„Chtěli jsme, aby hala nevypadala jako bytový dům nebo jako administrativní budova. Protože tato stavba je veřejná, z veřejných peněz a pro celou společnost,“ říká architekt Ondřej Chybík.

„Myslíme si, že má svou důležitost. Protože pojme téměř šest tisíc diváků na hokej a ještě více na kulturní akce, které se tady plánují,“ pokračuje Chybík.

Mimo jiné i z toho důvodu došlo ke změně vzhledu: od vítězného soutěžního návrhu přibyl u hlavní budovy tvar elipsy a barevná fasáda.

12 fotografií

„Jakási ikoničnost, výraznost architektonické formy byla naprosto přirozená. Náš primární zájem byl, aby ten dům měl na sobě korunku a byl rozeznatelný z různých koutů Jihlavy. A že nyní vypadá jako ježek, to nám udělalo jen radost,“ pochvaloval si Chybík.

Návrh Horácké multifunkční arény během posledních čtyř měsíců prošel řadou úprav, na kterých pracovala zhruba stovka lidí.

„Naším úkolem bylo vzít sumář komentářů, jak od zadavatele, města Jihlavy a Dukly Jihlava, tak od památkářů nebo veřejnosti, a zapracovat je do našeho návrhu,“ popisuje Chybík.

Hlavní myšlenkou rekonstrukce stávající CZ LOKO Arény je zbourání současné haly z roku 1955 a na jejím místě vybudování nové arény. „Naším cílem bylo propojit stadion s okolím. Jak v ulici Tolstého, která by se měla výrazně zklidnit a být hodně pro pěší, tak i k parku, do kterého se hala otevírá,“ vysvětluje Chybík.

S takovou myšlenkou souhlasí i současné vedení města. „Připravujeme to tak, aby ke zklidnění v této lokalitě mohlo dojít. Pravděpodobně dojde ke srovnání chodníků a komunikace,“ naznačuje radní za ODS David Beke, který je manažerem výstavby arény.

Do haly plánují necelé dvě stovky parkovacích míst

To však bude znamenat zásah do dopravy. „V tuto chvíli jde o tranzitní místo, i když tady by doprava úplně jezdit neměla,“ míní Beke.

„Jsou zde dvě veřejné instituce, vysoká škola a naproti tomu multifunkční aréna. Ulice by se měla tvářit jako městská třída. Ne jako dnes, kdy se tam člověk bojí projít a po zápase nám lidi padají do vozovky,“ říká.

Plán stavby nové haly, která by do sebe během kulturních akcí měla pojmout až osm tisíc diváků, paradoxně nepočítá s výrazným rozšířením parkovacích míst.

„Celosvětovým trendem je v okolí hal dělat nula parkovacích míst. My jsme tak odvážní nebyli,“ říká Beke.

„Pod novou halu jsme doplnili 180 parkovacích míst. Ale převážně počítáme, že budou sloužit uživatelům. Sportovcům, maminkám a tatínkům, kteří sem vezou děti. A lidem, kteří si potřebují v okolí něco zařídit. Návštěvníky bychom sem úplně pouštět nechtěli, protože to nedává žádný smysl,“ míní jihlavský radní.

„Haly, které jsou koncipované jen na auta, mají problém. Po zápase se nikdo nikam nedostane,“ všímá si Beke a jako příklad uvádí arénu v Karlových Varech. „Zatímco tady pět minut po utkání nikdo neví, že zápas byl. Lidé se rozproudí do všech směrů,“ je přesvědčen.

Podle něj je totiž v docházkové vzdálenosti nejen městská hromadná doprava, ale také zastávky linkové autobusové dopravy. „Ať už ze zastávky Hradební, nebo přímo z nádraží,“ říká Beke. „Navíc po zavedení centrálního dopravního terminálu tu bude i hlavní vlakové nádraží,“ připomíná další plán jihlavského magistrátu.

Multifunkční hala za městem? Třicet let starý názor

Opozice několikrát avizovala zájem současnou myšlenku vybudovat novou halu na stávajícím místě opustit.

„My preferujeme stavbu haly na novém místě, někde za Jihlavou, ideálně poblíž obchodního centra, případně nějaké další relaxační zóny. Tak, aby se daly využít všechny tyto služby dohromady,“ uvedl zastupitel za ANO Radek Popelka.

To však u architektů nemá příliš pochopení. „Já vlastně žasnu, že v roce 2020 může mít někdo třicet let starý názor, že se tyto domy mají stavět mimo město. To je neuvěřitelně devadesátkový názor,“ diví se Chybík. „Já to nechápu. To je, jako kdyby člověk, který to říká, nikdy nebyl v zahraničí a neviděl, jak prostory města vzájemně komunikují,“ podotýká.

Podle něj je naopak střed města ideální volbou. „Je důležité nechat halu tady, protože zde projde spousta lidí. Není to tak, že by někam za město autem odjelo šest tisíc lidí, šlo na nějaký zážitek a po něm zase sedlo zpátky do auta a jelo domů. Tím, že jsme ve městě, bude hala žít. Sumou lidí, kteří budou dům běžně používat,“ míní.

„Za městem bychom postavili jen místa pro auta, nebo tam museli natáhnout dráty pro trolejbus nebo poslat autobus. Museli bychom tam taky nasměrovat policii, vybudovat osvětlení, vyvážet popelnice. To vše by nedávalo smysl,“ dodává Beke.