Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vlakem na výlet: slezská metropole Opava je perlou stavitelství

Cestování

  12:22 – ADVERTORIAL
Málokdy měla důvod nevzkvétat. Po staletí byla Opava centrem opavského knížectví i rakouského a českého Slezska. Přítomnost zemských úřadů a prestiž královského města v ní zanechaly nesmazatelný otisk výstavnosti a elegance. Město můžete navštívit vlakem.

Honosné průčelí Bauerovy budovy Obchodní a živnostenské komory v Opavě z let 1908–1910 je bohatě dekorováno sochařem Josefem Obethem. V objektu byla později Knihovna Petra Bezruče, dnes v něm sídlí Hospodářská komora. foto: Zdeněk Lukeš

Do Opavy stojí za to přijet vlakem a hned od začátku nespěchat. Už vestibul nádražní budovy je totiž republikovým unikátem. Propracovaným stropním i nástěnným malbám z konce 19. století vévodí znak Slezské orlice a době, kdy nádraží vzniklo coby konečná odbočky ze Severní Ferdinandovy dráhy a opavská smetánka jezdila vlakem za zábavou do Vídně, odpovídají i sloupky u pokladen, okna, dveře či ozdobné mříže.

Památník P. Bezruče, Opava
Ve vzduchu jako ve vodě. Celým areálem někdejší vodárny na nádraží Opava-východ...

Všechno je jako kdysi. Interiéry nádražní haly restaurátoři obnovili s pomocí historické fotky, jež byla tak kvalitní, že si mohli zvětšit jakýkoliv detail. I díky tomu se Opava pyšní titulem Nejkrásnější české nádraží. „Nejblíž je něco podobného v Bielsko-Białe v Polsku. U nás jde o unikát,“ upozorňuje památkář a opavský rodák Dalibor Halátek.

Opava je snadno dostupná vlakem Českých drah z nedaleké Ostravy. Ta je cílovou zastávkou vlaků SC Pendolino i přímých rychlíků z Prahy, ve kterých jsou zařazeny moderní vozy s klimatizací, zásuvkami a třeba i připojením k Wi-Fi. Pro výletníky je ale možná ještě důležitější, že se v rychlících dají vozit i kola.

Jen několik minut chůze pak návštěvníka zavede do samotného jádra někdejšího královského města, jež král Přemysl Otakar II. udělil svému nemanželskému synu Mikulášovi a ten se pak tituloval pánem z Opavy.

Vídeňská inspirace

Do začátku 19. století Opavu svíraly hradby, teď historické centrum místo nich lemuje prstenec parků, když opevnění zcela ustoupilo prudce se rozvíjející zástavbě. „Pás parků vznikl po vzoru Ringstrasse ve Vídni,“ poznamenává památkář Dalibor Halátek.

Zajímavostí parku je půvabná secesní meteorologická skříňka z roku 1913 s teploměrem a barometrem uvnitř či Ptačí vrch, jediný pozůstatek původního bastionového opevnění se secesním hudebním pavilonem a bronzovými sochami ptáků od sochaře Kurta Gebauera.

Do města se vcházelo třemi městskými branami, i ty však vzaly za své s bouráním hradeb. V místě každé z nich se dnes tyčí dva ocelové sloupy, jimiž lze do centra vstoupit. Při průchodu pak lidé pod nohama spatří původní podobu brány i rok, kdy zmizela.

Kam jet vlakem?

Symbolem historického jádra Opavy je Hláska, městská či hodinářská věž, německy Schmetterhaus, na Horním náměstí. Bývala nejstarším obchodním centrem, zasedala tam městská rada a z její věže byly ohlašovány požáry i zahajovány trhy. Teď ochoz věže ve zhruba padesátimetrové výšce nabízí jeden z nejhezčích pohledů na historické město.

Návštěvník tam však má také příležitost seznámit se s Opavou prostřednictvím věcí těsně spjatých s její minulostí. Obrazy, mapy, předměty denní potřeby i z provozu místních firem a živnostníků, které ukazuje věžní expozice Opava-Troppau, pocházejí z půd, sklepů i rodinných archivů.

„Jde o unikáty, všechny s přímou vazbou na Opavu. Jsou tu i takové, které nám v dobrém závidí i muzea,“ komentuje tajemník opavské radnice, patriot slezské metropole a sběratel Tomáš Elis. Sbírku pro město tvořil osmnáct let a její chloubou je například automat na bonbony, čokoládky a oplatky opavské firmy Fiedor (pozdější Opavia, výrobce Fidorky - pozn. red.) ze třicátých let 20. století.

Na prestižní adrese

Význam města od počátku přitahoval pozornost církve a centrum je doslova v obklíčení církevních staveb. Přítomnost johanitů dokládá kostel sv. Jana Křtitele, minout nelze ani kostel sv. Ducha s hrobkou vládnoucí dynastie opavských Přemyslovců při klášteru minoritů či chrám Nanebevzetí Panny Marie, jedinou konkatedrálu v republice.

Lahůdkou je pak kostel sv. Václava. Už v 18. století byl odsvěcen a sloužil vojsku jako skladiště. Jeho interiér bez jakékoliv výzdoby, pouze se zrestaurovanými fragmenty stropních a nástěnných fresek, dnes působí magicky. K vidění je tam obraz Zavraždění svatého Václava, který s rozměry 8,5 krát 5,1 metru snese srovnání snad jen se Slovanskou epopejí Alfonse Muchy.

Opava je však také městem výstavních paláců. K nejprestižnějším adresám patřila dnešní Masarykova třída, dříve Panská ulice. V tamním konventu minoritů se uchovávaly zemské desky opavského vévodství, zasedal tam zemský sněm i soud, a když do města zavítal král, právě tam nocoval.

„Vzhledem k blízkosti k zemskému sněmu a zemskému soudu zde nejbohatší šlechtici stavěli nákladná sídla, aby ukázali své bohatství. Příkladem je Sobkův palác, pozdně barokní s rokokovými prvky, postavený roku 1730,“ dozvědí se přímo ze svého mobilu ti, kteří se Opavou nechají provést aplikací Vlakem na výlet,“ dozvědí se přímo ze svého mobilu ti, kteří se Opavou nechají provést.

Hospodářsky Opava vzkvétala především ve druhé půlce 19. a počátkem 20. století, což je vidět na stavbách, jejichž vzhled utvářeli především vídeňští architekti. Ať už jde o výstavní sídlo někdejší opavské obchodní komory z roku 1910, jež nyní slouží jako dům kultury a knihovna, o Obecní dům, který vznikl jako filiálka Rakousko-uherské banky v roce 1911 a na který zájemci narazí při procházce prstencem parků, či působivou novorenesanční budovu někdejšího opavského peněžního domu na náměstí Republiky. Její netradiční zajímavostí je vápencová podezdívka z kamenů ze severu Rakouska, v nichž jsou vidět otisky mušlí prvohorního moře.

Zlatá éra města

Z podnětu obchodní komory v Opavě vznikla i historická výstavní budova Slezského zemského muzea, nejstaršího muzea v republice. Skutečným skvostem je pak obchodní dům Breda z let 1927 až 1928. Prestiž Opavy dokládá skutečnost, že byl tehdy největším obchodním domem prvorepublikového Československa.

Další tipy na výlety Vlakem po Česku.

Do tváře slezské metropole se však nesmazatelně zapsala i téměř definitivní zkáza spojená s druhou světovou válkou. Hned v roce 1938 vzala za své monumentální budova židovské synagogy. Místo nikdy nebylo znovu zastavěno a na dnes travnatém prostranství stojí symbolický památník i s několika původními cihlami synagogy, jež se podařilo více než sedmdesát let po jejím zničení dohledat v jedné ze zídek ve městě.

Skutečnou pohromou byl pak konec války, který Opavu proměnil v jedno z nejvíce zničených měst tehdejší republiky. Znamenal pád zhruba třetiny domů, například spojnici Horního a Dolního náměstí, ulici Mezi Trhy, tvoří ryze poválečná výstavba. I tuto etapu Opava svým hostům připomíná, například webovou aplikací, v níž si mohou porovnat podobu konkrétních míst před válkou, po ní a v současnosti.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!