zaznamenala největší nárůst úhrad, a to o 34 procent. „Tam jsme skutečně velmi vyšli vstříc,“ dodal ministr.
Na podzim přijdou výpadky příjmů pojišťoven
Výbor nakonec doporučil plénu Senátu, které zasedá ještě tento týden, návrh kompenzačního zákona schválit v poslaneckém znění, nicméně předseda výboru a zpravodaj návrhu Lumír Kantor (za KDU-ČSL) zároveň avizoval, že ještě zváží pozměňovací návrh, který by plénu předložil a týkal by se zmíněné poslanecké úpravy o malých lékárnách. „Chci zvážit zvýšení limitu počtu zaměstnanců na 25 či 50. Rozhodnu se na základě dat, která k tomu ještě dostanu,“ řekl Kantor.
Pokud by však plénum Senátu schválilo další úpravu, musela by o zákonu znovu rozhodovat sněmovna a jeho konečné schválení by se oddálilo, další jednání totiž poslanci plánují až na 16. června. Podle náměstkyně Rögnerové by to byla chyba. „Je sice pravda, že zálohy na letošní rok nebyly kráceny, nicméně musíme si uvědomit, že na podzim přijde velmi pravděpodobně výpadek příjmů zdravotního pojištění. Takže my sice máme zdravotně-pojistné plány, ale ty nebudou platit z podstaty toho, že se nevybere tolik, kolik se očekávalo a zdravotní pojišťovny nebudou mít peníze,“ dodala náměstkyně, podle níž očekávaný výpadek pravděpodobně nevykryje ani navýšená platba na státní pojištěnce.
Helena Sedláčková
