Výrobce nábytku Michael Thonet: Ohnout, nebo zlomit!

V tovární hale – ohýbárně – jako by se čas zastavil v 70. letech 19. století, kdy závod vznikl. Technologie ohýbání dřeva se za téměř 160 let existence závodu nezměnila. Panuje zde všeobecný klid, jen několik párů pracovníků již zautomatizovanými pohyby vytahuje dřevěné tyče z pecí a tlakem je, za vysoké teploty, ohýbá do požadovaného tvaru.

„Hranolek vytáhnete z pece se sytou párou. Teplota se tam pohybuje kolem 100 stupňů Celsia. Pak podle stojanu označíte střed tyče a vložíte hranol do formy,“ vysvětluje mi mistr.

A následuje samotné ohýbání. Vložit tyč do formy, podložit, utáhnout svěráky, ohnout do požadovaného tvaru, zaklepat klíny, oddělat klíny, oddělat svěráky, vytáhnout z formy. A je to. Opěradlo je na světě. Tento proces se opakuje celou směnu.

„Za den jich pracovníci udělají asi 200,“ vypočítává Hlava.

Na Zlínsku se natáčí film o Komenském. Ztvární jej Alois a David Švehlíkovi

Vychovat kvalitního ohýbače je podle mluvčí závodu běh na dlouhou trať.

„První rok od přijetí dělá pracovník jen základní, jednoduché ohyby. Teprve postupně se může dostat ke složitějším úkonům,“ vysvětluje mluvčí TONu Anna Handlová.

„Bez lidí by to ale nešlo. Pohyby při ohýbání dřeva by stroj nezvládl. Nejde jen o sílu, ale musíte mít i ten správný cit. Stroje využíváme pouze k jednodušším ohybům,“ uvědomuje si důležitost dělníků vrchní mistr ohýbárny.

„A co se týče strojů, používáme v ohýbárně víceméně pouze ty, které jsme si vyrobili sami. Jsou tu již desetiletí a zjistili jsme, že je žádné nové, byť modernější, nedokážou nahradit. A že už to někteří zkoušeli,“ usmívá se Pavel Hlava.

Nižší židle pro Asiaty

V nabídce společnosti TON je více jak sto modelů židlí v nepřeberném množství variací. Od nejoblíbenějšího modelu, kterého se prodalo již desítky milionů kusů, přes designované novinky, po opravdové speciality, které se dělají v řádu jednotek kusů.

„Již málo vyrábíme, jak se říká, na sklad. Většinou reagujeme na poptávku, objednávky,“ říká vrchní mistr ohýbárny Pavel Hlava.

Týdně opustí závod kolem sedmi až osmi tisíc kusů židlí. Většina z toho jde na export. Kromě států Evropy je o židle z úpatí Hostýnských vrchů zájem v Austrálii, Severní Americe, Kanadě. Zálibu v ohýbaném nábytku si našly také Asiaté – Čína, Korea, Japonsko. Čekací doba na jednu židli je zhruba čtyři týdny. Každý kus, který opustí tovární areál však má svůj příběh. Nejde o „kusovku“, která byla vyrobena na lince.

„Říkám, že jsme stále manufaktura. Byť ve velkém,“ podotýká Handlová.

„Díky široké variabilitě nedělají zaměstnanci stále dokola stejné židle. Jeden chce židli zcela hladkou, jeden koženou, někdo na ni chce gravírování, jiný ji chce potáhnout vlastní látkou,“ vysvětluje Handlová.

„Vyrábíme občas i židle, které vypadají jako by byly několik desítek let staré. Dokonce se do nich uměle dělají díry, které mají připomínat díry po červotoči. Jsou žádané převážně ve Francii. Naopak pro asijský trh velmi často děláme židle, které mají oproti Evropě a západu kratší nohy,“ vyjmenovává Handlová.

Pád z „Eiffelovky“

TON si však stále zakládá na kvalitě.

„Traduje se, že Thonet kvalitu židlí dokazoval na světové výstavě tak, že je házel z Eiffelovy věže a jim se nic nestalo. Nikdo neví, zda je to vskutku pravda a samozřejmě dnes existují jiné způsoby jak testovat kvalitu, ale právě ona kvalita je pro nás důležitá. Odráží se to však mírně i na ceně. Ale právě ve historickém odkazu je klíč našeho úspěchu. Nábytek z TONu pochází od designerů a má svou hodnotu,“ dodává Handlová. Společnost, která je stále zcela vlastněna českým majitelem, má, zdá se, dobře našlápnuto.

„Ačkoliv je práce náročná, lidé zde pracují dlouhá léta a jsou spokojeni. Majoritní vlastník společnosti je zároveň ředitelem společnosti. V kanceláři je téměř denně, často se objevuje i ve výrobě,“ vypráví Handlová v prostorách Thonetovy vily, kde je nyní showroom společnosti. TON je ikonou Bystřice pod Hostýnem. O exkurze v provozu je nebývalý zájem.

Kam o víkendu? V Kroměříži se utkají basketbalisté, čeká vás letní párty či kino

„Od původní firemní politiky nikoho do výroby příliš nepouštět se ustoupilo. Ale to know-how a samotná značka TON je natolik originální, že se nebojíme konkurence,“ vysvětluje změnu přístupu společnosti mluvčí.

Historie továrny ohýbaného nábytku se datuje do roku 1861, kdy zde fabriku založil Michael Thonet. Společnost prošla několika proměnami. Svou roli v nich sehrála jak hospodářská krize, tak světová politika.

Od roku 1953 se změnil název společnosti na TON, s.p. (Továrna na Ohýbaný Nábytek). Po revoluci přešla společnost do soukromého vlastnictví českého majitele. Restituční nárok na vrácení továrny rodině Thonetů nebyl uznán.

Ohnout, nebo zlomit!
Heslo Michaela Thoneta