Do jaké míry je nyní česká společnost „otřesena“ a „ochromena“ neviditelným nepřítelem? Počáteční slova o „největší krizi“ obstojí v kontextu druhé světové války či jiných konfliktů? Není to i tak, že i na „virovou krizi“ zapomeneme výrazně rychleji než na případnou válku? Je takové srovnání vůbec relevantní?
Ochromeno je především naše hospodářství. Přesněji řečeno, teprve ochromeno bude. Již koncem roku lze očekávat hluboký propad všech důležitých hospodářských ukazatelů, čímž poroste tlak na ještě masivnější státní intervence. A to nejen z aparátu národních států, ale i z nadnárodních struktur. Ostatně kvůli tomu se Operace COVID-1984 spouštěla. Virus – onen mýtický neviditelný nepřítel – je ve skutečnosti zástěrka, za níž se již delší dobu připravuje globální transformační proces, který by se za normálních okolností jen obtížně prosazoval. Příkladem za všechny je projekt Evropské komise Nová generace EU, direktivně zavádějící v eurorajónu zelený socialismus.
V souvislosti s koronavirem COVID-19 vznikají nejrůznější teorie, odkud se vzal, jestli vznikl přírodní cestou (například pojídáním netopýrů zakoupených na tržišti ve Wu-chanu), či unikl z nějaké laboratoře – největší podezření je na laboratoř ve Wu-chanu –, ale objevují se i méně početné hlasy, že virus vznikl jinde a že ve Wu-chanu byly na podzim mezinárodní armádní sportovní hry… v jednom vašem textu jsem našel vtipnou poznámku, že o umělém původu koronaviru si štěbetají už i netopýři, takže se přikláníte k této hypotéze?
Těch „náhod“ je prostě tolik, že o přírodním a zcela nečekaném výskytu nového koronaviru velmi silně pochybuji. Jen těžko se však někdy dozvíme, z jaké laboratoře virus pochází. Když byla loni na podzim dočasně uzavřena biologická laboratoř ve Fort Detricku s odůvodněním, že tu jsou hrubě porušovány základní bezpečnostní předpisy, aby ji krátce po vojenských hrách ve Wu-chanu opět uvedli do plného provozu, můžeme se divit spekulacím, že mezi americkým Marylandem a středočínskou provincií je nějaký bližší vztah? Zvláště když vyšlo najevo, že obě laboratoře dlouhodobě spolupracovaly a že čínský výzkum koronavirů byl z nemalé části financován USA?
A co simulace koronavirové pandemie Event 201 z října loňského roku, pořádaná na půdě Univerzity Johnse Hopkinse, která je hlavním výzkumným pracovištěm SARS-Cov-2 ve světě, Nadací Billa a Melindy Gatesových a Světového ekonomického fóra? Byznysový model Billa Gatese je na virových pandemiích a budování globální sanitární diktatury postaven a také elitářská partička z Davosu sní o tom, jak z „černých labutí“ krizí vyčaruje novou formu společenského zřízení. Proto mne vůbec nepřekvapilo, když prezident SEF Klaus Schwab 3. června slavnostně ohlásil, že přišel čas na „Velký reset“. I on zdůrazňuje nutnost přechodu na „zelenou ekonomiku“, za nejdůležitější aspekt nového typu kapitalismu však považuje tzv. čtvrtou průmyslovou revoluci, konkrétně plnou digitalizaci ekonomiky, finančnictví, sociálních a zdravotních služeb. Jak si to představuje? Raději nedomýšlet…
Myslíte, že současná vlna nemoci je jen předzvěstí nějaké další, horší a že nastane temná zima?
Pokud jde o „temnou zimu“ u nás, neodvážím se prognózovat. Epidemiologové však tvrdí, že souběhem se sezónní chřipkou bude nějakou dobu nejisté, kdo je jakým typem viru nakažen. V takovém případě záleží na tom, zda lidé opět podlehnou obavám z onemocnění a jak na tuto situaci zareaguje vláda. Budou znovu zavedena karanténní opatření? Sáhne-li stát k dalším plošným restrikcím, bude to pro naši ekonomiku znamenat onen příslovečný hřebíček do rakve.
Psali jsme:
Ve velkých problémech se ocitají Spojené státy, které jsou docela dost postižené koronavirovou pandemií a nyní se k tomu přidávají pouliční protesty – mnohdy i násilné, které jste nazval řízenou demolicí USA. Jak to myslíte?
Před lety frčel pěkný fór: Proč nemůže v Americe vypuknout barevná revoluce? Protože tam není americká ambasáda. Dnes vidíme, že barevnou revoluci lze organizovat i bez ní. Odpor k Trumpovi je systémový, proto jsme od chvíle, kdy byl před čtyřmi lety zvolen, svědky pokusů o jeho sesazení. Pokus s ruskou kartou totálně selhal, impeachmentem si demokrati jen uřízli ostudu. Bylo třeba změnit taktiku. V posledních měsících na Trumpa útočili z pozic ryze zdravotních – za úmrtí Američanů na COVID-19 prý nese odpovědnost prezident, který závažnost nemoci dlouhou dobu bagatelizoval. Přesto se nezdá, že by Trumpovo znovuzvolení bylo šířením infekce nějak fatálně ohroženo. A tak bylo třeba zaútočit z jiných pozic. Stačil k tomu jeden incident ze stovky podobných, k nimž v USA dochází, a liberální média mobilizovala k dalšímu výboji. Vyvolání pouličních nepokojů napříč Spojenými státy je jen dalším nástrojem řízené destabilizace USA, na jejímž konci má být Trumpův pád.
Také uvádíte, že Trumpův pád by uvedl do chaosu nejen USA, ale i celý svět. Můžete vysvětlit více?
USA jsou i přes všechny narůstající problémy světovým hegemonem. A dokud je americký dolar světovou rezervní měnou, hegemonem, byť chřadnoucím, zůstane. Proto vše, co se na půdě USA závažného děje, ovlivňuje celý svět. Zvolením Donalda Trumpa svitla naděje, že z globálního Pax Americana přejde svět do podoby multipolárního uspořádání, v němž bude méně prostoru pro sociální inženýrství globalistů a naopak více prostoru pro svébytný rozvoj národů. I když se síla bažin, které Trump slíbil vysušit, ukázala větší, než si mnozí jeho příznivci představovali, přesto by jeho případné znovuzvolení onu jiskřičku naděje udrželo při životě.
Zvítězí-li však kandidát deep state Joe Biden, bude to voda na mlýn nejen globalismu, ale i společnost ničícího pokrokářství. A bude-li zřejmé, že se tak stalo s využitím různých volebních podvodů, nenechá si to Trumpova volební báze, která je navíc celkem slušně vyzbrojená, líbit. Temná zima pak může dostat i jiný rozměr než jen ryze zdravotní.
Část mladých lidí má pocit, že budoucnost je černá a „dobře už bylo“. Přičemž mnozí z nich jsou ve svém úsudku ovlivněni takzvanou klimatickou tísní. Jsou podle vás důvody k takovému pesimismu?
Svět se nachází na zásadní křižovatce. Nejsem fatalista, a proto si nemyslím, že se z ní nutně vydáme špatným směrem. Musíme mít vždycky na paměti, že ani inženýři lidských duší nejsou všemocní, že i oni jsou jen lidé a že jejich plány nejsou nic víc než jen plány. Jako věřící člověk se navíc opírám o jistotu, že nejvyšším vládcem dějin není člověk, ale Bůh. A na něj je každý lidský úradek, i ten sebezvrácenější, krátký. Proto svět může vypadat za rok úplně jinak, než jak si ho globalisté malují. Což pochopitelně platí i pro naše představy o budoucnosti. To vůbec není nepodstatné. Činí nás to vnitřně svobodné a odhodlané k odpovědnému jednání.
V minulosti jsme se připravovali na různé druhy krizí. Na krize migrační, na ohrožení terorismem, na ohrožení ze strany Ruska. Čeho se obáváte vy? Ruska asi tolik ne, když píšete, že dnes „mráz nepřichází z Kremlu, ale ze západních progresivistických center“...
Myslím, že se jeden ze zásadních střetů povede o to, zda se pod rouškou sanitárních opatření necháme zotročit digitální tyranií. Trasování, očkovací pasy podmiňující volný pohyb osob, digitální měna, spojená s rušením hotovosti a další formy kontroly obyvatel nás budou ohrožovat rozhodně víc než fiktivní ruští teroristé s ricinem.
Byl jste kandidátem do Rady ČTK a v prvním kole volby obdržel nejvyšší počet hlasů. Což spustilo velký nesouhlasný pokřik z určitých kruhů, až mediální lynč vůči vám. Nakonec jste zvolen nebyl... takže jste nyní určitě sledoval volbu tří nových členů Rady ČT. Ta rozhodila například šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska, že kvůli gratulaci pro nově zvolenou Hanu Lipovskou od kardinála Dominika Duky dokonce pohrozil svým odchodem z řad katolické církve... Miroslava Němcová (ODS) zase konstatovala, že vstup Xavera Veselého, Hany Lipovské a Pavla Matochy do Rady ČT vnímá jako „vážné ohrožení svobody, nezávislosti, objektivity a vyváženosti fungování veřejnoprávního média“. A ozývali se i mnozí jiní. Co k tomu říci? Vypadá to, jako by podle těchto lidí mohli být zvolení jen lidé jednoho názorového proudu...
V jistém smyslu nečekané zvolení Lipovské, Veselého a Matochy do Rady ČT je důkazem mého předchozího tvrzení, že nejsou všechny bitvy předem prohrané. Kavárna – místní i ta globální – se často nechá unést přesvědčením o své morální nadřazenosti. Kdykoli projeví navenek své totalitární sklony, odrazí se to na růstu počtu lidí, majících té jejich ideologické nadutosti plné zuby. A i v tom je záblesk naděje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
